Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Požadavky na vzduchotechnické prvky a prvky pro odvod kouře a tepla při jejich uvedení na trh a zabudování do staveb v ČR

Prvky a systémy pro běžné a požární větrání budov, jejich bezpečná a spolehlivá funkce v podmínkách konečného použití významným způsobem ovlivňuje požární bezpečnost daného objektu. Cílem příspěvku je informovat o aktuálním stavu právních a technických předpisů, které je nutné dodržovat při uvádění uvedených výrobků na trh a při jeho zabudování do staveb v ČR.

Úvod

Pokud je motem této konference „Kvalitní prostředí s minimálními energetickými nároky“, tak trvalým motem z pohledu požární bezpečnosti staveb je: „Nezahynout v krizové situaci požáru, bez ohledu na energetické a investiční nároky …“. Marná až malicherná by byla úspora finančních prostředků při navrhování, realizaci a provozování budovy, ve srovnání s cenou lidského života nebo trvale poškozeného zdraví, o znehodnocení majetku nemluvě. Cílem, takto s nadsázkou napsaného konstatování, je neopomenout při navrhování stavby její účel, dbát na správnost projektu, při realizaci nedopustit „nekvalitu“ a při uvedení zajistit plnou funkčnost celého systému po celou dobu předpokládané životnosti, za správně definovaných reálných podmínek, které mohou vzniknout při požáru.

Základním úkolem oboru požární bezpečnost staveb (dále jen PBS) je maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, včetně osob provádějících požární zásah, popř. zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru. Hlavní zásadou a nástrojem omezení šíření požáru ve stavbě je rozdělení stavby na menší části, na menší úseky, které v případě vzniku požáru v tomto úseku, dokážou odolat působení požáru po stanovenou dobu. Jedná se o požární úseky, jejichž prostor je ohraničen požárně dělicími konstrukcemi, případně požárními uzávěry, tj. konstrukcemi, které vykazují příslušnou požární odolnost. Bohužel obor větrání a klimatizace v mnohých případech tuto zásadu musí porušovat, neboť zejména vzduchotechnické rozvody procházejí budovou proto, aby zajistili správné a zdravé podmínky v daném prostoru, bez ohledu na dělení stavby na požární úseky. Např. prostupy vzduchotechnických prvků požárně dělicími konstrukcemi jsou slabými až kritickými místy PBS. Pokud stavba, ať již ve stádiu projektu, realizace nebo vlastního dalšího užívání, tyto navzájem protichůdné požadavky neřeší správně, riziko šíření požáru se zvyšuje, a tím i riziko ohrožení životů a zdraví osob, se všemi důsledky a právními odpovědnostmi za vzniklou situaci.

Aktuální stav právních a technických předpisů

Základní požadavky na stavby jsou stanoveny v právních předpisech a podrobněji rozpracovány v technických normách. Každá stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splňovala základní požadavky. Základními požadavky na stavby jsou:

  • Mechanická odolnost a stabilita;
  • Požární bezpečnost;
  • Ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a prostředí;
  • Ochrana proti hluku;
  • Bezpečnost při užívání;
  • Úspora energie a tepelná ochrana.

Tyto základní požadavky vycházejí z evropské směrnice pro stavební výrobky (CPD) [1], a jsou dále zapracovány do právních předpisů jednotlivých členských zemí EU. V ČR se tyto požadavky promítají např. v [2], [3] a [4].

Stavební zákon ve svém § 156 uvádí, že pro stavbu proto mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů. Těmito zvláštními předpisy jsou [3], [4] a [5].

