Větrání garáží (2. část)

Datum: 26.1.2015  |  Autor: Ing. Stanislav Toman, Projektová kancelář ÚT+VZT  |  Zdroj: Vytápění větrání instalace 4/2014  |  Recenzent: prof. Ing. František Drkal, CSc.

Publikovaný článek shrnuje podstatné informace k aktuální tematice – větrání garáží v České republice. Pro rozsáhlost problematiky je příspěvek rozdělen do tří částí. První část třídílného seriálu pojednávala všeobecně o předpisech a metodice návrhu provozního větrání. Tato druhá část se věnuje havarijnímu větrání.

Publikovaný článek shrnuje podstatné informace k aktuální tematice – větrání garáží v České republice. Pro rozsáhlost problematiky je příspěvek rozdělen do tří částí. První část [14] pojednávala všeobecně o předpisech a metodice návrhu provozního větrání. Tato druhá část se věnuje havarijnímu větrání. Všechny tři články vycházejí z právních a normativních předpisů, které pro větrání garáží platí. Zabývají se také novou situací ohledně možnosti parkování vozidel na plynná paliva. Jsou popsány návrhové zásady všech větracích systémů, které se mohou v garážích vyskytovat, včetně jejich ovládání, provozních režimů, detekce a monitoringu škodlivin. Rovněž je zmíněna analýza rizika vzniku výbušné atmosféry v případě parkování vozidel na plynná paliva a protokol o určení vnějších vlivů. Příspěvek je určen nejen projektantům vzduchotechniky, ale směřuje rovněž k architektům a projektantům všech souvisejících stavebních oborů. Cenné informace zde naleznou také zástupci dalších zájmových skupin, jako jsou investoři, developeři, dodavatelé, provozovatelé, stavební úřady, dotčené orgány státní správy, apod.

Havarijní větrání garáží

Požadavek na instalaci havarijního větrání v garážích se v ČR historicky poprvé objevil v souvislosti s vozidly na plynná paliva a s novými předpisy [3] a [4] platnými od září 2011. Vyhláška [3], která umožňuje parkování vozidel s pohonem na plynná paliva v garáži, současně předepisuje i následující povinnosti, které musí být splněny, aby byla zajištěna jejich bezpečnost:

  • garáž musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s technickými normami ČSN [4] a [5],
  • příjezdové a výjezdové prostory hromadné garáže (pokud jsou delší než 30 m a jsou obestavěny stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran) musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním,
  • posouzení garáže a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s technickými normami ČSN [6], [7], [8],
  • požární úsek garáže se zakladačovým systémem (pokud nesplňuje podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany) musí výt vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním vodou podle ČSN [9],
  • hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být vybaveny domácím rozhlasem s nuceným poslechem.

Povinnost vybavit garáž účinným větráním je z hlediska vzduchotechniky mlhavým požadavkem. Pojem účinné větrání totiž není v právním předpisu blíže definován. Jde o obecnou právní formulaci, nikoli o technické zadání. To může přinášet (a také přináší) v praxi problémy. Proto řešitelský tým odborníků (viz [14]) analyzoval problematiku účinného větrání. Dospěl k následujícímu jednoznačnému závěru: účinné větrání v garáži, kde parkují i vozidla na plynná paliva, se zajišťuje prostřednictvím všech tří systémů větrání, tj. provozního, havarijního i požárního větrání (pokud je požadováno projektem požárně bezpečnostního řešení), protože se tak zajišťují všechny předpokládané provozní i rizikové stavy, které mohou v garáži nastat (běžný provoz, únik plynného paliva z vozidla, požár vozidla). Toto technické zdůvodnění by mělo obstát i při právním sporu (obsah pojmu účinné větrání může vyložit, jak je všeobecně známo, pouze soud).

Havarijní větrání garáží jako technický pojem je uvedeno v normě ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže [4]. Není zde sice přímo definováno (jak by mělo být obvyklé u nových pojmů) v kapitole termínů a definic, avšak z dikce příslušných článků normy vyplývá jeho smysl. Používá se v řadových a hromadných garážích v prostorech vyhrazených pro parkování vozidel na plynná paliva přičemž „zajišťuje ředění hořlavých látek s nebezpečím výbuchu v garážích tak, aby nebylo dosaženo jejich dolní meze výbušnosti“.

