Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zkušenosti z větrání bytových domů v ČR (II)

Druhá část článku se věnuje principu rovnotlakého větracího systému a konkrétnímu řešení větrání v rámci revitalizace decentrálního systému větrání bytové jednotky. Jak jinak, než s využitím rekuperace odpadního tepla.

4. NÁVRH ŘEŠENÍ VĚTRÁNÍ V RÁMCI REVITALIZACE- DECENTRÁLNÍ SYSTÉM VĚTRÁNÍ S REKUPERACÍ ODPADNÍHO TEPLA

Shrnutí zkušeností z návrhu a také realizace decentrálního systému větrání s rekuperací odpadního tepla.

4.1 - STÁVAJÍCÍ STAV - Objekt, např. konstrukční systém VVÚ - ETA, má prostorem instalačního jádra protaženy 2 ks stoupaček - ocelového potrubí Ø 280 mm. Obě šachty jsou společné pro všechny byty, které jsou nad sebou. Centrální odtahový ventilátor, umístěný na střeše, je spínán z každého bytu - při sepnutí z kteréhokoliv místa jsou tedy odsávány prostory všech bytů, bez ohledu na to, zda to je vyžadováno nebo ne. Jednou stoupačkou je odváděn vzduch z WC a koupelny, druhou pak vzduch z prostoru kuchyně. Při odvětrání bytů je vzduch, který nahrazuje odváděný, přiváděn v zásadě neřízeně a je nasáván ze všech netěsností obvodového pláště bytu - tedy netěstnostmi oken (mezery mezi rámem a křídlem, nebo mezi rámem a stěnou), netěsnými vstupními dveřmi ze společných prostor bytu a také netěstnotmi v instalačních šachtách kolem prostupů kanalizace (plynu, ZTI, atd.). Kromě velké ztráty tepla je výrazně zatíženo prostředí pro uživatele (chladné proudění, prach) a nastávají problémy s nízkou relativní vlhkostí v interiéru. Uživatel navíc nemá možnost nuceně větrat pouze dle své potřeby a svých požadavků - ovlivnění provozem ostatních bytů.

4.2 - NÁVRH ŘEŠENÍ VĚTRÁNÍ V RÁMCI REVITALIZACE- DECENTRÁLNÍ SYSTÉM VĚTRÁNÍ S REKUPERACÍ ODPADNÍHO TEPLA

Co je to rekuperace? Jedná se o znovuzískávání energie (tepla) z odpadního vzduchu. Při větrání je odváděn vzduch z interiéru, který má teplotu prostoru - cca 20-23 °C. Přiváděný vzduch má v zimním období teplotu -10 °C - +4°C. V rekuperačním výměníku dochází k předání tepla - odváděný vzduch předehřeje vzduch přiváděný. Obě vzdušniny proudí proti sobě soustavou vzájemně oddělených kanálků. Rekuperační výměník dle schéma je vyroben z plastu, tl. stěn kanálů desetiny mm. Účinnost rekuperace se u tohoto typu výměníku pohybuje kolem 90%.

4.2 - PRINCIP ROVNOTLAKÉHO VĚTRACÍHO SYSTÉMU

Čerstvý vzduch je nasáván z exteriéru, ve vzduchotechnické jednotce (v rekuperačním výměníku) dochází k předání části tepelné energie ze vzduchu odpadního vzduchu přiváděnému - čerstvému. Ventilátor pak vhání čerstvý vzduch do rozvodů, které ústí distribučním elementem v obytných místnostech. Z místností soc. zařízení (WC, koupelna) a z prostoru od recirkulační kuchyňské digestoře (slouží pouze jako lapač tuků) je nasáván odpadní vzduch. V rekuperačním výměníku VZT jednotky předá část své tepelné energie vzduchu čerstvému a je ventilátorem odpadního vzduchu vytlačen do exteriéru. Proudění vzduchu mezi jednotlivými místnostmi bude zajištěno štěrbinou šířky cca. 8 mm mezi spodní částí dveří a podlahou (bezprahovými dveřmi), alt. mezi křídlem a prahem. Díky rovnotlakému režimu, kdy je množství odváděného vzduchu rovno množství vzduchu přiváděnému, nehrozí případné přisávání vzduchu ze společné šachty nebo schodiště, kde může být tento prostor zatížen odéry.

Toto provedení je možné realizovat pouze v případě, že se bude realizovat ve všech bytech, které mají společnou stoupačku. Pokud by nebyl zajištěn souhlas všech uživatelů, pak by bylo nutné v bytech bez souhlasného stanoviska instalovat odtahové ventilátorky z WC, koupelny a kuchyně s napojením na společnou odtahovou šachtu a řešit přívod vzduchu - nevýhody tohoto řešení byly popsány výše).

4.3 - NÁVRH KONKRÉTNÍHO ŘEŠENÍ - POPIS

Každý byt bude vybaven vlastní větrací VZT jednotkou s rekuperací odpadního tepla. Ta bude umístěna pod stropem WC (alt. pod stropem koupelny), prostor kolem VZT jednotky bude upraven sníženým sádrokartonovým podhledem. (viz. obr).

