Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zvlhčování vzduchu není luxus, je to nezbytnost pro přežití v interiérech

  • víme, že problémem 21 století je problém suchého vzduchu v pracovním a obytném prostředí
  • víme, že denně do našeho organismu napumpujeme cca 15 kg směsí plynu, prachu
  • víme, čím si zanášíme plíce a krevní oběh
  • víte, že když v organismu chybí 0,5% váhových vody (je to cca 0,3 - 0,5 litru tekutin) náš krevní oběh je namáhán na výkon 125% a mozek pracuje na úrovni 75%
  • víme, že člověk v průměru stráví více než 80% svého života v uzavřených místnostech.
  • Co na to dřevostavby?

Naše zdraví a duševní pohoda jsou proto do značné míry závislé na kvalitě okolního vzduchu. Aktivní zvlhčování zajišťuje zdravou rovnováhu daného prostředí. Víme, že např. optimální relativní vlhkost vzduchu v prostředí nemocnic je v rozsahu hodnot 50 až 70%.

Každý člověk se cítí dobře v prostředí s příjemnou pokojovou teplotou a adekvátní vzdušnou relativní vlhkostí v optimu 40 až 60% při 20 až 22°C. Toto systémy klimatizací a nuceného větrání většinou postrádají jak v obytných domech i průmyslových objektech postrádají. Suchý vzduch na Sahaře a u nás v zimě v interiérech má běžně relativní vlhkost 25% i méně, a v Kalifornském údolí smrti 23% vlhkosti.

Požadovaná vlhkost pro různá průmyslová odvětví:

Broušení 50% Elektrické výrobky 70% Rozprašování olejové barvy 80%
Pivovar 80% Skladování ovoce 95% Farmaceutický průmysl 50%
Výroba sladkostí 85% Skladování kožešin 65% Výroba umělých hmot 65%
Výroba keramiky 90% Lepidla 63% Tiskárenský průmysl 50%
Zpracování sýra 95% Kožní průmysl 75% Skladování surovin 90%
Počítačové místnosti 60% Knihovny 50% Guma 50%
Destilace lihovin 60% Výroba zápalek 60% Čaj 65%
Zpracování ryb a masa 95% Textilní průmysl 85% Tabák 88%

Sestava příkladu výměny vzduchu v průmyslu i rodinných domech

Jak vypadá právní prostředí kolem nás? - Zmapování právního prostředí (zvlhčování)


Nízkoenergetický, pasivní dům může být řešen jednotkou AIRC – 250 lamelovým zvlhčovačem řízeným PC jednotkou se zabudovanou reverzní osmozou úpravy vody s max. výkonem 3 litry / hodina.

Základní otázkou je, zmapovat právní prostředí v ČR – jaké jsou platné normy, doporučení, vyhlášky apod. případně požadavky na rekuperační zařízení (zejména teplota, vlhkost, výměna vzduchu na osobu v kancelářích, bytech průmyslu apod.). Tato analýza je velice obecná, bez podrobností na normy (vychází z právního řádu ČR – zejména zákony, vyhlášky).

Základní pojmy

Rekuperace – je proces přeměny kinetické energie dopravního prostředku zpět na využitelnou elektrickou energii při brzdění. V právním řádu je využíváno zejména pro proces využití získání tepla.

Vlhkost – je základní vlastnost vzduchu. Vlhkost vzduchu udává, jaké množství vody v plynném stavu (vodní páry) obsahuje dané množství vzduchu. Množství vodní páry je časově velice proměnlivé a liší se také od místa k místu. Z pohledu meteorologie a klimatologie má množství vodních par zásadní význam, protože je na něm závislé počasí a místní podnebí.

Teplota – je charakteristika tepelného stavu hmoty. V obecném významu je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého.

Právní použití – rekuperace

Definice použití tohoto pojmu v právním řádu není. Využívá se tento pojem ve vícero použitích, např.:

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 55/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, kde je využit pojem pro rekuperaci krve.

Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb., kde je pojem využit pro opatření k účinnějšímu využití a úsporám energie – „Popsat aktuální opatření (například rekuperace, obnovitelné zdroje energie, duální zdroje energie, využití tepla vznikajícího při procesech spalování nebo spoluspalování odpadu apod.), resp. plánovaná opatření.

V zákoně č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, je pojem využíván u prodeje a výdeje pohonných hmot (prokáže zajištění vybavení čerpací stanice rekuperací benzinových par I. a II. stupně v případě prodeje a výdeje motorového benzinu).

