Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Neefektivní větrání bytových domů

Datum: 31.1.2011  |  Autor: Ing. Marcela Počinková, Ing. Olga Rubinová, Ph.D.  |  Recenzent: Ing. Ondřej Šikula

Článek přináší výsledky měření tepelně vlhkostního mikroklimatu několika koupelen v panelových domem po dobu 1,5 měsíce. Z analýzy získaných dat lze vyvodit zajímavé závěry o využití koupelen v jednotlivých bytech s vazbou na nároky pro větrání a posouzení stávajícího větracího systému. Přirozené větrání bytových jader se ukazuje mnohdy jako nedostatečné.

Z analýzy získaných dat lze vyvodit zajímavé závěry o využití koupelen v jednotlivých bytech s vazbou na nároky pro větrání a posouzení stávajícího větracího systému. Zásadním faktorem je přitom hygienický standart uživatelů bytů. Přirozené větrání bytových jader se ukazuje mnohdy jako nedostatečné.

1. Úvod

Sledovaný 9podlažní panelový dům byl postaven v závěru šedesátých let dvacátého století. Původně byl pro podtlakový odvod vzduchu z koupelen a WC vybaven centrálním systémem s nástřešními ventilátory. Větrání kuchyní bylo a zůstalo pouze okny bez digestoří. V letech 2008 až 2009 bylo realizováno zateplení a výměna střešních ventilátorů za větrací turbíny. U některých bytů předcházela zateplení obvodového pláště i výměna oken. Větrací potrubí zůstalo původní a to z azbestocementu. Koncové elementy- větrací mřížky byly napojeny ve většině bytů netěsně, v průběhu let je mnozí uživatelé bytů nekoordinovaně měnili - zvětšovali, zmenšovali a někteří větrací průduchy zcela zazdili.


Obr. 1 Větrací mřížky a jejich úpravy uživateli bytů

Obecné dispoziční řešení bytů je obdobné jako u mnoha dalších panelových domů, tj. pobytové místnosti jsou s okny do fasád, hygienické místnosti situovány ve středu dispozic domů bez možnosti přímého větrání.

2. Měření a hodnocení

Měření a sledování proběhlo v průběhu měsíce června a července (letní období). Jednorázově, při zavřených oknech, proběhlo měření průtoku odváděného vzduchu z koupelen a WC nad sebou umístěných bytů. Pro další sledování byly vybrány čtyři koupelny užívaných bytů v různých nadzemních podlažích stejného vchodu, ve kterých bylo nad vanou umístěno zařízení pro měření a zaznamenávání vlhkosti a teploty.

Základním parametrem funkce zařízení je průtok odváděného vzduchu. Naměřené hodnoty v letním období s venkovní teplotou vzduchu 17 až 19 °C při mírném větru uvádí tabulka 1.

byty 3+1 byty 2+1
patro WC koupelny patro WC koupelny
8 2 5 8 0 29
7 14 2 7 4 2
6 6 4 6 1 0
5 11 10 5 1 3
4 34 2 4 18 16
3     3 2  
2 10 17 2 0 1
1     1 11 12

Pozn.: tučně - vyhovující stav, nevyplněné hodnoty - byty se zazděnými větracími otvory
Tab.1 Měřené průtoky vzduchu (m3/h)

Závazné (zákonné) požadavky uvádějící konkrétní hodnoty při větrání hygienických místností bytových domů v ČR nejsou. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby uvádí "Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace tepla." [1]. Vodítkem pro hodnocení mohou být normové požadavky, legislativní požadavky pro pracovní prostředí a technická doporučení. Dle ČSN 74 7110 - Bytová jádra je množství větracího vzduchu pro WC 25 m3/h, koupelnu 75 m3/h a kuchyň 100 m3/h. Směrnice STP-OS4/č. l/2005 uvádí 60 m3/h pro koupelny, 40 m3/h pro WC a 60 m3/h pro kuchyně (hodnoty upravené dle DIN 1946-2 a ČSN 06 0210). Průtok vzduchu je závislý na vývinu škodlivin, kterými jsou v případě hygienických místností vodní pára a pachy. Pro koupání ve vaně se uvádí produkce vlhkosti 700 g/h, pro sprchování 2600 g/h. Tomu odpovídají průtoky 42 až 260 m3/h. Podrobněji se stanovením množství větracího vzduchu zabývá například [2], kde autorka doporučuje pro koupelnu průtok 100 m3/h i s ohledem na možnost sprchování ve vaně. Za základní funkční parametre větrání lze považovat průtok vzduchu, který se podle zvyklostí má pohybovat v rozmezí: WC 25 až 50 m3/h, koupelna 60 až 150 m3/h, přičemž konkrétní hodnota závisí také na tom, zda je větrání trvalé nebo nárazové. Měřené hodnoty průtoků při trvalém větrání s odvodem vzduchu šachtou s větrací turbínou bez ventilátoru byly téměř ve všech případech výrazně pod spodní hranicí rozmezí, jak dokládá tab. 1.

Mezi sledovanými byty byly značné rozdíly v užívání koupelen v závislosti na počtu uživatelů bytů, způsobu koupání a jejich hygienickém standartu, viz vybraný týden dvou bytových jednotek v grafu na obr. 2 a 3. Nárůst relativní vlhkosti je vždy spojen s užíváním koupelny.

