Hygiena ve vzduchotechnických zařízeních: VDI 6022

Téma článku

Hygienická směrnice VDI 6022 platí od 1. ledna 2018 ve výrazně upravené a rozšířené podobě. V praxi ale tyto změny a doplňky, zdá se, s největší pravděpodobností ještě všude „nedorazily“. Odborníci na hygienu s kvalifikačními listy třídy A a B podle VDI 6022-4 mají, pokud si jsou vědomi své vlastní odpovědnosti, povinnost provádět své inspekční, kontrolní a údržbářské práce na systémech vždy v souladu se současným stavem Směrnice.

Za provádění Hygienické směrnice VDI 6022 je ale odpovědný provozovatel vzduchotechnického systému větrání. Proto je v jeho vlastním zájmu a je to také důrazně doporučováno, aby si předem zjistil úroveň znalostí a případně i kvalifikaci poskytovatele služeb, kterému je většinou tato práce zadávána. Hygienická směrnice VDI 6022 byla poprvé vydána v roce 1998 a od té doby se novelizuje přibližně každých 5 let. A od této doby se taky tato Směrnice osvědčuje jako účinný nástroj při každodenní práci se vzduchotechnickými zařízeními.

Směrnice představuje současný stav techniky

Směrnice je považována za současný stav techniky, a proto se na ni také na více místech odkazují pracovní předpisy a jiné směrnice a platí pro všechna vzduchotechnická zařízení a přístroje a jejich centrální i decentralizované komponenty, které ovlivňují kvalitu přiváděného vzduchu. Pro zařízení na odvádění vzduchu platí pouze tehdy, pokud by tato zařízení mohla nějakým způsobem ovlivňovat kvalitu přiváděného vzduchu.

Směrnice udává s ohledem na hygienické požadavky návody pro projektování, instalaci, údržbu a provozování pro vzduchotechnická zařízení a přístroje a popisuje zkušební postupy a testovací kritéria. [1]

V následujících bodech a komentářích jsou uvedeny vybrané přílohy a doplňky z Hygienické směrnice VDI 6022 (2018) a jsou vysvětlovány zainteresovanému okruhu čtenářů.

Obrázek 1: Příklady pro změnu kvality vzduchu z původně venkovního vzduchu přes vzduch přiváděný do místnosti až na vzduch vypouštěný zpět do venkovního prostředí

Definice kvality přiváděného vzduchu

Přiváděný vzduch by měl být zdravotně nezávadný. Přidávání pachově aktivních látek, dokonce i v podprahových, ne vědomě vnímatelných koncentracích, je bez vědomí uživatelů nepřípustné. Minimálním cílem hygienických opatření této směrnice je zamezit, aby se kvalita přiváděného vzduchu ve vzduchotechnické jednotce nebo ve vzduchotechnickém zařízení nezhoršovala a zajistit, aby přiváděný vzduch byl stále zdravotně nezávadný.

Vzhledem k tomu, že v pobytové místnosti jsou vždy přítomny zatěžující škodliviny, je nutné snažit se o dosažení vyšší kvality přiváděného vzduchu oproti nasávanému venkovnímu vzduchu (viz přerušovaná čára na obrázku 1). Za tímto účelem Směrnice definuje referenční vzduch, např. venkovní nebo vnitřní vzduch, jako cílovou veličinu pro kvalitu přiváděného vzduchu. Ta je závislá na druhu vzduchotechnického zařízení, jeho účelu a na vzduchu, který je nasáván vzduchotechnickým zařízením (např. venkovní, oběhový nebo sekundární vzduch). [1]

Monitorování a hodnocení kvality přiváděného vzduchu

Aby bylo možné co nejpřesněji určit, do jaké míry jsou splněny požadavky na zdravotně nezávadnou kvalitu přiváděného vzduchu, je potřeba požadovaná měření provádět přímo u vyústek, kterými je sledovaný vzduch přiváděn.

Obrázek 2: Měřicí přístroj pro stanovení počtu zárodků ve vzduchu [2]