Zejména byl tento pojem využíván ve směrnici MŽP ZP35/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci programu Zelená úsporám (a to i v rámci případných novel – ZP02/2012, ZP04/2013 a ZP39/2012). Vyšší podpora je poskytována v případě dosažení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění u rodinných domů nejvýše 40 kWh/m2 podlahové plochy a u bytových domů nejvýše 30 kWh/m2 podlahové plochy. Tyto hodnoty budou u většiny objektů dosažitelné pouze s použitím systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla.

Dále je pojem využíván např. u snižování emisí (např. Program snižování emisí Pardubického kraje či Olomouckého kraje), tedy program rekuperace tepla.

Právní použití – zvlhčování, vlhkost

Dále byl tento pojem použit u zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, v rámci vymezení pojmů, kde následně byl užit pojem „vlhkost“. „Klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby,“. Dále je ovšem využit v rámci energetické náročnosti budovy, kde u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení. V tomto zákoně je vlastně použit obecný požadavek na energetickou náročnost ve smyslu i vlhkosti budov.

Přímé zvlhčování, tedy využití tohoto procesu je použit např. u Metodického opatření POJ 2773/5/95 k vykazování zdravotní péče podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a výklad některých pojmů. Kde jsou stanoveny požadavky na přístrojové vybavení u konkrétních lůžek.

Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), kde jsou stanoveny technologické požadavky na jednotlivé způsoby biologického zpracování bioodpadů a technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů.

Dále se stanovení vlhkosti využívá v průmyslu, např. rámci důlních prací/hornictví (vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů), metalizace (vyhláška č. 48/1982 Sb., Českého úřadu bezpečnosti práce ze dne 15. dubna 1982 kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů).

Dále je stanovení vlhkosti velice důležité pro archivnictví (zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 61 „d) prostory pro ukládání archiválií byly umístěny nad hladinou spodní vody, bylo zajištěno přirozené nebo umělé větrání k udržování stanovené teploty a relativní vlhkosti vzduchu a prostory byly opatřeny přístroji k měření těchto hodnot“ ve vztahu k vyhlášce č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a pro muzejnictví (Směrnice ministerstva kultury 12 983/83-VI/3 pro správu, evidenci a ochranu sbírek v muzeích a galeriích).

Dále je vlhkost sledována i u výbušnin (vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, e znění pozdějších předpisů).

I vlhkost je sledována v rámci potravinářství (zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a surovin, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při skladování či zmrazování potravin, konkretizováno ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena).

Vlhkost je i využívána/sledována i v rámci hygieny (vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů).

Z hlediska kanceláří, služeben a bytů či dalších prostor je vlhkost též řešena, např. v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, u vlhkosti služeben. V § 91 jsou stanoveny požadavky na služebny a služební prostředí: „Bezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby služebna odpovídala bezpečnostním požadavkům a hygienickým limitům a byla vybavena tak, aby podmínky pro výkon služby příslušníků odpovídaly bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví při výkonu služby, zejména aby

a) místnosti, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané a dále, aby byly řádně osvětleny (pokud možno denním světlem), měly stanovené mikroklimatické podmínky, zejména jde-li o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,“.

Požadavky jsou stanoveny i podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., kde jsou v příloze č. 3 této vyhlášky stanoveny požadavky na větrání a parametry mikroklimatických podmínek.

V návaznosti na zákoník práce byl vydán zákon 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně je stanoveno (§ 2), že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou. Řeší i rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma, kde je vlhkost zmíněna (viz § 7).

V rámci pracovněprávních předpisů jsou stanoveny podmínky ochrany zdraví při práci, a to nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Jedná se o věci v rámci klimatizací, „klimatizovaným pracovištěm nevenkovní pracoviště s udržovanou teplotou, na němž je k větrání použito nucené větrání zajišťující požadovanou čistotu, teplotu a vlhkost vzduchu“. V tomto nařízení vlády se dále stanoví povinnosti např. pro vlhkost při ztrátě tekutin, dlouhodobé a krátkodobé přípustné zátěže teplem aj.

