Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Měření a zaregulování vzduchotechniky pohledem technika

Pojďme si společně popsat některé základní postupy zaregulování vzduchotechniky. Jako modelový příklad jsme vybrali prádelnu nemocnice po její kompletní rekonstrukci.

Základní popis

Hlavním cílem rekonstrukce nemocniční prádelny bylo snížení energetické náročnosti provozu spojené s jeho modernizací. Největším zásahem do původního systému vzduchotechniky byla výměna vzduchotechnických jednotek. Původní byly nahrazeny novými jednotkami firmy Weger Walter GmbH s ventilátory EBM K3G450. Přívody vzduchu nově zajišťují textilní vyústky, odtahy jsou řešeny potrubím z pozinkovaného plechu se čtyřhrannými vyústkami. Systém větrání komplexu prádelny je rozdělen na dvě nezávislé vzduchotechniky (dále označené jako VZT1 a VZT2), tak aby byl splněn požadavek možností úsporného režimu větrání podle chodu jednotlivých technologií prádelny.

VZT1 (požadovaný přívod 15.000 m3/hod, odtah 11.900 m3/hod) zajišťuje větrání místnosti s mandlem v prvním patře a místnosti se sušičkami ve druhém patře. Rozdíl mezi přívodem a odtahem (cca 3.000 m3/hod) je brán jako rezerva pro technologické odtahy mandlu v prvním patře. Ve druhém patře je ještě zajištěno větrání vedlejší pomocné místnosti pomocí SPIRO potrubí D200 mm (přívod 500 m3/hod / odvod 500 m3/hod) zakončené jednoduchým sítem (na přívodu i odvodu). Regulaci umožní instalované škrtící klapky v potrubí.

VZT2 zajišťuje větrání pouze v místnosti v prvním patře, kde je umístěna pomocná technologie prádelny (sušičky).

Postup zaregulování

Kompletní zaregulování, které prováděl pan Vostřák z firmy AIRDATA, lze rozdělit do třech základních kroků. Po „domácí“ přípravě na základě dostupné projektové dokumentace, proběhla jako první kontrola stavu vzduchotechniky po montáži. Především bylo nutné zkontrolovat a otevřít všechny regulační klapky. Vlastní měření začalo určením celkových průtoků (přívod/odvod). Poté se měřily přívody a odvody jednotlivých místností, přičemž byly použity metodiky měření v souladu s platnou legislativou.

  1. Měření celkových průtoků
    Před zahájením zaregulování obou systémů běžely obě vzduchotechnické jednotky v režimu nastavení hodnoty výstupního tlaku na 100 Pa, což je požadovaný externí statický tlak na přívodu do textilních vyústek. Pro tyto hodnoty se odečetly první průtoky na dýze ventilátorů jednotek (pomocí K-faktoru pro daný ventilátor jednotky, zjištěného z technické dokumentace). Konkrétně pro VZT2 to bylo pro odtah 4.013 m3/hod (obr. 1).
    Odtah byl kontrolně změřen ve stupačce 500×500 mm pomocí přístroje TA550 s připojenou dynamickou rychlostní sondou. V potrubí byl dostatečně dlouhý přímý úsek dle ČSN EN 12599 – příloha D1.2.2. Střední hodnota rychlosti byla určena ze 16 bodů (obr. 2). Ze střední rychlosti přístroj dopočetl průtok 3.783 m3/hod.
    Rozdíl cca 200 m3/hod mezi hodnotou naměřenou na dýze ventilátoru a přesného měření průtoku v potrubí představuje cca 5 %, což je pro provozní měření vynikající výsledek. Díky tomu bylo možné provést základní nastavení celkových průtoků dle požadavku projektu pomocí měření na dýzách ventilátorů (dle ČSN EN 16211, kap. 8.3), které je časově mnohem efektivnější než měření v potrubí.
Obr.1 Měření průtoku na dýze ventilátoru (přístroj TA550)
Obr.1 Měření průtoku na dýze ventilátoru (přístroj TA550)
Obr.2 Měření rychlosti v potrubí (přístroj TA550 + dynamická rychlostní sonda)
Obr.2 Měření rychlosti v potrubí (přístroj TA550 + dynamická rychlostní sonda)

