Výsledky měření: Nevhodné vnitřní prostředí škol!

„Do projektu se v pilotní fázi zapojily dvě školy, a to ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole, ve kterých jsme po dobu čtyř dnů sledovali množství CO₂, kvalitu denního a umělého osvětlení a hladinu hluku,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, která plánuje pořádat semináře a poskytovat poradenství všem zájemcům z řad škol a veřejné správy.

Kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje zdraví dětí

Vnitřní prostředí, především kvalita vzduchu, správné osvětlení, vhodné akustické řešení, teplota jsou stěžejní pro zdraví dětí a jejich učitelů. Pokud parametry nejsou dodrženy, mohou uživatelé trpět únavou, neschopností se plně soustředit a v krajních případech i značnými zdravotními obtížemi, které jsou souhrnně označovány jako „syndrom nezdravých budov“. Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 % českých staveb. „Aktivitu Rady vnímáme jako velice záslužnou, protože se čím dál více potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování nesoustředěné, unavené a roztěkané,“ uvádí ředitel ZŠ Komenského Vladimír Soukop a doplňuje: „Sám jsem již dříve prováděl jednoduchá měření a už ta ukazovala, že bude nutné s tímto nevyhovujícím stavem něco dělat. Když přišla nabídka od Rady, neváhal jsem proto ani vteřinu.“ Nabídku Rady přivítala i ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová: „Již delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejenom v učebnách, ale i na chodbách. Projekt Rady nám díky konkrétním doporučením a návrhům velice pomohl a už v letošním roce se proto chystáme instalovat akustické panely do nejhlučnějších prostor školy.“

Vydýchaný vzduch jako hlavní problém

Množství CO₂ ve vnitřním vzduchu nesmí podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj (Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (článek II, § 11, odstavec 5 limit pro oxid uhličitý, https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=76675&nr=20~2F2012&rpp=15#local-content) překročit hodnotu 1500 ppm a podle doporučení by se mělo spíše pohybovat pod hodnotou 1000 ppm. Podle hygienických norem pro školská zařízení pak musí být během výuky ve třídách zajištěn přívod čerstvého vzduchu v množství 20 až 30 m³/hodina na žáka.

„Z našich měření provedených v obou zúčastněných školách vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO₂ ve vzduchu a maximální povolené hranice ve výši 1500 ppm dosahuje již po 18 minutách po začátku výuky. V tomto ohledu je nutné uvést, že ani pravidelným větráním okny se tuto hodnotu nepodařilo trvale snížit pod 900 ppm,“ komentuje výsledky Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro průmyslovou automatizaci a automatizaci budov. Přitom větrání otevřenými okny má negativní dopady na vnikání nečistot, prachu a hluku zvenčí do učeben.

Obr. Výsledky měření koncentrace CO₂ v učebně ve staré budově ZŠ Mikoláše Alše, Suchdol. Tyto výsledky byly nejpříznivější, i když doporučená hodnota 1000 ppm byla rovněž dlouhodobě překračována. Z průběhů naměřených dat lze usoudit na provozní režim v učebně. Jsou zřetelně vidět přestávky mezi vyučovacími hodinami, kdy koncentrace CO₂ rychle klesne a také stav, kdy učebna během vyučovací hodiny pravděpodobně nebyla obsazena.

Obr. Výsledky měření koncentrace CO₂ v učebně v nové budově ZŠ Mikoláše Alše, Suchdol.

Obr. Výsledky měření koncentrace CO₂ ve staré budově ZŠ Slavkov

Obr. Výsledky měření koncentrace CO₂ v nové budově ZŠ Slavkov.

Extrémní hodnoty koncentrace CO₂ v učebnách dosahující až k hodnotě 3000 ppm jsou jednoznačným důkazem potřeby řešit větrání v daných prostorech řízeným způsobem. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že běžné přístroje pro monitorování kvality vnitřního prostředí (například Airflow a další) mají koncentraci 3000 ppm CO₂ uvedenu jako nejvyšší hodnotu o které se v podstatě ani nepředpokládá, že bude dosažena.