Měření kvality vzduchu by měla být prováděna tak, aby mohla být spolehlivě posouzena změna počtu kolonií a změna spektra zárodků/bakterií ve vzduchu mezi referenčním vzduchem a vzduchem přiváděným vzduchotechnickou jednotkou nebo vzduchotechnickým zařízením. [1] Obrázek 2 ukazuje příklad měřicího přístroje pro určování počtu zárodků ve vzduchu. Pro měření byl připevněn přímo k vyústce přiváděného vzduchu, která byla provedena jako štěrbinová vyústka. Tyto vyústky mají lineární tvar a jsou většinou instalovány v podhledech. Odběr vzorků vzduchu musí být prováděn s přihlédnutím k principům techniky proudění, např. izokinetickým odběrem části proudu ve vzduchovém potrubí (viz VDI 2066, list 1). Nebo měřením na výstupu přiváděného vzduchu s dokonalým oddělením proudu přiváděného vzduchu od vzduchu v místnosti. Během odběru vzorků musí být vyloučena možnost přimíchávání nesprávného vzduchu. Odběr vzorků se musí provádět s ohledem na použitou metodu a médium, například v souladu s DIN ISO 16 000-16 až –18. Kvalifikované změření a vyhodnocení kvality přiváděného vzduchu je podstatnou součástí kontroly dodržování požadavků této Směrnice a představuje základní podklad pro posouzení nebezpečí/rizika. [1] V této souvislosti je třeba na tomto místě také zdůraznit, že nejvýznamnější novinkou ve směrnici je diferencovaná evidence druhu plísní.

Za tímto účelem se zkoumá vzduch proudící zařízením, venkovní vzduch, voda obíhající ve zkrápěných cirkulačních zvlhčovačích a i jiné rozstřikované vody. VDI 6022 nyní jednoznačně požaduje, aby mikrobiální vyšetření množství zárodků na povrchu a ve vzduchu bylo prováděno selektivními živnými médii, aby se mohl vyhodnotit celkový počet zárodků a plísní. Doposud zde nebyla žádná povinná diferenciace. Všechny povrchové vzorky byly většinou získávány z agarových destiček CASO (kasein-sójová moučka-pepton). Od nové verze Směrnice je rozlišování plísní až na úroveň druhu plísně povinné. To také mezi jiným předpokládá, že laboratoře nyní používají jiná živná média a jiné způsoby kultivace než dříve. Pěstování na selektivních médiích může probíhat pouze v laboratořích, které jsou schváleny podle § 44 Zákona o ochraně před infekcemi (IfSG, Infektionsschutzgesetz). Že srovnávací zkouška vzduchu na bakteriální zárodky je rovněž definována jako povinnost v seznamu poviných výkonů hygienických inspekcí, bylo uvedeno již dříve.

Obrázek 3: Měřicí přístroj pro izokinetický odběr částečného toku s destičkami živných médií (3 kusy v sadě)

Toto hledisko bylo v předchozí verzi směrnice pouze volitelné. Díky rozšířenému seznamu poviných úkonů je možné snadněji odhalit hygienické nedostatky, především ve vzduchovodech. Jako výsledek inspekcí lze nyní očekávat celostní, holistický pohled na hygienický stav zkoumaného vzduchotechnického systému. Tomuto cíli nakonec slouží také možnost odebírat vzorky stěrem na místech, která jsou obtížně přístupná. Také u tohoto způsobu odběru vzorků musí být provedeno rozlišení zárodků. Poskytovatelé vhodného měřicího zařízení se již přizpůsobili i těmto novým požadavkům a dodávají měřicí zařízení pro zjišťování počtu zárodků s odpovídajícím počtem druhů a vybavením nosičů zkušebních odběrů. Příkladným je rozsah dodávky pro stanovení počtu zárodků ve vzduchu od firmy domatec GmbH, Mühlbauerstraβe 6, D-84453 Mühldorf (obrázek 3): Do nového vydání VDI 6022-1 na začátku předminulého roku byla do Směrnice, oproti vydání 2011, zahrnuta ještě další zcela nová hlediska.

Kromě již zmíněných hledisek sem patří mimo jiné rozšíření oblasti působnosti na obytné budovy a pokyny pro vytvoření posouzení rizika pro bezpečný provoz a údržbu vzduchotechnických zařízení.

Literatura

1. VDI 6022 Blatt 1: 2018-01, technika pro úpravu vzduchu v uzavřeném prostoru, kvalita vzduchu v místnosti – hygienické požadavky na vzduchotechnická zařízení a přístroje (pravidla VDI pro větrání) (Raumlufttechnik, Raumluftqualität – Hygieneanforderungen an raumlufttechnische Anlagen und Geräte (VDI-Lüftungsregeln))
2. Dr. Manfred Stahl: Nové hygienické požadavky na vzduchotechnická zařízení a vzduchotehnické přístroje, přednášková řada, CCI-Dialog GmbH, Karlsruhe 2018 (Neue Hygieneanforderungen an RLT- Anlagen und RLT-Ger€ate, Vortragsreihe, CCI- Dialog GmbH, Karlsruhe 2018)

Převzato z:
Krh.-Hyg. + Inf.verh. 41 Heft/Sešit 5-6 (2019) str. 187–189
https://www.journals.elsevier.com/krankenhaus-hygiene-infektionsverhutung