Havarijní větrání garáží pro vozidla na plynná paliva se navrhuje z důvodu možného úniku paliva do prostoru garáže a následného nebezpečí vzniku výbušné atmosféry. V tuzemských podmínkách jde především o plynná paliva LPG (zkapalněný ropný plyn, propan-butan) a CNG (stlačený zemní plyn). K úniku může docházet netěsnostmi v palivovém okruhu. I když je při výrobě a montáži kladen zvýšený důraz na těsnost a celistvost jednotlivých elementů palivového okruhu, nelze únik plynu zcela vyloučit.

Posouzení rizika vzniku výbušné atmosféry

Havarijní větrání garáží úzce souvisí s vyhodnocením rizika vzniku výbušné atmosféry. V právním předpisu [3] je v § 21, odstavec 2 uvedeno: „Posouzení garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.“ Touto větou je vlastně stanovena povinnost posoudit v garáži, která slouží i pro parkování vozidel na plynná paliva, riziko vzniku výbušné atmosféry podle uvedených technických norem [6] až [8]. Protože není stanoveno, kdo má tuto povinnost zajistit, lze v obecné rovině dovodit tuto povinnost pro projektanta garáže, míněno hlavního projektanta (podle § 113 stavebního zákona), kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty. V praxi je pro takového projektanta používán termín HIP (hlavní inženýr projektu). HIP by tedy měl zajistit příslušné odborníky, aby posoudili garáž z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry. Určitě to však není činnost, kterou by měl zajišťovat jen projektant vzduchotechniky.

Řešitelský tým (viz [14]), vědom si složitosti této problematiky, oslovil příslušné odborníky na analýzu rizik výbušné atmosféry, a požádal je o spolupráci. Výsledek spolupráce je podrobněji prezentován v [1]. Metodika hodnocení rizik se řídí příslušnými specifickými postupy. Vycházelo se z fyzikálních vlastností dvou nejčastějších plynných paliv LPG a CNG Jejich nejdůležitější vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1 Vybrané vlastnosti plynných paliv
Druh plynného palivaLPGCNG
molární hmotnost M [kg/kmol]44,0916,04
dolní mez výbušnosti LELv [% obj.]1,54,4
hustota v plynném stavu při 20 °C [kg/m3]1,8100,659
pracovní tlak v palivové soustavě p [MPa]0,620

Klíčovým úkolem při posouzení rizika vzniku výbušné atmosféry je stanovení množství unikajícího plynu z palivové soustavy vozidla do prostoru garáže. Mezi potenciální místa možného úniku lze uvést například plnicí hrdlo, pryžové hadice, spoje hadic, palivovou nádrž apod. Nejprve je nutno podle [6] určit, zda jde o podzvukovou nebo nadzvukovou rychlost úniku plynu. Palivový okruh motorů na plynná paliva pracuje se zcela odlišnými (vyššími) pracovními tlaky, než je tomu u konvenčně vyráběných motorů (benzín, nafta). Ve vysokotlaké části palivové soustavy osobních vozidel je u paliva CNG plnící tlak 20 MPa (200 bar), pro palivo LPG je obvyklý plnící tlak do 0,6 MPa (6 bar). Vyhodnocovacím kritériem pro určení rychlosti úniku plynu je kritický tlak při adiabatické expanzi ideálního plynu. V případě paliv CNG i LPG bylo exaktně vypočítáno, že

pc > p (1)
 

kde je

pc
– kritický tlak [Pa],
p
– tlak uvnitř palivové soustavy [Pa],
 

což znamená, že jde o tzv. neomezovaný únik plynu subsonickou (podzvukovou) rychlostí, přičemž kritický tlak se vypočítá ze vztahu

vzorec 2 (2)
 

kde je

po
– je tlak vně palivové soustavy [Pa],
γ
– polytropický index adiabatické expanze [–].
 

Pro neomezovanou rychlost plynu platí podle [6], že rychlost úniku dG/dt (hmotnostní průtok, kg/s) se vypočítá z rovnice

vzorec 3 (3)
 

kde je

S
– průřez otvoru, přes který plyn uniká [m2],
M
– molární hmotnost plynu [kg/kmol],
R
– univerzální plynová konstanta [8314 J/kmol.K].
 