Nedostatek světla

Pro kvalitní výuku a zdraví dětí je důležité i vyhovující denní osvětlení, které je podle aktuální potřeby možné doplnit dodatečným umělým osvětlením. Podle normy ČSN EN 12464-1 týkající se umělého osvětlení vnitřních pracovních prostorů musí být učebny pro denní studium osvětleny 300 luxy s rovnoměrností 0,6 a prostor tabule 500 luxy s rovnoměrností 0,7. Z výsledků měření společnosti Zumtobel Group, světového výrobce a dodavatele komplexních řešení osvětlení, však vyplývá, že ve většině případů je osvětlenost třídních tabulí nedostatečná a normám nevyhovuje. „Během měření ve třídách v ZŠ ve Slavkově jsme navíc zaznamenali nedostatek denního světla, a proto je zde vždy nutné použít tzv. sdružené osvětlení, tedy kombinaci denního a umělého osvětlení. Bez adekvátního doplnění osvětlení může být totiž zrak žáků nadměrně namáhán, což může snižovat jejich soustředěnost a výkon. Obě školy by také měly před tabulemi umístit dodatečná svítidla s asymetrickým vyzařováním, a ta používat i při dostatku denního světla,“ doporučuje Vladan Jesenský, viceprezident společnosti Zumtobel Group pro prodeje v zemích Beneluxu a východní Evropy.

Rušivý hluk ve třídách

Měření se vztahovala i na akustické podmínky a míru hluku ve třídách. Během měření byla jak ve Slavkově, tak v Suchdole zaznamenána vysoká míra odrazivosti zvuku, překračující optimální dobu dozvuku stanovenou na 0,7 s. „Hluk a špatně řešená akustika představuje jeden z velkých problémů vnitřního prostředí ve školách. Důsledkem je často únava a ztráta koncentrace, což může vést i ke zhoršenému prospěchu dětí. Tento hluk neprospívá ani jejich pedagogům, kteří se nejrůznější zvukové šumy snaží překřičet, a vzniká tak začarovaný kruh,“ uvádí Jiří Gina z firmy Armstrong, jež je předním světovým výrobcem stropních systémů včetně akustických podhledů a která prováděla akustická měření tříd ve Slavkově. „V ZŠ Mikoláše Alše v Praze jsme sledovali dvě rozdílné místnosti z hlediska vybavení, a to učebnu fyziky a školní družinu. Měření také prokázalo, že velký vliv má vybavení tříd – zatímco v učebně fyziky byly zaznamenány vysoké hodnoty odrazivosti, tak družina, ve které byl umístěn koberec a nábytek s knihami, měla znatelně lepší odrazivost v maximální hodnotě 1,1 s.“

Obr. Výsledky měření akustických podmínek v učebně fyziky ZŠ Mikoláše Alše, Praha - Suchdol

Obr. Výsledky měření akustických podmínek v družině ZŠ Mikoláše Alše, Praha - Suchdol

Příznivější výsledek ve školní družině není dán dispozicí samotné místnosti. „Pokud by došlo k vystěhování části nábytku, změně podlahové krytiny, lze předpokládat, že by se doba dozvuku výrazně zvýšila“, vysvětluje Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon. Jediným spolehlivým řešením je instalace vhodných systémů, které trvale změní akustiku místnosti.

Dotační program OPŽP

„Navrhovaná opatření chceme postupně s poradenstvím Rady realizovat. Spolu s naším zřizovatelem, jímž je město, budeme hledat i možnosti využití dotací,“ hodnotí přínosy programu Rady ředitel Soukop. Ředitelka Kejharová doplňuje: „Díky nezávislosti a odbornosti měření jsou tato hodnocení navíc objektivní oporou, pokud chce škola požádat o dotace a nemá své požadavky čím podložit.“

Právě dotační programy jsou kromě aktivit Rady jednou z možností, které mohou školy využívat pro zkvalitnění vnitřního prostředí svých budov. Slouží jim k tomu Operační program Životní prostředí pro roky 2014-2020 v rámci prioritní osy 5 o energetických úsporách. Na jejím základě mohou zřizovatelé škol žádat o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 % ze způsobilých výdajů. Příspěvky mohou čerpat pro zateplené i nezateplené budovy, ovšem u nich je potřeba zateplení dořešit (žádost o dotace se podává zvlášť na zateplení a zvlášť na vzduchotechniku).

Pozn.:
Upraveno a podle tiskové zprávy „Česká rada pro šetrné budovy vyzývá: zlepšeme vnitřní prostředí škol pro výuku našich dětí!“ vydané dne 20. června 2017 Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC).