Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nucené větrání v dřevostavbách – zkušenosti z praxe

Čím více je stavba nízkoenergetická až pasivní, tím větší problémy z pohledu větrání (nejen kvůli těsnosti stavby) vznikají. Například ve vyhlášce č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, je v § 11, odstavci 5 uvedeno, že „pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 (m3/h, osobu), nebo minimální intenzita větrání 0,5 (1/h).“

Zajištění požadovaných průtoků výplněmi otvorů (například mikroventilací či jinými štěrbinami) není možné. Již dnes se objevují případy, kdy stavební úřad objekt nezkolaudoval kvůli chybějícímu větrání. Nejde o nevhodné vměšování se do soukromí stavebníka, ale o prosazení energetické koncepce a celosvětové snahy o udržitelný, ekonomicko-ekologický a komfortní rozvoj celé společnosti.

Škodliviny, které vznikají z metabolismu člověka, například CO2 vznikající dýcháním (a produkují jej také rostliny v průběhu noci), je potřeba v těsných stavbách odvětrat. Nahradí-li majitelé domu zdroj topení, protože chtějí ušetřit, pak musí dodat větrání, které pomůže zabránit únikům tepla (oproti otevřeným oknům), ale hlavně zachovají zdravé prostředí – odvedou škodliviny z interiéru. To je důležité zejména v průběhu noci, kdy by nikdo k intenzivnímu provětrání místnosti každé dvě hodiny nevstával.


Air Pohoda s.r.o. -

Jaké škodliviny jsou v domech kumulovány při nedostatečném větrání?

  • CO2, jehož hodnotu doporučuje americká asociace pro vytápění, chlazení a větrání (ASHRAE) do 1000 ppm (odpovídá 1 promile); nad 1500 ppm dochází například k únavě, bolestem hlavy a není výjimkou, že jsou naměřeny v reálných podmínkách v ložnicích i hodnoty kolem 5000 ppm, což má již při každodenním vystavování se těmto hodnotám nesporný vliv na výkonnost člověka.
  • Vlhkost se doporučuje držet v rozmezí 30–60 %. Mimo toto stanovené rozmezí už působí problémy – nad 60 % při vhodné teplotě (22 °C) rostou plísně, pod 30 % nastávají opět dýchací potíže.
  • VOC (těkavé organické sloučeniny) – zastupují různá lepidla a laky, zvláště v nové výstavbě je potřeba dobrého odvětrání v prvních letech užívání.
  • Radon – i když v případě novostaveb probíhají měření a opatření proti radonu, mnohdy se při nesprávném provedení tento rakovinotvorný plyn v domech nad doporučenou maximální hodnotu 100 Bq pro novostavby vyskytuje.

Lock-in effect

Větrání vzduchotechnikou má své odpůrce i příznivce, ale na základě zkušeností, měření a výzkumu lze jednoznačně říci, že pokud chceme zachovat udržitelný rozvoj a vývoj lidstva, pak se na přístup každého z nás k plýtvání energetickými zdroji musíme podívat bez předsudků a zvyklostí a naučit se zacházet s novými materiály a technologiemi ve vhodných kombinacích.

Zde je vhodné upozornit i na myšlenku, která zazněla na letošní konferenci 18. Internationale Passivhaustagung 2014. V jedné z přednášek upozorňuje Passivhaus Institut (najdeme ve sborníku z konference) na hrozící „lock-in efekt“. Je to případ výstavby nebo rekonstrukcí, kdy dojde k polovičatému řešení a při započtení nákladů na pořízení, provozního přínosu a životnosti materiálu nebo komponenty se již nevyplatí technologii a vybavení domu dále zlepšovat. V tomto příspěvku to bylo ukázáno na oknech a nedostatečném zateplení, ve zduchotechnice to lze přirovnat k použití nesprávně navrženého systému větrání s cílem uspořit za každou cenu, nebo levné rekuperační jednotky, která splňuje pouze požadavek na objem, ale nejde o výrobek, který je ve všech ohledech kvalitní. Následný provoz amožná výměna se vzhledem k ceně pořízení pak již nevyplácí a cesta k důsledné energetické úspoře se zavírá.

Rekuperační jednotka Ultima s aktivní kontrolou vlhka a rekuperací tepla
Rekuperační jednotka Ultima s aktivní kontrolou vlhka a rekuperací tepla

Jaké parametry by měly splňovat rekuperační jednotky?

