Zásadní vliv na bezpečnost pacientů v nemocnici má kvalita výstavby i chování personálu

Odejít z nemocnice se zdravotním problémem, se kterým pacient vůbec nepřišel

Tento paradox popisuje podle odborníka z Ústavu technických zařízení budov FAST VUT Aleše Rubiny v řadě případů zcela reálnou situaci.
Dva specifické výzkumy, které v posledních čtyřech letech vedl, totiž ukázaly, že snaha nemocnic o čisté vnitřní prostředí je často neefektivní. Rozhodovat totiž může i způsob výstavby nových prostor, použité dezinfekční prostředky či chování a pohyb personálu. Výsledky měření také upozornily na problém rezistentnosti mikroorganismů. Některé zapojené nemocnice tak až díky výzkumníkům z FAST VUT zjistily, že jsou domovem pro odolné mikroby. Ti podle Rubiny mohou zhoršovat hojení ran, způsobovat záněty a přispívat k mnohem delší a složitější rekonvalescenci pacientů.

Výzkum ve 4 zdravotnických zařízeních a okolo 40 čistých prostor

Že člověk může z nemocnice odejít s onemocněním, kterým při příchodu netrpěl, není podle Aleše Rubiny z FAST VUT fáma, ale fakt. V rámci Evropské unie se to týká až 10 procent pacientů. Na to, jak je problém rozsáhlý a co je jeho příčinnou, se rozhodl zaměřit ve dvou na sebe navazujících výzkumech i Aleš Rubina s kolegy.
„Ve dvouletých specifických výzkumech jsme mezi lety 2015 a 2018 zkoumali vnitřní prostředí nemocnic. Zaměřili jsme se zejména na složku mikrobiální a aerosolovou,“ přiblížil Rubina, který se většinu profesního života věnuje vzduchotechnickým systémům a tvorbě čistých prostor ve zdravotnictví.

Díky spolupráci se specializovanou firmou a se Státním zdravotním ústavem mohli měření příměsí ve vzduchu provádět výzkumníci na operačních sálech a v prostorách několika nemocnic po Brně. „Zajímalo nás, jak se mění kontaminace při různých systémech vzduchotechniky. Také jak se mění s ohledem na denní a noční dobu, jaký vliv má pohyb personálu a jeho chování. Navíc jsme se zaměřili i na stavební připravenost a vliv výstavby na čistotu prostředí v budoucnu,“ popsal Rubina. Konkrétně prozkoumali čtyři zdravotnická zařízení a okolo čtyřiceti čistých prostor.

Samotná výstavba nových nemocničních prostor má zásadní vliv na budoucí kvalitu vnitřního mikroklimatu

Výzkum Ústavu technických zařízení budov FAST VUT ukázal, že právě samotná výstavba nových nemocničních prostor má zásadní vliv na budoucí kvalitu vnitřního mikroklimatu. „Zjistili jsme, že v momentu, kdy se při výstavbě zanedbá adekvátní postup prací a ochrana zejména montovaných vzduchovodů a dalších vzduchotechnických prvků, tak je velmi těžké a časově i finančně náročné zjistit a eliminovat tyto ložiska kontaminace,“ potvrdil Rubina. Jedním z výstupů výzkumů je proto metodika, jak postupovat při výstavbě čistých prostor z pohledu eliminace kontaminace vzduchotechnických systémů, které následně zajišťují požadované čistoty prostředí. „Naše zjištění a doporučení jsme prezentovali i na odborných konferencích,“ podotkl Rubina.

Dále odborníci potvrdili i to, že mikrobiální znečištění se z velké části v daných prostorách šíří pomocí člověka. „Mikroorganismy jsou efektivní ve svém množení a přežívání, takže využívají personál ke svému šíření. Kázeň zaměstnanců v převlékání, zavírání dveří a podobně má pak zásadní vliv na čistotu prostředí,“ dodal Rubina.

Díky výzkumu některé nemocnice zjistily, že se i přes přísná opatření potýkají se specifickými mikroorganismy. „Ukázalo se, že mikroorganismy si budují rezistenci vůči čisticím prostředkům. Ačkoliv tedy personál prostory pravidelně dezinfikoval, některé mikroorganismy tam dlouhodobě přežívaly a prosperovaly. I pro nemocnice byly tedy některé naše poznatky zajímavé. Zjistily, že se potýkají s problémem, o kterém se domnívaly, že ho nemají,“ upozornil Aleš Rubina.

Publikace Metodika postupu realizace VZT v čistých prostorách
Je prokázáno, že na čistotu vnitřního prostoru má zásadní vliv míra kontaminace vzduchotechnického potrubí, zejména přívodní část VZT systému. V elektronické publikaci najdete nejen kritická místa pro montáž, ale i spuštění, regulaci a provoz.

Kontaminace zdravotních zařízení vždy byla a bude

Podstatný vliv na kvalitu čistoty prostorů má i provoz, servis a údržba vzduchotechnických zařízení. „Bylo prokázáno, že trvalý chod daného vzduchotechnického zařízení je nezbytným předpokladem pro zajištění dostatečného provětrávání, a tím i ředění koncentrací jednotlivých sledovaných škodlivin. Také má vliv na takzvané “stárnutí vzduchu“, které při absenci řízeného větrání způsobuje zvyšování koncentrací škodlivin v prostorách. Vypínání systémů vzduchotechniky i mimo pracovní dobu tedy může vést až k výraznému zhoršení kvality čistoty vnitřního prostředí, růstu kolonií mikroorganismů do velkých struktur a k následným zdravotním komplikacím pacientů“, popsal Rubina.

I proto doporučuje pacientům zajímat se o čistotu prostor, ve kterých mají například podstoupit operaci. Podle něj ale veřejnost o případných problémech vlastě ani příliš vědět nechce.
„Každé zdravotnické zařízení se s těmito obtížemi potýká. Živé mikroorganismy jsou všude okolo nás, i v nás, a bez nich by život člověka neexistoval. Cílem je udržet tyto mikroorganismy v přijatelných koncentracích tak, aby jimi pacient při nemoci či lékařském zákroku nebyl nadměrně zatížen. I profesor Prymula ve svém článku napsal, že kontaminace zdravotních zařízení vždy byla a bude. Je to pouze o tom, aby nemocnice situaci udržely v přijatelných mezích. Já, jako pacient, se ale zajímám o to, kde mě budou operovat, a jestli tam probíhají pravidelné kontroly. Bylo by dobré, kdyby to zdravotnická zařízení uváděla například na svých stránkách. Otázka ale je, zda je na to veřejnost v současnosti připravená,“ uzavřel Aleš Rubina.

Článek vyšel na webu Vysokého učení technického v Brně V nemocnicích se mohou skrývat odolné mikroorganismy. Publikujeme se souhlasem autora.