Jak dosáhnout kvalitního vnitřního ovzduší

Datum: 31.5.2017  |  Organizace: A - INVENT s.r.o.  |  Firemní článek

Kvalita vnitřního ovzduší


Kvalita vnitřního ovzduší v dnešní době je v průměru třikrát horší než již tak neuspokojivá kvalita venkovního ovzduší. Abychom mohli vnitřní prostředí důsledně optimalizovat, musíme nejprve analyzovat konkrétní složky, které odpovídají jednotlivým procesům látkové výměny.

Kvalita vnitřního ovzduší je definovaná pomocí výše dobrého pocitu a zdravými podmínkami prostředí ve vnitřním prostoru. Následujících pět typů klimatu společně působí a utvářejí v souhrnu takzvané vnitřní prostředí: vlhkostní klima, vzdušné klima, teplotní klima, elektrostatické klima a světelné klima.

Tato klimata a jejich měnící se fyzikální faktory jako je teplota, vlhkost, elektrostatický poměr a chemické složení mají vliv na složení vzduchu ve vnitřním prostoru.

Vlhkostní klima

Vlhkost klimatu má přímou souvislost s teplotním a vzdušným klimatem. Vlhkost klimatu je definována pomocí vzdušné vlhkosti, vlhkosti materiálů a odpovídajícímu odpařování vody z povrchů.

Důležité je jakou schopnost zachycovat vodní páru mají povrchy stavebních materiálů, které tvoří stěny místností. Tří členná rodina vyprodukuje za jediný den od osmi do dvanácti litrů vody, kterou musí okolí absorbovat.

Člověk může tuto vzdušnou vlhkost sice pociťovat a vnímat, ale není schopen ji objektivně určit. K určení vzdušné vlhkosti je zapotřebí hygrometr. Ten umožňuje určit stav relativní vzdušné vlhkosti obyvatelům v okamžiku. Vnitřní vzdušná vlhkost má nejen na dobrý stav budov ale i na dýchací ústrojí, na oči i na kůži lidí.


Nejen příliš vlhký vzduch, ale také příliš suchý vzduch může být škodlivý. Relativní vzdušná vlhkost by se měla pohybovat v rozmezí 40 – 60 % - ve vytápěných prostorách by neměla klesnout pod 30 % a naopak neměla by stoupnout nad 70 %. Vzdušná vlhkost lze regulovat pomocí výměny vzduchu, od tradičního větrání pomocí oken až po větrací systémy se zpětným ziskem tepla. Odborníci zde doporučují: každou hodinu přivést na jednu osobu 25-30 kubických metrů čerstvého vzduchu. Což zaručí koncentraci CO2 ve vnitřním prostoru cca 1000 ppm, toto číslo udává, že na 1 000 000 vzduchových částic připadá 1 000 molekul CO2.

Každý stavebník, každý majitel nemovitosti musí sám vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda může důsledně dodržet tradiční větrání – představující čtyřikrát až pětkrát denně po dobu deseti minut intenzivně větrat otevřením oken – nebo pro něj bude lepší instalovat nějaké větrací zařízení.

Také výška prostoru (a s ní související objem) mohou být důvodem nedostatečného cyklu větrání například u starých budov s vysokými stropy a velkými místnostmi. Objem místnosti si může každý jednoduše spočítat. Vlhkostní klima a teplotní klima spolu úzce souvisí. Čím vyšší je teplota, tím vyšší je koncentrace vlhkosti ve vzduchu – až po úplné nasycení koncentrací vlhkosti.


Vzdušné klima

Průměrně velký člověk se denně nadýchne přibližně 23 000 krát a k tomu potřebuje 13 000 litrů okolního vzduchu. To je přibližně 14 kilo dýchatelného vzduchu. Největší podíl má na jeho složení dusík, který představuje 78 % dále kyslík s 21%, další složky jsou vodní páry a vzácné plyny, jako oxid uhličitý (CO2) zastoupený 0,04 % a škodlivé látky z případného znečištění.

Oxid uhličitý, oxidy dusíku a škodlivé látky zatěžují a překysličují lidský organizmus. Tomuto překyselení vnitřního vzduchu v důsledku příliš vydýchaného vzduchu bylo až doposud věnováno velice málo pozornosti. Přitom vzdušné klima uvnitř budov určitě obsahuje také další škodlivé látky a prach.

Odborníci rozlišují různé zatížení životního prostředí uvnitř budov, podle různých škodlivých faktorů, ať už chemických, biologických nebo fyzikálních. K chemickému zatížení patří mezi jinými formaldehyd, rozpouštědla, chemikálie určené na ochranu dřeva, pesticidy, pyretroidy a biocidy. Biologické škodliviny jsou například plísně, kvasinky, roztoči, bakterie a podobně; k fyzikálnímu znečištění počítáme elektrické a magnetické pole nebo radioaktivitu. Veškeré tyto škodliviny jsou nazývány VOC (volatile organic compounds) plyny.

Rozhodující pro kvalitní ovzduší je vedle vlhkostního klimatu také výměna vzduchu. Znečištění vzduchu je tvořeno buď plynnými, nebo pevnými částicemi škodlivých látek. Nespočetné množství pevných částic prachu, těžkých kovů, alergenů a mikroorganismů se zpravidla vznáší neviditelně ve vzduchu.