  1. Zaregulování místností – přívod
    Druhým krokem bylo ověření přívodů do jednotlivých místností. U textilních vyústek je možné prokázat množství přívodního vzduchu změřením statického tlaku na konci dané vyústky a jeho porovnání s projektovanou hodnotou (ESP – externí statický tlak), přičemž naměřená hodnota musí být vždy vyšší než projektovaná. K modelu TA550 se hadičkou připojila sonda na měření statického tlaku. Následně se sonda na konci vyústky perforací zasunula dovnitř (obr. 3). Výsledek měření je opět rychlý, jasný a nezpochybnitelný. Ve všech případech byla shoda s projektovou dokumentací (požadavek ESP byl 100 Pa, naměřeno od 102 do 108 Pa).
    Pozn.: pokud materiál textilní vyústky neumožňuje zasunout přímo sondu, lze použít speciálně upravenou jehlu.
  2. Zaregulování místností – odtah
    U odtahu bylo třeba zaregulovat jednotlivé vyústky, což znamená rozdělit celkový odtah z dané místnosti rovnoměrně na všechny odtahové vyústky. Postupně se „škrtily“ vyústky nejblíže k odtahovým stupačkám, které měly při plném otevření (prvotní stav-všechny vyústky otevřeny na max.) nejvyšší průtoky. Naopak poslední vyústka na dané větvi měla odtah téměř nulový. Tímto postupem se celkové odtahované množství rovnoměrně rozdělilo mezi dané vyústky na konkrétní větvi. Průtoky byly měřeny lopatkovým anemometrem LCA501 s hlavou D100 mm (obr. 4). Měřicí hlava byla umístěna na teleskopu, což umožnilo měřit pohodlně i výše umístěné vyústky. V přístroji byl nastaven mód kontinuálního průměrování. Technik se tak mohl plně soustředit na plynulou „sondáž“ po celé ploše vyústky. Pro měření vyústek je vhodnější, pokud to prostorové možnosti dovolí, měřicí přístroj Prohood nebo DIFF.
Obr.3 Měření průtoku na textilní vyústce (přístroj TA550 + sonda k měření statického tlaku)
Obr.3 Měření průtoku na textilní vyústce (přístroj TA550 + sonda k měření statického tlaku)
Obr.4 Měření průtoku na čtyřhranné vyústce (přístroj LCA501)
Obr.4 Měření průtoku na čtyřhranné vyústce (přístroj LCA501)

Závěr

Cílem zaregulování je dosáhnout rovnoměrného přívodu a odvodu vzduchu do jednotlivých místností objektu prádelny ve shodě s projektovanými hodnotami. K tomuto cíli se propracujete postupně ve výše popsaných krocích. Všechny naměřené hodnoty se musí uvést do protokolu (zprávy) z měření, nejlépe ve formě tabulky včetně porovnání s projektovanými hodnotami. Nedílnou součástí tohoto protokolu musí být i postup měření (metodika), použité měřicí přístroje a kopie jejich kalibračních listů.

Měření na dýze ventilátoru jednotky se stává stále populárnější jak mezi techniky (rychlé určení celkových průtoků), tak i mezi MaR, kteří na základě měření regulují daný přívod/odvod na hodnotu konstantního průtoku. Před měřením na dýze si jako technik určitě zkontrolujte správnost hodnoty daného K (štítek na jednotce, štítek na samotném ventilátoru jednotky, projektová dokumentace) a dále pak i vzoreček přepočtu a jednotky pro které je K faktor určen (m3/hod nebo l/s).

Praktický tip na závěr. Vyznačte si polohy Vámi nastavených regulačních klapek (stačí značka fixem). Často se totiž stává, že někteří nezaškolení jedinci, mohou klapky nastavit podle své potřeby a pocitů, čímž samozřejmě nenávratně „rozhodí“ Vámi zaregulovaný systém. Poté následuje stížnost, nejlépe v rámci reklamace, nutný výjezd a dohady na místě samém.


AIRFLOW Lufttechnik GmbH, organizační složka Praha
logo AIRFLOW Lufttechnik GmbH, organizační složka Praha

Designové ventilátory ICON, přístroje pro VZT: anemometry, mikromanometry, Prandtlovy sondy, teploměry a termočlánková čidla, vlhkoměry, zvukoměry, ProHood, měření CO₂, MaR: čidla, snímače, převodníky. Odborná školení VZT. Servis a kalibrace.