Odborné recenzované články

Poslední díl seriálu o konstrukci filtrů do vzduchotechnických jednotek a jejich dimenzování.

Příspěvek představuje dvě realizace vzduchotechnických jednotek pro výrobní technologie s vysokými požadavky na přesnost regulace teploty a vlhkosti v prostoru a zároveň s energeticky úsporným řešením zdrojů.

Dle současné mezinárodní normalizace v Evropě a ČSN se vzduchové filtry dělí na filtry atmosférického vzduchu pro odlučování částic u běžného větrání, které se zkouší a třídí dle převzaté evropské normy ČSN EN 779 a na filtry s vysokou účinností (vysoce účinné filtry), které se zkouší a třídí dle převzaté normy ČSN EN 1822.

Pokud pracujete nebo studujete, strávíte ve škole resp. na pracovišti běžně téměř polovinu svého aktivního času. To je jeden z hlavních důvodů, proč by na dobrou kvalitu okolního vzduchu měl být kladen velký důraz. Nejčastěji jsou využívány ventilační systémy, které přivádějí do prostoru venkovní vzduch a zajišťují odtah vnitřního vydýchaného vzduchu s vysokou vlhkostí, zápachy a výpary apod.

Ochrana a tvorba vnitřního (pracovního a obytného) prostředí patří mezi hlavní oblasti ochrany životního prostředí, neboť ve vnitřním prostředí tráví člověk převážnou část svého života. K vytvoření tepelné pohody a zdravotní nezávadnosti prostředí je zde zapotřebí splnit celou řadu podmínek - činitelů pohody prostředí, mezi které patří čistota vzduchu ve vnitřním prostředí.

Hlavnými požiadavkami na funkčné prvky tvoriace vzduchotechnickú jednotku sú hlavne: zabezpečenie intenzity výmeny, čistoty, optimálnej teploty a v niektorých prípadoch aj vlhkosti vzduchu. Hlavným cieľom výrobcov týchto zariadení v posledných rokoch je zníženie prevádzkových nákladov a pokles hlučnosti pri splnení požadovaných funkcií zariadenia.

V prvním dílu tohoto dvoudílného příspěvku o náhradách za R22 bylo probíráno legislativní prostředí s ohledem na provozování chladicích zařízení s náplní chladiva R22 po roce 2010, a dále byla pozornost soustředěna na teoretické základy a metodiku volby vhodných chladiv a olejů pro chladicí zařízení v procesu náhrady chladiva R22. Druhý díl se soustředí na praktické postupy: na co je především nutno dávat bedlivý pozor při přechodu z chladiva R22 na chladivo R507.

Vhodný návrh distribuce vzduchu je základním předpokladem pro vytvoření požadovaného mikroklimatu v interiérech budov. Zásadní vliv na rozložení sledovaných charakteristik mikroklimatických veličin v řešeném prostoru má volba a umístění distribučních prvků, určení množství a tepelně-vlhkostních vlastností přiváděného vzduchu.

Recenzovaný Měření kvality vnitřního vzduchu na základě koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti bylo realizováno celkem ve čtyřech obytných budovách.

Pro zajištění rychlostních a teplotních polí ve větraném prostoru lze použít experimentální měření na vytvořeném modelu. Výsledky mohou mít značnou vypovídací hodnotu. Ovšem ne vždy je možné takto postupovat...

Spotřeba energie na větrání budov je s ohledem na zajištění kvality vnitřního vzduchu a při postupném snižování potřeby energie na vytápění stále výraznější položkou v celkové energetické bilanci. Je nutné najít kompromis mezi dodržením hygienických požadavků na větrání při optimalizaci vynaložené energie.

Článek popisuje legislativní rámec mezi chladivem a olejem a ostatními materiály v aplikacích pro chladicí zařízení.

Vzduchotechnika predstavuje komplex komponentov zabezpečujúcich prísun vzduchu a hlavne úpravu vzduchu za účelom udržania jeho základných kvalitatívnych a kvantitatívnych parametrov. Nehovoríme len o teplotných a vlhkostných parametroch privádzaného vzduchu, ale aj o jeho mikrobiologickej čistote a nezávadnosti pre užívateľov.

Recenzovaný Normu ČSN EN 15423 Větrání budov - protipožární opatření vzduchotechnických systémů připravila technická komise CEN/TC 156 "Větrání budov" a byla schválena CEN 11. 3. 2008. V Česku je platná od 1. 2. 2009 a je dostupná pouze v anglickém jazyce. Třídicí znak normy je 12 7041.

Autorka předkládá seznam platných českých předpisů (zákonů, nařízení vlády a vyhlášek), které definují požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání vnitřního prostředí. Upozorňuje, že požadavky, zejména ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví - nejsou jednotné. To způsobuje velké problémy projektantům, kteří musí řešit tyto požadavky rozdílně, někdy i v jedné budově. Samostatným předpisem jsou požadavky definovány pro pracoviště, jiným pro školy či stravovací zařízení. Pro některá pracoviště (čisté prostory ve zdravotnictví) nejsou požadavky definovány vůbec. Autorka proto požadavky na mikroklima a větrání zpracovala do přehledných tabulek.

Technici chladicích zařízení se musí podrobit certifikačním zkouškám prostřednictvím zvlášť zřízeného orgánu podle přísných, přesně definovaných předpisů. Jenom ten, kdo získá takový certifikát, bude v budoucnu (od roku 2009 - do té doby platí přechodná úprava) oprávněn zacházet s chladivy a provádět zásahy do chladicího okruhu.

V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je významná iniciativa svazu výrobců VZT přístrojů - certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW / m³/s) a efektivitu rekuperace tepla.

Chladírenský a klimatizační trh v Itálii zaznamenává silný vzestup obratu. V roce 2007 se ve srovnání s předchozím rokem prodalo o 13,4 % víc přístrojů a obrat se zvýšil o 22,2 %.

Pod názvem chladicí zařízení se velmi často myslí pouze klasické chladicí nebo mrazicí zařízení. Pod tento široký pojem lze však zahrnout i klimatizační zařízení a nově i tepelná čerpadla.

Příspěvek popisuje komunikační možnosti současných regulačních komponent, dostupných na trhu, a soustředí se na propojení pomocí IP sítí, a to jednak v rámci budovy, jednak pro dálkový přístup k zařízení. Ukazuje, jakými způsoby se dá řešit vazba technologické sítě na rozvody v budově, a na několika příkladech je ilustruje. V další části jsou popsány přínosy a rizika u jednotlivých modelů, a to jak z hlediska uživatele, tak realizačních a servisních firem, především pokud jde o bezpečnost, funkce systému a investiční a provozní náklady. V závěru shrnuje zkušenosti z realizovaných akcí.