Kvalitu vnitřního prostředí určují základní parametry, jako jsou teplota, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudění vnitřního vzduchu a intenzita osvětlení (vyhl. 78/2013). Kvalita vnitřního prostředí dále může být dána například koncentrací CO2, hlukovou zátěží, prašností, atd. Všechny výše uvedené ukazatele musí splňovat určité hodnoty a nedodržením i jednoho z nich vede ke sníženému komfortu užívaného prostoru.
Na kvalitu vnitřního prostředí má zásadní vliv větrání. Odvod znehodnoceného vzduchu lze zajistit pouze dostatečným provětráváním. Ve většině případů se tímto rozumí odvod CO2 produkovaného osobami, případně i odvod vlkosti, která může mít v zimním období nepříznivý vliv na růst plísní.
Větrat lze buďto přirozeně, nicméně s rostoucími požadavky na těsnost budov je tento způsob značně problematický, přičemž je třeba mít na paměti, že případnými spárami v okenních konstrukcích dostatečného větrání docílit nelze. Přirozené větrání a jeho intenzita navíc také závisí na rozdílu venkovní a vnitřní teploty a na dynamických účincích větru.
Výše zmíněné problémy se mohou odstranit využitím nuceného přívodu/odvodu vzduchu, kdy lze zároveň příznivě ovlivnit více parametrů. Instalací správně navržené vzduchotechnické jednotky a jejím řádným provozováním je zajištěna vyhovující koncentrace CO2 po celou dobu pobytu osob, bez nutnosti otevírání oken (v zimním období při provětrávání okny může docházet k nekomfortnímu proudění vzduchu, pakliže se ovšem vůbec okny větrá). Součástí každé VZT jednotky musí být filtr, čímž je zajištěna nižší prašnost větraného protoru. Samozřejmostí je i zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu.
Lze předpokládat, že systémy nuceného přívodu/odvodu vzduchu budou v novostavbách i rekonstruovaných objektech v brzké době samozřejmostí.
Koncept větrání - dokument, který je určen zejména při volbě koncepce větrání, lze však ho využít ve všech fázích procesu návrhu, realizace a obsahuje i pokyny pro přejímku, provoz a údržbu větracího zařízení.
