Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Monitorování expozice azbestovým vláknům ve vnitřních prostorách škol

Vlastimil Růžička, redakce

Ministerstvo zdravotnictví ČR představilo pravidelné výstupy z kontrolních akcí krajských hygienických stanic, které se zaměřily kromě jiného i na azbestová vlákna ve školských zařízeních a také na azbest v kamenivu ve vybraných lomech. Výstupy bylo možné porovnat se závěry Státního zdravotnického ústavu (SZÚ). Hovořilo se také o olovu ve vodě, o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, o metodickém návodu pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a o připravovaném národním registru azbestu.

Foto: Pexels

Pracovníci krajských hygienických stanic (KHS) provedli v celé republice sérii kontrol, jejichž cílem bylo monitorování expozice azbestovým vláknům a dalším minerálním respirabilním částicím v kamenolomech a v pobytových prostorách různých typů škol. Konstatovali, že azbest je velmi nebezpečná látka s prokazatelným karcinogenním účinkem, a tam, kde budou zjištěny nedostatky je třeba neprodleně jednat. Monitorování bylo zaměřeno na vnitřní prostředí budov postavených před rokem 1990 nebo následně rekonstruovaných, kde lze předpokládat expozici azbestovým a ostatním minerálním částicím/vláknům.

Pro výběr byly použity výsledky měření v rámci státního dozoru provedeného v roce 2012 s vyhodnocením nálezu v rozsahu 647 až 962 vláken/m³ ve vnitřních prostorách. Metodologie navazovala na roky 2011 až 2012, kdy proběhlo celostátní měření azbestových a ostatních minerálních vláken v prostředí 251 škol. Podobný postup byl zvolen i u vybraných kamenolomů. Cílem bylo vytvořit odborný podklad pro zavedení přípustných expozičních limitů pro práci s materiály obsahujícími azbest a respirabilní minerální částice a navržení odpovídajících opatření, která povedou ke snížení expozičních zátěží pracovníků na přijatelnou úroveň; a v případě školských zařízení pak neprodleně odstranit nedostatky v součinnosti s odborníky a provést generální úklid všech prostor.

Azbest v kamenivu

Ve vybraných kamenolomech bylo provedeno monitorování expozice azbestovým vláknům a dalším minerálním respirabilním částicím při výrobě a zpracování kameniva. Vybrány byly lomy v České republice, kde se jako surovina vyskytuje metabazalt-spilit s variabilním množstvím aktinolitu a tremolitu přirozeně se vyskytující v kamenivu. Jednalo se hlavně o lokality v Plzeňském, Jihomoravském, Olomouckém, Středočeském, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina s převahou lomů, kde těžená nebo zpracovávaná surovina obsahuje kapsy v horninách, v nichž je obsah azbestu (zejména aktinolitu a tremolitu) nejvyšší.

„Výstupy budou mimo jiné sloužit pro efektivnější ochranu zdraví při práci, ale i osob v komunálním prostředí. V rámci ČR stále není zřejmé, jaký podíl z ročně vytěžených 30 až 38 tisíc kilotun (kt) vytěženého kameniva tvoři kamenivo (produkty) z lomů s výskytem azbestových minerálů. Chceme vytvořit nový odborný podklad pro zavedení přípustných expozičních limitů pro práci s materiály obsahujícími azbest a respirabilní minerální částice a v souladu s evropskými směrnicemi navrhnout odpovídající opatření,“ vysvětlují zástupci hygienických stanic a překládají své výstupy.

Byla provedena kontrola sedmi lomů v pěti krajích a odebráno bylo 31 vzorků venkovního a vnitřního ovzduší a také tři vzorky sedimentovaného prachu. Zpráva dále uvádí, že u tří lomů (Hanušovice, Račice–Zábřeh, Čenkov) byla alespoň v jednom odebraném vzorku identifikována azbestová vlákna, nález byl u všech vzorků pod limitem. U jednoho lomu (Litice) byl významný záchyt ostatních minerálních respirabilních vláken. Počet azbestových vláken byl ale pod mezí stanovitelnosti. V jednom případě (lom Želešice) došlo ke dvěma pozitivním nálezům azbestových vláken nad limitem. Ve dvou případech (lom Vícenice a lom Krásné u Šumperka), byly přeexponovány filtry u všech vzorků, které byly v lomech odebrány a výsledky nešlo vyhodnotit. Lomy budou i nadále sledovány.