Dalším hodnotícím kritériem funkčnosti větrání je schopnost odvádět vodní páru, tedy udržovat v prostoru přiměřenou relativní vlhkost. Stanovení přípustné relativní vlhkosti je velmi problematické, ani předpisy, ani doporučení se k tomuto aspektu funkce větrání nevyjadřují. Koupelna není pobytovou místností, jsou zde zdroje vlhkosti. Například pro bazénové haly činí přípustná relativní vlhkosti 65 % a pro sprchy 85 % [3]. Jedním z předpokladů je však odpovídající provedení stavebních konstrukcí a jejich údržba (dlažby, obklady, protiplísňové omítky, desinfekce). Bytová jádra nemusí být takto vybavena, proto je vhodné uvažovat s hodnotou nižší, nejvýše krátkodobě 80 % a dlouhodobě 60 %.


Obr. 2 Relativní vlhkost v koupelně bytu D v průběhu dne


Obr. 3 Relativní vlhkost v koupelně bytu C v průběhu dne

Dalším ukazatelem funkčnosti větrání může být čas, za který dojde k snížení vlhkosti po použití koupelny a návrat k původní hodnotě. Vybrané výstupy z měření jsou uvedeny v grafu na obr. 4 a 5. Tab. 2 uvádí počet hodin, ve kterých překročila relativní vlhkost zvolenou hranici.

relativní vlhkost Byt A Byt B Byt C Byt D
60 % 310 135 53 122
70 % 47 27 3 32
80 % 14 7 0 19

Tab. 2 Počet hodin za měsíc, kdy byla v jednotlivých sledovaných bytech překročena relativní vlhkost


Obr. 4 Doba poklesu vlhkosti po použití koupelny


Obr. 5 Doba poklesu vlhkosti po použití koupelny

Jak je patrné z grafů, zdroj vlhkosti je krátkodobý, kdežto snížení vlhkosti na původní hodnotu trvá několik desítek minut až hodin. V jednom ze sledovaných bytů (D) byla překročena relativní vlhkost 89 % i po dobu 80 minut za den.

3. Princip šachtového větrání s rotačními hlavicemi

Princip šachtového větrání s rotační hlavicí je graficky znázorněn na obrázku 6. K větrání dochází vlivem tahu vyvolaného účinkem rozdílu teplot a větru. Pokud fouká vítr, zvýší instalovaná hlavice podtlak v šachtě. Tah šachty včetně přínosu hlavice musí překonat tlakovou ztrátu celé vzduchové cesty, tj. potrubí, výustek, prvků nasávání vzduchu.


Obr. 5 Doba poklesu vlhkosti po použití koupelny

4. Závěr

Provozovaný systém šachtového větrání s rotační hlavicí (větrací turbínou) na odvodu vzduchu ve sledovaném objektu nebyl pro všechny byty plně funkční. Jako takový je plně závislý na povětrnostních podmínkách, větrány jsou všechny bytové jednotky zároveň, bez ohledu na čas užívání hygienických místností a aktuální potřebu uživatelů. V bytech s těsnými okny není zajištěn dostatečný přívod větracího vzduchu z exteriéru. Jak prokázalo měření průtoku, tyto značně kolísají a zdaleka nedosahují doporučených hodnot. Tlakové ztráty větracího systému složené z potrubí / šachty, koncových elementů - mřížek, a prvků přívodu větracího vzduchu - spár oken a dveří mohou dosahovat desítek až stovek pascalů. Tyto tlakové ztráty není schopen systém za všech podmínek exteriéru a interiéru překonat.

Literatura

[1] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
[2] Ing. Hana Doležílková, Ph.D, Kvalita vnitřního vzduchu v koupelnách, www.tzb-info.cz, 16.2.2009
[3] Vyhláška č. 464/2000 Sb, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch


Název článku: Neefektivní větrání bytových domů
Autorka: Ing. Marcela Počinková, Ph.D., Ing. Olga Rubinová, Ph.D.
Recenzent: Ing. Ondřej Šikula, Ph.D.

Téma článku spadá do oblasti bytového větrání. Autorky prezentují výsledky experimentálního měření průtoků větracího vzduchu a vlhkostních poměrů WC a koupelen rekonstruovaného bytového domu větraného šachtovým větráním s větrací turbínou. I přesto že nebylo měření průtoku vzduchu a relativních vlhkostí provedeno a vyhodnoceno za celý rok, výsledky naznačují, že tento systém větrání je nedostatečný a to především z hlediska dosahovaných relativní vlhkosti vnitřního vzduchu. Vyšší hodnoty relativní vlhkosti vzduchu v interiéru jsou totiž příznivými podmínkami pro intenzivnější bujení různých mikroorganismů a plísní. Autorky dále správně poukazují na faktory omezující funkčnost větracího systému, kterými jsou především klimatické vlivy a pak také neexistence přívodních otvorů na těsném (nově rekonstruovaném) obvodovém plášti.

 
English Synopsis
Inefficient ventilation of residential buildings

Paper provides measurement results of hygrothermal microclimate several bathroom in the prefabricated house for a period of 1.5 months.

 

Hodnotit:  

Datum: 31.1.2011
Autor: Ing. Marcela Počinková   všechny články autoraIng. Olga Rubinová, Ph.D.   všechny články autoraRecenzent: Ing. Ondřej Šikula



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Témata 2019

CAD a BIM knihovny

Partneři - Větrání a klimatizace