Kvalitu vnitřního prostředí určují základní parametry jako jsou teplota, relativní vlhkost vzduchu, chemické a mikrobiální složení, akustika nebo osvětlení. Tyto ukazatele musí splňovat stanovené limity, protože jejich překročení vede ke sníženému komfortu v prostoru. Správným větráním lze většinu těchto parametrů efektivně ovlivňovat.
Aby bylo dosaženo tepelné pohody, musí být mezi lidským tělem a okolím tepelná rovnováha. Vnímání tepelného komfortu je však individuální, a proto není vždy možné vyhovět všem. Cílem je tedy co nejvíce minimalizovat nepohodlí. Kromě teploty je důležité sledovat i relativní vlhkost. Pokud je obsah vodní páry ve vzduchu příliš vysoký, může vodní pára kondenzovat na studených površích, například na okenních sklech. Naopak příliš nízká relativní vlhkost může způsobit řadu zdravotních obtíží, pocit dehydratace, suchých očí nebo pokožky. Zároveň může způsobit deformaci dřevěných podlah či nábytku.
Koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu má na kvalitu vnitřního prostředí zásadní vliv. Hlavním zdrojem CO2 je vydechovaný vzduch. Vyhláška o požadavcích na stavbu 146/2024 Sb. určuje limitní hodnotu koncentrace oxidu uhličitého v pobytových místnostech na 1200 ppm po dobu pobytu osob. Pro porovnání se v exteriéru pohybuje koncentrace CO2 okolo 400 ppm. Zvýšené koncentrace mohou způsobit únavu, bolest hlavy nebo neschopnost se soustředit.
Ve vnitřním prostředí se kromě již uvedených vyskytují i další škodliviny ve formě plynů nebo velmi malých částic, které při vyšších koncentracích výrazně zhoršují kvalitu vzduchu a negativně ovlivňují lidské zdraví. Proto je důležité sledovat zdroje těchto polutantů a navrhnout vhodná opatření. Mezi nejčastější polutanty patří prach, těkavé organické látky (VOC), bakterie a plísně, a ve specifických případech i radon nebo azbest.
Dlouhodobá přítomnost těchto látek může vést k tzv. syndromu nezdravých budov. Projevuje se jako soubor různých negativních zdravotních symptomů, které se zdají být spojeny s pobytem v určité budově. Mezi příznaky patří kašel, bolest hlavy, chrapot, svědění kůže, nevolnost, závratě, únava a neschopnost koncentrace. Osoby trpící astmatem mohou zažívat častější astmatické záchvaty. Přesná příčina těchto problémů není většinou známá, úleva přichází po opuštění daného prostoru.
Kvalitní denní osvětlení v obytných prostorech má pozitivní vliv na soustředění, snižování únavy a na udržování cirkadiálního rytmu osob. Optimální rozmístění oken a jejich velikost má při návrhu zásadní vliv na distribuci světla v prostoru. Intenzita světla by měla odpovídat požadavkům podle specifického účelu daného prostoru. Hluk z venkovního nebo vnitřního prostředí v budově má přímý vliv na vnímání komfortu. Optimální akustický návrh zahrnuje minimalizaci dozvuku a tím zvýšení srozumitelnosti mluveného slova, vhodné použití akustické izolace pro eliminaci přenosu zvuku mezi místnostmi a celkové snížení hladiny akustického tlaku.