Minimální průtok venkovního větracího vzduchu, kterým by se zajistilo udržení koncentrace uniklého plynu na hodnotě 20 % spodní meze výbušnosti (normová hranice pro aktivaci havarijního větrání [4]), se určí podle rovnice

vzorec 4 (4)
 

kde je

Mplynu, max
– maximální rychlost úniku plynu (hmotnostní průtok) z palivové soustavy [kg/s],
k
– bezpečnostní koeficient použitý pro LELm [–], zde k = 0,2,
LELm
– dolní mez výbušnosti [kg/m3],
T
– absolutní teplota v prostoru garáže [K].
 

Pokud se postupuje podle norem předepsaných vyhláškou [3], narazíme u rovnice (3) na neřešitelný problém, a tím je velikost otvoru, kterým plyn uniká. Žádná námi oslovená instituce (výrobci vozidel, státní správa, zkušebny, atd.) nám nebyla schopna tento údaj sdělit. Odborný odhad nebyli ochotni stanovit ani specialisté, kteří se věnují analýze rizik vzniku výbušné atmosféry. Svůj postoj odůvodnili tím, že požadované rozbory jsou vždy prováděny podle konkrétního zadání objednatele a každý případ je jiný.

Objednatelem je v našem případě stát, respektive ministerstvo vnitra, které vydalo příslušnou vyhlášku (nikoli však potřebný parametr, který by posouzení umožnil).

Přestože existuje tato bariéra, provedli jsme výpočty podle hodnoty jediné velikosti netěsnosti, kterou se nám podařilo získat (studie rakouského odborníka na výbušné látky z roku 2007). Záměrně však velikost otvoru (netěsnosti) neuvádím, aby nedocházelo k nepodloženým interpretacím a také proto, že jde o údaj, který nelze zatím ověřit ani potvrdit jiným věrohodným zdrojem. Výsledky výpočtů jsme aplikovali na příkladu jednoduché garáže pro 20 vozidel o rozměrech 25 × 16,8 × 2,5 m podle tří návrhových scénářů:

  1. plyn uniká ze všech vozidel,
  2. plyn uniká z jednoho konkrétního vozidla na konkrétním stání,
  3. plyn může unikat z libovolného vozidla, jehož poloha není známa.

První scénář je nepravděpodobný, výsledkem jsou nesmyslně vysoké průtoky větracího vzduchu pro vozidla na CNG (intenzita výměny venkovního vzduchu zvoleného příkladu I = 36 h−1). Druhý scénář je prakticky nerealizovatelný, protože by muselo být zajištěno intenzívní samostatné větrání každého jednoho parkovacího stání o značném větracím výkonu. Pouze třetí scénář se jeví jako reálná varianta za předpokladu, že je aplikována normová hodnota výměny vzduchu, tj. nejméně šestinásobná výměna venkovního vzduchu za hodinu [4]. Podrobnosti viz [1].

Z výše uvedeného lze konstatovat, že posouzení rizika vzniku výbušné atmosféry v garáži, která slouží i pro parkování vozidel na plynná paliva, nelze výpočtově provést přesně podle postupu předepsaného vyhláškou [3], protože v ČR není stanoven důležitý výpočtový parametr – průřez otvoru (netěsnosti), kterým by plyn mohl unikat. Základním předpokladem je však to, že nesmí vzniknout výbušná atmosféra. Analýza rizika vzniku výbušné atmosféry byla proto provedena alternativním hodnocením, což norma [6] připouští. Po rozboru všech souvisejících okolností, vlivů a podmínek byl rizikovými specialisty prostor garáže vyhrazený i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva stanoven jako zóna bez nebezpečí výbuchu. Pouze však za předpokladu následujících podmínek:

  • Prostor garáže bude vybaven velmi účinnou plynovou detekcí pro všechny druhy plynných paliv.
  • V garáži bude zajištěno dostatečné havarijní větrání, které v případě úniku plynu zabezpečí, aby koncentrace plynu nepřesáhla 20 % spodní meze výbušnosti, přičemž systém větrání a detekce musí být navržen a ohledem na hustotu plynu.
  • Stavební provedení garáže bude eliminovat hromadění uniklého plynu v nevětraných koutech, v jímkách, v prohlubních, kanálech apod. (zejména při úniku LPG), kde by mohlo lokálně vzniknout nebezpečí tvorby výbušné atmosféry.
  • Garáž bude mít vypracovanou provozní dokumentaci, jejíž součástí budou bezpečnostní předpisy (místní provozní řád garáže, plán havarijních opatření, požární poplachové směrnice apod.), ve kterých budou pokyny pro všechny provozní i havarijní stavy, zejména pro případ úniku plynného paliva.