Přestože dne 24. dubna 2011 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS [6], vybrané části předpisu se použijí až od 1. července 2013, kdy toto nařízení plně nahradí směrnici (CPD) [1]. V polovině příštího roku proto dojde k úplnému přechodu z tzv. CPD na tzv. CPR. Změnou těchto předpisů lze předpokládat mnoho času stráveného nad novým zněním CPR, pochopením změn mezi již zažitou CPD a novou CPR, jejich uvedením do života a správnou aplikací. Jako příklad lze uvést, že výrobce již nebude vydávat tzv. „prohlášení o shodě“, ale bude vydávat „prohlášení o vlastnostech“ svého výrobku. Nezmění se však zásada, že u výrobků, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, a to vzduchotechnické prvky a prvky pro odvod kouře a tepla jsou, bude nutné posoudit vlastnosti nezávislou, třetí stranou, autorizovanou případně notifikovanou osobou ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. [5].

V současné době zde existují vedle sebe dva právní předpisy, podle kterých se posuzuje shoda zmiňovaných výrobků a tím jsou nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. [4] a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. Podle kterého předpisu se v konkrétním případě daného prvku postupuje, rozhoduje skutečnost, zda pro dané prvky (výrobky) existuje harmonizovaná evropská norma. Harmonizovaná evropská norma je norma, která byla vyhlášena v evropském Věstníku (Official Journal of the European Union). V tomto vyhlášení je také stanoveno přechodné období, tj. období od kdy je již možné postupovat v procesu posuzování shody uvedeným v příloze ZA této normy a docílit značky shody CE a od kdy je již nutné postupovat tímto způsobem a pro výrobce povinné označovat výrobky značkou shody CE, před jejich uvedením na trh.

Přehled předpisů a technických norem výběru vzduchotechnických prvků ukazuje tabulka 1. Přehled předpisů a technických norem prvků pro odvod kouře a tepla ukazuje tabulka 2.

Tab. 1 Přehled předpisů a technických norem výběru vzduchotechnických prvků
Prvek/součást systémuPosuzování shody podleVýrobková normaZkušební norma,
klasifikační norma,
norma na rozšířené aplikace
Poznámka
Požárně odolná vzduchotechnická potrubí[4]Zatím pouze v návrhu prEN 15871ČSN EN 1366-1,
ČSN EN 13501-3,
ČSN EN 15882-1
Požární klapky[3]ČSN EN 15650ČSN EN 1366-2,
ČSN EN 13501-3,
prEN 15882-5
Od 2012-09-01 povinné označení CE
Tab. 2 Přehled předpisů a technických norem prvků pro odvod kouře a tepla
Prvek/součást systémuPosuzování shody podleVýrobková normaZkušební norma,
klasifikační norma,
norma na rozšířené aplikace
Poznámka
Kouřové zábrany[3]ČSN EN 12101-1ČSN EN 12101-1,
ČSN EN 1363-1
ČSN EN 1634-3,
ČSN EN 13501-4
Od 2008-09-01 povinné označení CE
Odtahová zařízení pro přirozený odvod kouře a tepla[3]ČSN EN 12101-2ČSN EN 12101-2
ČSN EN 1363-1
ČSN EN 13501-4
Od 2006-09-01 povinné označení CE
Ventilátory pro nucený odvod kouře a tepla[3]ČSN EN 12101-3ČSN EN 12101-3
ČSN EN 1363-1
ČSN EN 13501-4
Od 2005-04-01 povinné označení CE
Potrubí pro odvod kouře[3]ČSN EN 12101-7ČSN EN 1366-8
ČSN EN 1366-9
ČSN EN 13501-4
Od 2013-02-01 povinné označení CE
Klapky pro odvod kouře[3]ČSN EN 12101-8ČSN EN 1366-10
ČSN EN 13501-4
Od 2013-02-01 povinné označení CE
Zásobování energií zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla v budovách[3]ČSN EN 12101-10ČSN EN 12101-10Od 2012-05-01 povinné označení CE

Účel zabudování ve stavbě

Běžné větrání

Systémy vytápění, větrání a klimatizace (HVAC). Účel těchto zařízení v objektech je zřejmý, vytvořit zdravé a příjemné prostředí a pohodu v daném prostoru. Příjemnou teplotu s dostatečným množstvím okysličeného a správně vlhkého vzduchu, bez prachu a pachu, bez nepříjemných pocitů z rychlosti proudění vzduchu a to vše při zajištění únosné energetické náročnosti nebo spíše nenáročnosti. Tyto systémy jsou dnes již velmi propracované a jejich technologická úroveň, jejich složitost a požadavky na jejich řízení (měření a regulaci) závisí na druhu objektu. Zjednodušeně řečeno mají přivádět, upravovat případně odvádět a/nebo distribuovat vzdušinu a to skrze celý objekt. Tyto požadavky z pohledu vzduchotechniky jsou však v mnohdy v kontradikci s požadavky na požární bezpečnost stavby, na celistvost konstrukcí jednotlivých požárních úseků. Systémy pro běžné větrání mohou dodávat vzduch do oblasti požáru a napomáhat tak hoření, nebo mohou rychle přenášet kouř do prostorů, které nejsou v oblasti zasažené požárem. V případě požáru se zpravidla uzavírají. Systémy HVAC však mohou být často modifikovány tak, aby pomáhaly při zábraně šíření kouře, nebo mohou být použity v součinnosti se zařízením pro dodávku vzduchu a/nebo s odvětrávacím zařízením pracujícím na principu rozdílu tlaku.

Požární větrání budov - Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla

Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla se používá k ochraně osob, budov a/nebo zařízení budov před účinky kouře a tepla v případě požáru. Nejběžnějšími zařízeními jsou větrací zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla (SHEVS) a zařízení pracující na základě rozdílu tlaků.

Větrací zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla (SHEVS) odstraňuje kouř a teplo a vytváří nad podlahou vrstvu bez kouře, čímž zlepšuje podmínky pro bezpečný únik a/nebo záchranu osob i zvířat, zvyšuje ochranu majetku a umožňuje hašení požáru již v jeho počátečním stádiu. Toto zařízení také odvádí horké plyny uvolňované při požáru v jeho rozvinutém stádiu.

Používání větracích zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla, vytvářejících pod vznášející se vrstvou kouře prostor bez kouře, se velmi rozšířilo. Obecně je uznáván jejich význam při evakuaci osob ze stavebních objektů a při snižování požárních a finančních škod tím, že zabraňují hromadění kouře, usnadňují hašení, snižují teploty stropu a střech a zpomalují šíření požáru v příčném směru. Aby však mohlo být těchto výhod dosaženo, musí tato zařízení po celou dobu technického života instalace plně a spolehlivě pracovat vždy, kdy je to potřeba. Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla je vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením určeným pro plnění pozitivní úlohy v případě požáru.

Větrací zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla pomáhá:

  • udržovat únikové a přístupové cesty bez kouře;
  • vytvářením vrstvy bez kouře usnadňovat hašení požáru;
  • oddálit a/nebo zabránit celkovému vzplanutí a tím plnému rozvoji požáru;
  • chránit budovy, zařízení a vybavení;
  • snižovat při požáru tepelný účinek na konstrukční prvky;
  • snižovat škody způsobené zplodinami tepelného rozpadu a horkými plyny.

Zařízení pracující na principu rozdílu tlaků se používají k oddělení prostor od místa požáru buď zvýšením tlaku v prostoru bez požáru, nebo snížením tlaku v místě požáru, aby se omezilo nebo zabránilo průtoku kouře a tepla do sousedních prostorů. Obvyklým použitím by mohlo být zvyšování tlaku v únikové schodištní šachtě, aby se chránily vodorovné únikové cesty.

V zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla se může použít zařízení pro přirozený nebo nucený odvod kouře a tepla v závislosti na navrženém systému.

Samostatnou podskupinu tvoří problematika větrání chráněných únikových cest podle požadavků návrhových norem požární bezpečnosti staveb v ČR (viz další příspěvky).

Prvky a systémy

Běžné větrání

Systém se skládá z jednotlivých prvků systému a pro běžné větrání jsou z pohledu požární bezpečnosti stavby nejvýznamnějšími prvky požárně odolné potrubí a požární klapky.