V návaznosti stavebního zákona je stanovena i povinnost v rámci stavební dokumentace dokládat vlhkost. Jedná se o vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, kde je v rámci přílohy č. 2 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby zpracované na základě územního rozhodnutí (§ 92 odst. 1 stavebního zákona) nebo z iniciativy stavebníka a využívané pro kontrolní prohlídky staveb (§ 133 odst. 3 stavebního zákona), stanoveno, že u technické zprávy je uveden popis způsobu větrání a klimatizace jednotlivých prostorů a provozů s dodávkou chladu, seznam zařízení s uvedením rozsahu úpravy vzduchu po stránce ochlazování a řízení relativní vlhkosti. Dále je vlhkost řešena v rámci vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

Příklady komunikace s odbornou veřejností (na dotaz jaké jsou právní normy vlhkosti prostředí?)

Dobrý den,
moc informací k danému tématu vám asi neposkytnu. V právně závazných „hygienických“ předpisech, které řeší větrání, nic o rekuperaci není, zmínky se najdou pouze v ČSN:
ČSN 730540 požaduje rekuperaci pro větrání budov s rozsáhlými prosklenými plochami, a obecně pak v příloze v kapitole větrání jsou zmíněna VZT zařízení se ZZT s dostatečnou účinností bez dalšího vysvětlení.
ČSN 15665/Z1 (obytné budovy) se doporučuje použití zařízení pro zpětné získávání tepla.
Podrobně asi jen vzduchotechnické firmy versus zákazník.
K výrazným změnám v poslední novelizaci vlády č. 361/2007 Sb., která je uvedena pod číslem 93/2012 Sb

Celoročně přípustné parametry mikroklimatických podmínek:

Typ prostoru Výsledná teplota Rychlost proudění va [m/s] Relativní vlhkost Rh [%]
tg min [°C] tg opt [°C] tg max [°C]
Učebny 20 22 ± 2 28 0,1 až 0,2 30 až 65
Tělocvičny 18 20 ± 2 28 0,1 až 0,2 30 až 65
Umývárny 20 22 ± 2 28 - -
Sprchy 24 - - 0,1 až 0,2 30 až 65
Záchody 18 - - 0,1 až 0,2 30 až 65
Chodby 18 - - 0,1 až 0,2 30 až 65

Přínosem novelizovaného znění vyhlášky je, že bere v úvahu utěsňování prostor novými okny a požaduje: „Přirozené větrání musí být v případě těsných oken zajištěno systémy mikroventilace nebo větracími štěrbinami“. A dalším požadavkem, který se v jiných předpisech nevyskytuje, je požadavek na čištění VZT, kdy vyhláška říká, že „úklid je třeba provádět i „pravidelnou údržbou nuceného větrání nebo klimatizace a čištěním vzduchotechnického zařízení …“.

Ing. Zuzana Mathauserová
Státní zdravotní ústav
Centrum hygieny práce a pracovního lékařství
Laboratoř pro fyzikální faktory
Šrobárova 48, 100 42 Praha 10



Dobrý den,
Jedná se o rozsáhlou problematiku je třeba blíže specifikovat o jaké prostory se bude jednat, např. výrobní, občanské, veřejné, nemocnice. Od toho se odvíjí i legislativa.
Dnes platí Nařízení vlády 93/2012Sb, zde je uveden rozsah teplot a vlhkostí pro pracovní činnosti, nebo ČSN EN15251-příloha B.3
Pro bytou výstavbu platí ČSN EN 13141-8, ČSN EN 13141-7
Hodnocení rekuperačních zařízení je uvedeno v normě ČSN EN 13053 +A1:2011 – bod 6.5

S pozdravem
MARIO DESIGN
Ing. Marek Nos
Hodakova 653/13
CZ 664 41 Troubsko



Chceme-li, stavba, nebo průmyslový objekt, byl jako živý organismus a s námi žila a my žili s dřevostavbou, nízkoenergetickým, pasivním domem, je potřebné respektovat danému materiálu, výrobku a člověku optimální parametry relativní vlhkosti po dobu celého roku.

Stav právního prostředí ochraňující život lidí, dřevostaveb, a všeho živého z pohledu vlhkosti je v současném období nedostatečný a je potřebné, aby byl jak odbornou veřejností dopracován a následně zakotven v příslušných vyhláškách a technických normách.

Harazím Vladimír
JUDr.Vavera František,PhD
info@drekoma.cz
www.drekoma.cz

Drekoma
logo Drekoma

DREKOMA - výhradní dovozce vlhkoměrů a zvlhčovacích systémů firmy MERLIN Technology GmbH. Úprava a demineralizace vody - reverzní osmoza,obchodní a zprostředkovatelská činnost, dřevařské stroje a zařízení, zpracování znaleckých posudků v oboru.