Foto: Pexels

Ohrožená školská zařízení

Monitorování vnitřního prostředí škol se soustředilo na budovy postavené hlavně v letech sedmdesátých a osmdesátých minulého století a následně pak rekonstruovaných. „Jednalo se o školy, které již byly v rámci cíleného státního dozoru vyhodnocené jako školy s nálezem 647 až 962 vláken/m³ ve vnitřních pobytových prostorách. Je třeba připomenout, že azbest (chrysotil) byl jako stavební materiál používán v období 1950 až 1990. V ČR bylo ročně prostavěno asi 50 tisíc tun. Lze tedy očekávat, že ve většině objektů postavených či rekonstruovaných v daném časovém rozmezí se může materiál či stavební prvek obsahující azbest vyskytovat,“ upřesňují zástupci hygienických stanic a seznamují s výsledky aktuálního šetření.

Měření se prováděla takřka ve všech krajích republiky. Monitorováno bylo 142 tříd ve 20 školských zařízeních, přičemž azbestová vlákna byla detekována ve třech (1 škola v Jihomoravském kraji, 2 školy ve Zlínském kraji). Všechny naměřené hodnoty byly v souladu s hygienickým limitem vyhlášky č. 6/2003 Sb., tedy hygienický limit nebyl překročen. Krajské hygienické stanice nařídily pouze generální úklid, sankce nebyly uloženy. V jedné škole provedla KHS opakované měření, které bylo poté již v pořádku (Želešice). Při překročení limitu ostatních minerálních vláken byl rovněž ukládán školám úklid prostor.

Foto: Pexels

Další výstupy a nutná opatření

V materiálech Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je možné sledovat vývoj a závěry expertní skupiny k problematice azbestu (viz níže). V době konání prezentace MZ ČR se připravovala novela o ochraně veřejného zdraví s povinnou transpozicí do evropské legislativy a takzvaný Národní azbestový profil, jehož základní obrys nastínili na semináři zástupci SZÚ (viz). Měl by popisovat platnou legislativu, dostupná data o dovozu, spotřebě azbestu, průmyslových odvětvích s rizikem expozice – to vše v minulosti a v současnosti. Důležité je sledování expozičních limitů, systému kontroly a vymáhání dodržení expozice, sledování dopadů na zdraví (výskytu azbestózy, mesoteliomů a karcinomu plic) a celá řada dalších souvisejících informací a dat. Větší důraz by měl být kladen také na staré vodovodní potrubí a na kontrolu výskytu olova ve vodě. Krajské hygienické stanice se takto ještě v tomto roce zaměří na školy, kde se nacházejí původní olověné vodovodní trubky. Nutná výměna rozvodu pitné vody byla zahrnuta i v materiálu k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, jejímž cílem bylo kromě jiného i provedení povinné transpozice evropské směrnice č. 2020/2184 do legislativy ČR. Tato směrnice v plném rozsahu nahrazuje směrnici Rady 98/83/ES.

„Přijetím návrhu zákona 167/2023 Sb. je zajištěno zvýšení bezpečnosti dodávané pitné vody, jelikož posouzení a následné řízení rizik v celém řetězci, tzn. od povodí, přes jímání, úpravu, distribuční síť až po kohoutek spotřebitele, umožňuje zaměření se na relevantní rizika a přijetí vhodných opatření k efektivní ochraně veřejného zdraví,“ uvádí se v materiálech zákona o veřejném zdraví, jenž byl schválen v červnu tohoto roku s účinností od 1. července 2023. Výjimku tvoří ustanovení čl. IV bodů 2 až 6 a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, čl. VI, nabývající účinnosti dnem 23. října 2023, a čl. VII bodů 3 až 8 a 10, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Článek VII se týká právě zákona o vodovodech a kanalizacích.