Špatné prostředí v bytech ohrožuje zdraví

V uzavřených prostorech trávíme zpravidla více než 20 hodin denně, z toho ve vlastních domovech 10 až 12 hodin. A právě uzavřené prostory představují nebezpečí pro náš organismus. Špatná kvalita vnitřního prostředí může mít vliv nejen na fyzické zdraví, ale také na psychiku.

Nevhodná teplota, vlhkost, prach a vydýchaný vzduch, to jsou jen některé faktory, které mohou při pobytu v uzavřeném prostoru škodit. „Akutní příznaky spojené s pobytem ve špatném prostředí se mohou projevovat v různé intenzitě a navíc zcela individuálně. Objevit se mohou nepříjemné pocity či přechodné potíže, jako je bolest hlavy, dráždění či pálení očí, až po víceméně přetrvávající problémy, které mohou vyústit v alergické reakce či chronická onemocnění dýchacích cest. Hlavním indikátorem je, že se vyskytují pouze při pobytu v daném vnitřním prostředí,“ uvádí fakta Bohumil Kotlík, doktor přírodních věd ze Státního zdravotního ústavu z oddělení hygieny ovzduší a odpadů.

Nic však není ztraceno!

„Dobré a zdravé bydlení nevytváří pouze moderní vybavení, ale také kvalitní technologie a především kvalitní stavba. Během té by měly být dodržovány veškeré stanovené technologické postupy. Naše nové energeticky úsporné byty procházejí důkladnými kontrolami již od prvního výkopu. Současně dbáme na to, aby výstavba našich projektů byla šetrná k životnímu prostředí. I proto jsou jejich součástí nové velké parky, do kterých zasazujeme co nejvíce vzrostlé zeleně vypěstované v naší vlastní lesní školce, jako například do projektů Ecocity Malešice a Park Hloubětín,“ říká Jan Řežáb, majitel developerské společnosti JRD, která se specializuje na výstavbu energeticky úsporných domů. A ještě doplňuje: „Naše nové pasivní byty zároveň vybavujeme vybranými technologiemi, díky kterým je v nich příjemné a zdravé prostředí.“ Zdravějšího bydlení je však možné docílit i v bytech před rekonstrukcí. Podívejte se na několik tipů, díky kterým můžete bydlet lépe.

TIP č. 1. – Před nastěhováním do nového…

… je potřeba v první řadě dostatečně vyvětrat. „Může se to zdát jako banalita, ale ze stavebních materiálů se může uvolňovat široké spektrum nebezpečných organických látek používaných v nátěrech všech typů,“ upozorňuje doktor Kotlík. Pokud tyto látky z obývaného prostoru neodvětráme, vdechujeme je do našeho organismu, kde mohou způsobit škody.

TIP č. 2. – I vybavení může škodit

Každý byt je zapotřebí zabydlet. Nastěhování nábytku, spotřebičů, elektrotechniky apod. s sebou rovněž přináší rizika. Veškeré tyto předměty uvolňují do ovzduší další chemické látky, a to jak ty nové, tak ty starší. „U nového nábytku je vhodné požadovat atest výrobce. U používaného zase zkontrolovat a případně opravit poškozené hrany a plochy, protože ve starších výrobcích se používala fenol-formaldehydová pryskyřice a byly tak významným zdrojem formaldehydu. Nový textil je kvůli odstranění formaldehydu potřeba přeprat, nové spotřebiče nechat vypálit a přitom vše důkladně odvětrat,“ radí doktor Kotlík. „Aby větrání bylo pro obyvatele našich nových bytů co nejsnadnější, vybavujeme je rekuperačními jednotkami, které automaticky a průběžně odvětrávají znečištěný vzduch zevnitř a přivádějí čerstvý zvenku. Ten pomocí filtrů také vyčistí od prachu a nečistot,“ dodává Jan Řežáb. A jak zdravé prostředí v bytech udržet? Podle doktora Kotlíka kromě větrání pomůže omezit používání materiálů, které zadržují prach, jako jsou koberce, výrobky z plyše, podlahové textilie. V rámci možností je také vhodné zachovat část prostoru nezastavěného.

TIP č. 3. – Přehnaný úklid je zátěž pro byt i organismus

Prostředí domova by mělo být čisté a voňavé, proto nejedna hospodyňka bere do rukou čisticí a ošetřující přípravky, kterými byt dokonale vysmýčí. Doktor Kotlík ale upozorňuje, že tyto prostředky obsahují chemikálie, které zatěžují vnitřní prostředí a mohou být škodlivé jak při přímém vdechnutí, tak při působení na kůži. Typickým příkladem potenciálně problematických látek jsou chlor a čpavek a samozřejmě přidávané vonné či antibakteriální složky. Doktor Kotlík rovněž doporučuje sledovat složení dezinfekčních výrobků, a pokud možno omezit jejich používání. Zvlášť alergiky může dráždit vysávání. Je proto vhodné používat kvalitní filtry a sáčky a v průběhu úklidu větrat. „Pozor také na produkty, které se mohou na první pohled zdát bezpečné jako svíčky, tyčinky a vonné esence. I ty mohou obsahovat nebezpečné látky,“ varuje doktor Kotlík.

TIP č. 4. – Naše radosti = bytu starosti

„Aktivity uživatelů bytu jsou vždy jedním z hlavních zdrojů znečištění ovzduší v místnostech. Devastující účinek kouření ve vnitřním prostředí je již všeobecně známý, ale není to jediná potenciálně problematická aktivita,“ zdůrazňuje doktor Kotlík.

• Při vaření je zapotřebí zajistit přiměřené odvětrávání produktů spalování plynu a vaření.
• Domácí mazlíčci přinášejí zvýšenou vlhkost, mikrobiologickou zátěž včetně roztočů, prachu a chlupů. To je nebezpečné zvláště v případech, že někdo z uživatelů bytu trpí alergií.
• Květiny sice zvyšují subjektivní pocit životní pohody, zachytávají prachové částice a pomáhají odstraňovat organické látky, ale u řezaných květin mohou být problémem pylové alergie
• Škodí hobby aktivity, které se neprovozují v oddělených nebo v dobře odvětrávaných prostorech.

TIP č. 5. – Větrejte, větrejte, větrejte

Dostatečné větrání všech vnitřních prostor by mělo být samozřejmostí stejně jako udržování určité optimální hladiny teploty (20 – 22 ºC) a relativní vlhkosti (35 až 50 %). „V současnosti používaná dokonale těsnící okna s sebou přináší výhody v podobě nižšího hluku a zabránění úniku tepla, ale s nimi také nevýhody. Mezi ty patří především omezená výměna vzduchu, která vede ke zvýšené koncentraci oxidu uhličitého uvnitř bytu,“ upozorňuje Jan Řežáb. „Špatné větrání se projeví poměrně rychle. Při vysoké vlhkosti se orosí okna a objeví se plísně na zdech. Při vyšší teplotě a nízké vlhkosti zase lidé pociťují dráždění ze suchého vzduchu. Běžný je i pocit dusnosti, bolesti hlavy a ospalost až únava, které se vyskytují v prostředí s vydýchaným vzduchem při zvýšené hodnotě oxidu uhličitého,“ uvádí doktor Kotlík.
Předcházet všem těmto problémům je možné s pomocí systému řízeného větrání, kterým jsou vybaveny energeticky úsporné byty. Uživatelé tak nemusí manuálně otevírat okna, pouze nastaví základní parametry na ovládacím panelu a systém vše zajistí sám. A kdo v takovém bytě zatím nebydlí, musí opravdu často a intenzivně větrat okny.
Doktorka Ariana Lajčíková, CSc., ze Státního zdravotního ústavu doplňuje: „Čistota prostředí je charakterizována tzv. koeficientem unipolarity, který vyjadřuje poměr lehkých záporných a kladných iontů. Ve znečištěném prostředí jeho hodnota přesahuje 2,0, naopak hodnota pod 1,2 charakterizuje dobře větrané vnitřní prostředí.“ A potvrzuje, že měření vyhovují právě dobře větrané pasivní byty: „V obývaném bytě JRD s větracím systémem, který vzduch filtruje a zbavuje venkovních nečistot, jsme naměřili dobré výsledky. Hodnoty kladných i záporných iontů v něm byly dokonce takřka totožné s hodnotami naměřenými ve venkovním prostředí. Špatně větrané byty bez přívodu čerstvého vzduchu tohoto nemohou dosáhnout.“ Doktor Kotlík na závěr dodává, že právě čerstvý vzduch získaný větráním dosahuje přirozené rovnováhy kladných a záporných iontů a je důležitý pro dobrý pocit.

Schéma cirkulace vzduchu v projektu s centrální rekuperací tepla