Pokud tyto předpoklady nebudou splněny, bude prostor garáže zařazen jako prostor s nebezpečím výbuchu BE3N2 (nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par), Zóna 2. Tato zóna 2 je definována jako prostor, ve kterém není vznik výbušné plynné atmosféry pravděpodobný za normálního provozu, avšak pokud tato atmosféra vznikne, bude přetrvávat pouze po krátké časové období. Tomuto prostředí by pak muselo odpovídat vybavení garáže elektrickým zařízením se všemi souvisejícími důsledky.

Protokol o určení vnějších vlivů

Paralelně s analýzou rizika vzniku výbušné atmosféry v garáži se musí řešit protokol o určení vnějších vlivů. Jde o významný dokument, který je základním podkladem pro návrh (projekt), zhotovení (instalaci) a revizi elektroinstalace v garáži. Protokol zpracovává odborná komise podle norem [10], [11], [12]. Komisi svolává, na podnět projektanta elektro, zpravidla hlavní inženýr projektu. Komisi tvoří především projektanti a specialisté v oboru vzduchotechnika, požární bezpečnost, analýza rizik výbuchu, bezpečnost práce, plyn, elektro, měření a regulace, technologie vozidel na plynná paliva, stavební, atd. Protokol stanoví klasifikaci prostředí a slouží pro výběr, volbu, zřizování a instalaci elektrických zařízení v souladu s opatřeními k ochraně z hlediska bezpečnosti, s požadavky na řádnou funkci a s požadavky na přiměřenou odolnost proti předpokládaným vnějším vlivům, jimž může být elektrické zařízení v prostředí vystaveno. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována. V případě garáží s vozidly na plynná paliva jde především o to, aby bylo provedeno hodnocení prostoru z hlediska nebezpečí elektrického úrazu (podle [12]) a dále hodnocení prostoru z hlediska nebezpečí výbuchu (podle [6]).

Koncepce havarijního větrání

Správná koncepce havarijního větrání garáží musí vycházet z technické normy [4]. V případě, že garáž bude koncipována i pro vjezd vozidel na CNG, bude využito rovněž technické pravidlo [13]. Je evidentní, že musí být také přihlédnuto k závěrům, které byly učiněny v rámci posouzení rizika vzniku výbušné atmosféry a v rámci zpracování protokolu o určení vnějších vlivů.

Pokud se stavebník (investor) rozhodne vybudovat novou hromadnou garáž s více než 27 parkovacími stáními, která bude sloužit rovněž pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, pak musí splnit normový požadavek [4], který stanovuje, aby nejméně 10 % parkovacích stání bylo navrženo tak, aby umožňovala parkování vozidel na plynná paliva. Možným a vhodným řešením je vyhrazený a stavebně oddělený prostor pro tato stání, v němž bude osazena plynová detekce a havarijní větrání bude dimenzované pouze na tento vyhrazený prostor. Přirozeně je nejvhodnější situovat tento prostor co nejblíže k vjezdu garáže. Stavebníkovi však nic nebrání v tom postavit garáž, kde vozidla na plynná paliva budou moci neomezeně parkovat v kterékoli části garáže. Pak však musí realizovat plynovou detekci a havarijní větrání v celém prostoru garáže.