Každý se obvykle ptá na cenu a účinnost. Málokdo však už víc, co „účinnost“ znamená a jak ji srovnávat. Obvykle se vezme v úvahu účinnost takzvaná letáková. Cestou ke správnému srovnání je zeptat se výrobce, zda jde o účinnost zpětného zisku tepla na přívodním nebo odpadním vzduchu, a srovnat jeden průtok vzduchu. Pro zjednodušení je vhodné nahlédnout do technického listu a tam vyhledat rozmezí. Pokud se pohybuje mezi 75–95 %, jedná se o rekuperační jednotku, která bude pravděpodobně vyhovovat z pohledu energetické úspory z větrání. Účinnost jednotky stoupá s kvalitou a velikostí teplosměnné plochy u použitého rekuperačního výměníku. Účinnost rekuperační jednotky také přímo souvisí s provozem v zimě v podnulových teplotách. Dá se říci, že čím lepší jednotka, tím rychleji v ní zamrzne kondenzát. Toto je jev, který se dá řešit od prostého tlačítka on/off a jeho variant, přes různě úsporné předehřevy až po rekuperační jednotky, které předehřev nepotřebují a přesto větrají. Pokud je větrání vypnuto a jako předehřev je použit odpadní vzduch směšovací klapkou, výsledkem není čistý vzduch. Předehřevy prodražují provoz, ale není nutné se obávat velkých částek, bude v hodně záležet na regulaci. Bez předehřevu je možno provozovat jen určité typy výměníků (rotační, protiproudý trubkový, nebo deskový, který pracuje s kondenzátem). Existuje také typ výměníku pro přenos tepla a vlhkosti – membránový. Od papírového po Dupont membránu s Microban vrstvou. Účinnost a životnost těchto výměníků je různá a je potřeba se informovat u výrobce. Dá se říci, že řešení protimrazové ochrany přímo souvisí s kvalitou vzduchu a cenou provozu, ale také s cenou pořízení.

Ceny, filtry, hlučnost a možnosti řízení rekuperačních jednotek

Up-date řízení rekuperační jednotky Ultima-buď přes mini SD kartu, nebo dálkově přes internet
Takto vypadají vzduchové filtry po topné sezóně

Ceny se v současné době pohybují v případě 300 m3 provětraného objemu přibližně mezi 35 až 85 000 Kč. Dalším parametrem je osazení ventilátorů. Dnes se běžně osazují EC motory s vysokou životností i účinností provozu. Ventilátory jsou zodpovědné také za hluk. Tiché ventilátory v dobře (z hlediska tlakových ztrát) a těsně provedené a současně izolované rekuperační jednotce bez tepelných mostů, jsou znakem kvalitní rekuperační jednotky.

Filtrace, která zajišťuje bezprašný provoz, by na přívodu vzduchu měla být v třídě F7 (M7 – pylový), by-passová klapka pro noční předchlazení v létě, by měla být také s filtrem F7 (M7). Další filtry je možné nalézt před výměníkem na odpadním vzduchu v jednotce, tam obvykle najdeme G4 (prachový), a na fasádě. Filtry jsou dále takzvané carbo, které odlučují organické uhlovodíky, tedy pachy. Ty je někdy možné instalovat na fasádu nebo přímo do jednotky, tak jak je to zvykem například v případě digestoří. Filtry si v případě většiny jednotek zvládne vyměnit uživatel sám.

Je vhodné mít možnost celkový provoz větracího systému řídit. Tady je zatím velký výběr variant od manuálního způsobu a tří výkonů, přes sofistikované po hodinách nastavitelné, plynule přecházející režimy, až po zařazení větracího systému do systému inteligentního domu. Dále je možné větrat podle různých senzorů, například CO2, který je umisťován hlavně do ložnic. Standardem jsou i takzvaná tlačítka intenzivního odtahu, kdy v koupelně nebo na toaletách spouštíte intenzivnější provoz větrání po určenou dobu. To lze samozřejmě v koupelně zařídit i senzorem vlhkosti.

Regulace vlhkosti v interiéru domu

Výsledkem výzkumů a poptávky po řešení je také rekuperační jednotka, která aktivně pracuje s vlhkostí v domě. To je právě pro dřevostavby velmi důležité. Jak tato rekuperační jednotka funguje? Entalpický rekuperační výměník typově vychází ze senzibilního, deskového, protiproudého výměníku a liší se „pouze“ osazenými klapkami, které řídí průchod vzduchu výměníkem.

  • Změnou proudění vzduchu ve výměníku podle uživatelem navolených hodnot odvádí nebo zadržuje potřebnou vlhkost v domě. To je proti membránovému výměníku, který pouze přenáší vlhkost, velkou výhodou.
  • Tyto řízené změny proudění vzduchu zajistí i plný provoz v mrazech. Jednotka je konstruována na plný rovnotlaký provoz až do −30 °C. Bez potřeby předehřevu, a tudíž s další nemalou finanční výhodou, větráte a udržujete obyvatele i stavbu v přijatelném a žádoucím teplotně-vlhkostním prostředí.
  • Zpětný zisk tepla je v zimě přibližně od 85 do 93 %, a to nepřerušovaně a bez dalších opatření.

Rekuperační jednotky jsou technologiemi, které spolu s kvalitně navrženým a provedeným systémem vzduchovodů uspokojí provozní potřeby obyvatel domu z pohledu udržení tepelné a vlhkostní pohody, ale také díky práci s vlhkostí prodlouží životnost dřevostaveb. Je znát, že systém s rekuperací tepla si rychle nachází své příznivce, bude se nadále zlepšovat a zlevňovat a je to jen dobře, protože k nízkoenergetické a pasivní výstavbě větrání nepochybně patří.

 
Filtr typu Z v kvalitě F7-pylový pro větrání s rekuperací tepla
Interiérové mřížky k distribuci vzduchu z rekuperačního systému větrání
Rozdělovací box pro systém větrání Air Pohoda

Fasádní filtrbox, umožňuje filtraci proti prachu i pachům
Ukončovací element s ventilem pro rekuperační systém Air Pohoda
Spojka ohebné plastové hadice k systému větrání Air Pohoda

 
 
Reklama