Proto odborníci naléhavě doporučují, pečovat také o podlahy, protože právě na nich dochází k trvalému rozviřování pevných částic těchto škodlivých látek. K trvalému zdraví a zachování si tělesné energie je zapotřebí snížit co nejvíce je to možné emise ze stavebních výrobků pomocí různých zařízení a vybavení, péče o ně a údržby, a to stejně jako pro zachování zdravého životního stylu.

K tomu je zapotřebí stále důsledného přestavování nebo správné výstavby rodinných nebo vícebytových domů. Rozhodující pro kvalitu vzdušného klimatu je také vnitřní zařízení. Zde platí veškerá kritéria pro výběr stavebních látek – rozhodující jsou škodlivé látky a jejich výpary obsažené v kobercových krytinách, záclonách a nábytku.

Ale také osobní intolerance na některé z těchto látek, může hrát svou roli, stejně tak jako mohou způsobit nenadálou alergii i přírodní stavební látky. Také v tomto případě byste měli mít jistotu, na které látky jste citlivý a před zahájením stavby byste se měli domluvit se zkušeným odborníkem na environmentální medicínu. Poznatky z oboru vnitřní hygieny a zdravého stylu bydlení dokazují stále častěji nutnost brát v potaz i tyto aspekty. A stále větší množství stavebníků se jimi také řídí.


Teplotní klima

Pojmem teplotní klima popisujeme takzvanou teplotní pohodu, jinými slovy je to teplota v domácnosti, která je příjemná zdravému lidskému organismu. Teplotní klima je ovlivňováno teplotou vzduchu v místnosti, takzvanou střední vnitřní povrchovou teplotou uzavřených povrchů v místnosti, také teplotou zdí a stropu, rozptylu tepla z podlahových ploch, rychlosti proudění vzduchu a relativní vzdušné vlhkosti vzduchu.

Teplotní klima je především ovlivňováno rozvody topení. Klasická kamna a přímotopy potřebují jako své topné médium vzduch určený rovněž k dýchání. Ohřejete vzduch, který cirkuluje v uzavřeném prostoru a při tomto procesu vzniká nepříjemný vedlejší efekt, kterým je víření prachu. Určitě příjemnější než vysoká teplota vzduchu je pro lidská obydlí sálavé teplo. Toto teplo je vyzařováno v případě umístění topných rozvodů do podlah, stěn nebo stropů. Sálavé teplo umožňuje nižší vnitřní pokojovou teplotu, při zachování teplotní pohody. To spoří energii, snižuje náklady na vytápění a produkci CO2. Nejlepší pro dosažení příjemného teplotního klimatu je využití dobrého zateplení obvodových zdí spolu s použitím sálavého zdroje tepla.


Elektrostatické klima

Výzkumy prováděné v posledním desetiletí ukázali, že vedle primárních klimatických faktorů hraje také elektrostatické klima rozhodující roli jak pro pohodové bydlení lidí, tak pro jejich fyzickou i duševní výkonnost. Zatížení elektromagnetickým polem by mělo být proto také jedním z aspektů, které jsou pozorovány při udržitelnosti vhodného vnitřního prostředí.

Elektromagnetické pole může vycházet z různých elektropřístrojů, energeticky úsporných žárovek v osvětleních a bezdrátových sítích. Tuto zátěž, kterou nelze většinou přesně definovat můžeme sloučit pod takzvaný „elektrický smog“, do kterého se také počítá nízkofrekvenční teplotní záření a vysokofrekvenční ionizované záření. Záleží na dispozici každého člověka, jak moc je citlivý na tyto faktory, kdo chce začít s výstavbou domu a není si jistý svou citlivostí na tyto složky, měl by napřed požádat o radu svého lékaře.


Světelné klima

Světlo stejně jako vodu, vzduch a potravu počítáme do základních složek umožňujících život. U této veličiny nesledujeme ani tak kvantitu jasnosti, nýbrž ji porovnáváme z hlediska kvalitativní energie, která má vliv na zdraví jak tělesné, tak duševní, na proces látkové výměny a atmosféru. Jelikož je světlo tak důležité, musí být při každém plánování domu a jednotlivých místností zohledněno nejen denní světlo, ale i ostatní osvětlení. K tomu patří také efektivní ochrana proti slunci a různá stínidla. Je zapotřebí doplnit denní světlo, světlem umělým, k čemuž je nezbytné stoprocentní a efektivní plánování, aby bylo dosaženo i vizuální útulnosti.

Závěr

Z výše zmíněných poznatků a faktů jasně vyplývá, že se v moderní době neobjede žádná domácnost, která chce pro sebe a své blízké vytvořit příjemné a vhodné klima, bez kvalitních větracích systémů. Tyto systémy jsou schopné zaručit příjemné teplotní, vzdušné a vlhkostní klima a navíc odvětrávají veškeré škodlivé látky. V případě, že máte nemovitost již postavenou i pro vás existují větrací systémy, které lze instalovat dodatečně, bez velkých stavebních zásahu. Například větrací systém inVENTer® od kterého jsme si zapůjčili poslední ilustrační obrázek.


 

Datum: 31.5.2017
Organizace: A - INVENT s.r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

Partneři - Větrání a klimatizace

logo Ziehl-Abegg
logo ZEHNDER
logo JANKA ENGINEERING
logo ATREA
logo AHI-CARRIER
logo ebm-papst
 
 

Aktuální články na ESTAV.czMěsta pro lidi nebo pro automobily?Ceny bytů a domů v ČR rostly v 1. čtvrtletí nejrychleji v EUSenát vrátil Sněmovně novelu zjednodušující proces EIAZkušenosti s bydlením v dřevostavbě po deseti letech