Systém havarijního větrání musí být vždy nucený a navržený tak, aby zajistil nejméně šestinásobnou výměnu venkovního vzduchu za hodinu ve vyhrazeném prostoru nebo v celé garáži. Uvedení havarijního větrání do chodu musí být automatické prostřednictvím plynové detekce. Rozhodně se při návrhu musí zohlednit hustota plynných paliv (LPG, CNG). Je známo, že uniklý plyn LPG je těžší než vzduch a drží se při podlaze, zatímco CNG je lehčí než vzduch a má tendenci stoupat ke stropu. Pokud budou v garáži povolena obě plynná paliva, provětrání prostoru musí být jak u podlahy, tak u stropu, což přináší prostorové nároky na rozmístění potrubních rozvodů. Optimálním řešením je rovnoměrné příčné nebo podélné celoprostorové provětrání s odvodem vzduchu u stropu (při úniku CNG) i u podlahy (při úniku LPG). Je možné také navrhnout kombinovaný odvod s „přepínacími“klapkami, které budou otevřeny/zavřeny podle druhu uniklého plynu.

Detektory úniku plynu jsou povinným vybavením všech garáží, které slouží i pro parkování vozidel na plynná paliva. Plynová detekce se navrhuje pro každé plynné palivo samostatně. Jde o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které může projektovat pouze autorizovaná osoba v příslušné specializaci s osvědčením od výrobce detektorových systémů. Rozmístění detektorů (půdorysné i výškové) musí respektovat požadavky výrobců. Detektory plynu musí mít i příjezdové a odjezdové prostory, pokud jsou delší než 30 m a jsou obestavěny stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Pro kontrolu koncentrace plynů v provozu musí obsluha garáže (uživatel) disponovat ručními kontrolními přístroji (např. s detekčními trubičkami). Rovněž je nutné zajistit pravidelnou kalibraci jednotlivých detektorů podle dispozic výrobců, a to nejméně 1× za rok. Plynová detekce slouží k detekci a signalizaci výskytu plynu, k aktivaci větracího zařízení a k bezpečnostním provozním úkonům. Norma pro garáže [4] hovoří o trojím způsobu detekce:

  • 10 % dolní meze výbušnosti (aktivuje nucené provozní větrání, pokud je v garáži instalováno),
  • 20 % dolní meze výbušnosti (aktivuje havarijní větrání),
  • 50 % dolní meze výbušnosti (vyhlášení požárního poplachu, zákaz vjezdu dalších vozidel)

Běžně vyráběné detektory úniku plynu jsou dvoustupňové (1. stupeň – 10 % dolní meze výbušnosti, 2. stupeň – 20 % dolní meze výbušnosti). Domnívám se, že normový požadavek na vyhlášení požárního poplachu a zákaz vjezdu vozidel požadovaný při detekci 50 % dolní meze výbušnosti lze aplikovat již pro 2. stupeň, neboť je takové opatření na straně zvýšené bezpečnosti v garáži.

Stavební provedení garáže s vozidly na plynná paliva musí eliminovat vznik nevětratelných „mrtvých koutů“. V podlaze nesmí být jímky, prohlubně, kanály apod., kde by se mohl koncentrovat uniklý LPG. Stěny a stropy by měly být hladké a rovné tak, aby nevznikaly „kapsy“, kde by se mohl hromadit uniklý CNG. Rovněž nelze připustit žádné netěsněné prostupy instalací nebo mřížky do přilehlých prostorů apod. To předpokládá pokud možno jednoduchý obdélníkový tvar prostoru stání vozidel, který umožní návrh havarijního větrání s maximální účinností.