V instalačním jádře popisovaného objektu jsou 2 ks VZT stoupaček Ø 280 mm. Jedna stoupačka bude vyčištěna z vnitřní strany. Dle potřeby budou stávající hrdla zaslepena a provedena nová hrdla stejného nebo menšího průměru pro snadnější napojení VZT rozvodů (dle posouzení autorizovanou osobou v oboru požární techniky není nutné provádět v případě takovéto rekonstrukce žádné další úpravy - posudek k dispozici na vyžádání). Následně budou obě stoupačky izolovány tepelnou izolací tl. 60 mm po celé výšce stoupaček Vyčištěná šachta bude v úrovni posledního patra přerušena a zaslepena (další potrubí směrem přes střechu bude odstraněno = zmenšení prostupů přes střešní plášť). Na střeše bude demontováno současné zařízení, ponechány mohou být pouze výfukové krycí prvky, které ale mohou být dle požadavku nahrazeny novými, pouze dle velikosti zbývající šachty, která bude sloužit pro odvod odpadního vzduchu z bytů. V prostoru suterénu bude na bočních stěnách schodiště do objektu instalována sací žaluzie. Přívodní vedení bude následně vedeno suterénem do míst vyústění stoupaček, kde bude napojeno na zrekonstruovanou (vyčištěním) stoupačku Ø 280 mm. V prostoru suterénu bude také umístěn centrální filtrační box pro zachycení hrubých nečistot z exteriéru, přístupný správci objektu (tím se výrazně prodlouží životnost filtrů v bytových VZT jednotkách). Z obou šachet budou připraveny odbočky (stávající alt. přemístěné) pro napojení bytových VZT jednotek.

V bytech bude sání čerstvého vzduchu z exteriéru (e1) a výfuk odpadního vzduchu do exteriéru (i2) řešeno napojením každé samostatné VZT jednotky na stoupačky v šachtě za WC (po jejich úpravě dle předchozího bodu). Napojení bude provedeno přes uzavírací klapky. Vstup sání čerstvého vzduchu z přívodní šachty bude opatřen ve VZT jednotce filtrem pro zachycení jemných částic, zbývajících po centrální filtraci.

Přívod čerstvého vzduchu od VZT jednotky do obytných místností bude řešen pomocí tepelně a zvukově izolačního ohebného potrubí Sonoflex. To bude taženo pod stropem bytu v prostoru centrální chodby. Do obytných místností se provedou průrazy pod stropem (vrtáno frézou s vodním chlazením a odsáváním řezu). Jako distribuční elementy budou použity dýzy s dalekým dosahem proudu (využití Coandova efektu, kdy se vzduch přimkne ke stropu, po ztrátě kinetické energie pak na druhé straně místnosti - obvykle u okna - propadává do stoupavého proudu vzduchu od otopných těles). Dýzy budou osazené v obytných místnostech pod stropem na stěně sousedící s chodbou. Vedení v prostoru chodby budou zakryta sníženým podhledem ze sádrokartonu.

Odtah odpadního vzduchu bude řešen pomocí talířových ventilů umístěných pod stropem větraných místností - WC, koupelna, kuchyň. Rozvody odpadního vzduchu jsou vedeny flexibilním potrubím s tepelnou izolací Thermoflex spojovaným tvarovkami. Odtahové větve od jednotlivých odvětrávaných míst, které vedou odpadní vzduch, se před vstupem do VZT jednotky spojí, odváděný vzduch předá teplo v rekuperačním výměníku vzduchu přiváděnému. Výtlak odpadního vzduchu po rekuperaci bude zaústěn do druhé šachty s odvodem na střechu.

5. Pořizovací náklady, úspory provozních nákladů

Pořizovací náklady na instalaci celého systému do jednoho bytu (samostatná větrací jednotka s rekuperací odpadního tepla, vč. úpravy centrálních šachet - vyčištění a zaizolování) byly dle realizace v roce 2006 na úrovni 54 300 Kč vč. DPH. Vlastní vzduchotechnika stála 39 000 Kč, zbývající náklady byly tzv. vyvolané - sádrokartonové podhledy , úprava elektroinstalace, úprava centrálních šachet domu.

Roční úspora provozních nákladů se pro byt 3+1 díky větrání s rekuperací pohybuje kolem 1200 Kč (cena za teplo 380 Kč/GJ - Praha; cena je po odpočtu nákladů za elektro na provoz ventilátorů v sazbě D01). Pokud bychom brali cenu za dálkové teplo v Jablonci nad Nisou, tedy 526 Kč/GJ, byla by výsledná úspora provozních nákladů vyšší. Kromě této vyčíslitelné hodnoty je nutné posuzovat a počítat i s dalšími skutečnostmi, které vyčíslit nelze - uvedeny jsou v bodě 3.


Detail přípravy konstrukce podvěšeného sádrokartonového podhledu pro zakrytí VZT rozvodů v chodbě. Zároveň provedena příprava pro osazení bodových světel do budoucího podhledu

 


Dokončení podhledu v koupelně - příprava pro malbu. Na přání investora byly osazeny další dveře pro celkové zakrytí jednotky. V pravé části je vidět umístění sacího ventilu pro odvětrání koupelny.


Přívod vzduchu do místností (dýza - štěrbina) - standard - před malbou stěn)

 


Pohled na chodbu po dokončení podhledu (příprava pro malbu). Ve středu stropu bodové osvětlení


Odsávání vzduchu z prostoru kuchyně
 
Odsávání vzduchu z prostoru WC