Při návrhu garáže, kde budou parkovat vozidla s pohonným systémem CNG, je třeba dodržovat také technická pravidla [13], ve kterých jsou uvedeny další, rozšiřující podmínky a požadavky na vybavení garáží. Je třeba upozornit na některé důležité, zde uvedené, technické a provozní záležitosti. Havarijní větrání musí mít zajištěnou funkci po dobu nejméně 60 minut i při výpadku dodávky elektrické energie z distribuční sítě. V hromadných garážích musí být únikové cesty vybaveny ručním spouštěním havarijního větrání. Před uvedením havarijního větrání do provozu zajistí osoba, která provedla montáž, také funkční zkoušky. Funkčnost se ověřuje měřením návrhových parametrů včetně větracího výkonu. Elektroinstalace a zařízení pro větrání musí být provedeno podle protokolu o určení vnějších vlivů. Předpokládá se zřízení místa trvalého střežení, do kterého plynová detekce automaticky ohlašuje dosažení 10% koncentrace dolní meze výbušnosti. Plynová detekce při dosažení 2. stupně signalizace zapne také nouzové osvětlení. Čidla plynové detekce musí být osazena zejména u stropu. Vyhlášení požárního poplachu zajišťuje optická a akustická signalizace. V uzavřených hromadných garážích umístěných ve vybraných shromažďovacích a zdravotnických objektech se musí zajistit předepsané výfukové plochy. Akcentováno je vypracování bezpečnostní provozní dokumentace, což je například místní provozní řád, požární poplachové směrnice s pokyny pro vozidla s pohonným systémem CNG a havarijní plán. Tyto dokumenty musí být trvale vyvěšeny na přístupném, viditelném místě a musí být s nimi seznámeni všichni řidiči, kteří v garáži parkují vozidla, například pomocí piktogramů. Dokumenty musí zřetelně popisovat podmínky pohybu a parkování motorových vozidel, které používají systém CNG v garážích. Dále musí přesně přikazovat a popisovat další postup v případě úniku plynu. Pokud je v prostorách garáží trvalá obsluha, musí být proškolena, aby byla schopna samostatně zajistit prvotní zásah a zamezit v případě úniku plynu vstup a výstup osob do a také z objektu v souladu s místním provozním plánem a požárními poplachovými směrnicemi.

Konec 2. části

Použité zdroje

  • [1] Sborník přednášek Větrání garáží podle nových předpisů. Praha: Společnost pro techniku prostředí, 2013. Dostupné z: http://www.stpcr.cz
  • [2] Výpočetní program Výpočet provozního větrání garáží dle ČSN 73 6058. Dostupné z: http://www.stpcr.cz/?page=cz,os1
  • [3] Vyhláška č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
  • [4] ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže, ÚNMZ, 2011
  • [5] ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty, ÚNMZ, 2010
  • [6] ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry – Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné plynné atmosféry
  • [7] ČSN EN 60079-14 ed.3 Výbušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací
  • [8] ČSN EN 60079-14 ed.2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynovou atmosféru – Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních)
  • [9] ČSN EN 12845 + A2 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba
  • [10] ČSN 33 2000-5-51 ed.3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy (duben 2010)
  • [11] ČSN 33 2000-1 ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice (květen 2009)
  • [12] ČSN 33 2000-4-41 ed.2 + Z1 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem
  • [13] TPG 982 01 Vybavení garáží a jiných prostorů pro motorová vozidla s pohonným systémem CNG, Technická pravidla, Český plynárenský svaz, 2013
  • [14] Toman, S. Větrání garáží (1. část). Vytápění, větrání, instalace. Praha: STP, 2014, č. 3.
 
English Synopsis
Garage Ventilation (2nd Part)

The published paper summarizes the crucial information about the actual topic – garage ventilation in the Czech Republic. The contribution is divided into three parts, due to the broad scope of the matters. The series of the papers is based on the legal and normative enactments. It reflects the new situation of natural gas powered vehicles parking possibilities and it discusses every ventilation system which can be found in garages. It deals with design principles of service ventilation, definition of emergency ventilation and basics of fire ventilation. The paper also deals with related issues such as control systems, operating regimes, detection and monitoring of pollutants, explosive atmosphere risk assessment and protocol determining external influences. The contribution is aimed not only to HVAC designers, but also to architects and designers of all related construction fields. Valuable information can be found also by the other interested groups such as investors, developers, suppliers, operators, building authorities, involved state administration bodies, etc.

 

Hodnotit:  

Datum: 26.1.2015
Autor: Ing. Stanislav Toman, Projektová kancelář ÚT+VZT   všechny články autora
Recenzent: prof. Ing. František Drkal, CSc.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Větrání a klimatizace

logo ZEHNDER
logo AHI-CARRIER
logo JANKA ENGINEERING
logo ebm-papst
logo Ziehl-Abegg
logo ATREA
 
 

Aktuální články na ESTAV.czStavby z přírodních materiálů a přírodní zahrady lákají stále více lidíPraha chce získat sto procent Pražských vodovodů a kanalizacíInstalace akumulačních krbových kamen Nunnauuni krok za krokemKvalitní rolety neslouží jen ke stínění