Požárně odolné potrubí

Je to potrubí používané pro rozvod nebo odvod vzduchu a provedené tak, aby zajišťovalo určitý stupeň požární odolnosti. Jsou definovány následující třídy:

EI152030456090120180240
E3060

Klasifikace uvádí, zda jsou splněna kritéria při požáru uvnitř potrubí nebo při požáru vně potrubí nebo z obou směrů a zda toto platí pro svislou či vodorovnou orientaci, nebo pro obě. Doplňující značky vyjadřující směr působení požáru na potrubí „i → o“, „o → i“ nebo „i ↔ o“ se používají spolu s označením „ve“ a/nebo „ho“ pro označení polohy a orientace (vertikální a horizontální).

Například klasifikace „EI 30 (ve ho i ↔ o)“ označuje požárně odolné potrubí schopné zachovat celistvost a tepelnou izolaci po dobu 30 minut při požáru uvnitř potrubí směrem ven i obráceně, při požáru vně potrubí směrem dovnitř, při svislé i vodorovné poloze.

Při splnění kritéria kouřotěsnosti se připojuje klasifikace S. Vychází se přitom ze zkoušky těsnosti – vyhovuje/ nevyhovuje. Například klasifikace „EI 30 (ve ho i ↔ o) S“ označuje potrubí se stejnými vlastnostmi jako výše, ale splňující kromě toho i kritérium kouřotěsnosti 10 m3/(h·m2).

Požární klapka

Požární klapka je pohyblivý uzávěr v potrubí nebo mimo potrubí, nebo osazený v požárně dělicím prvku (konstrukci) nebo mimo něj, bránící průchodu požáru. Jsou definovány následující třídy:

EI152030456090120180240
E306090120

Klasifikace uvádí, zda jsou splněna kritéria chování při požáru pouze z jedné strany klapky nebo z obou stran klapky a zda platí pro svislou či vodorovnou orientaci, nebo pro obojí. Doplňující značky „i → o“, „o → i“ nebo „i ↔ o“ se používají spolu s označením „ve“ a/nebo „ho“ pro označení orientace.

Například klasifikace „EI 30 (ve ho i ↔ o)“ označuje klapku schopnou zachovat celistvost a tepelnou izolaci po dobu 30 minut z obou stran, při svislé i vodorovné poloze.

Při splnění kritéria kouřotěsnosti při okolní teplotě se připojuje klasifikace S. Vychází se přitom ze zkoušky těsnosti. Například klasifikace „EI 30 (ve ho i ↔ o) S“ označuje klapku se stejnými vlastnostmi jako výše, ale splňující kromě toho i kritérium kouřotěsnosti 10 m3/(m2·h).

Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla

Příklad celého systému nuceného větrání a jeho jednotlivé prvky (komponenty) ukazuje názorně následující obrázek.


Obr. 1 Příklad celého systému nuceného větrání a jeho jednotlivé prvky
Legenda:
  1. Požární úsek
  2. Prostor zakouření / kouřová zóna
  1. Otvor pro přívod vzduchu
  2. Kouřové zábrany (ČSN EN 12101-1)
  3. Ventilátory pro nucený odvod kouře a tepla (ČSN EN 12101-3)
  4. Klapky pro odvod kouře a tepla z jednoho úseku (ČSN EN 12101-8 a ČSN EN 1366-10)
  5. Potrubí pro odvod kouře a tepla z jednoho úseku (ČSN EN 12101-7 a ČSN EN 1366-9)
  6. Potrubí pro odvod kouře a tepla z více úseků (ČSN EN 12101-7 a ČSN EN 1366-8)
  7. Klapky pro odvod kouře a tepla z více úseků (ČSN EN 12101-8 a ČSN EN 1366-10) instalované uvnitř nebo vně stěny nebo podlahy
  8. Klapky pro odvod kouře a tepla z více úseků (ČSN EN 12101-8 a ČSN EN 1366-10) instalované na povrchu potrubí
  9. Elektrické zařízení
 

Komponenty zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla se instalují jako součást patřičně navrženého systému.

Kouřové zábrany

Kouřová zábrana je zařízení pro směrování, zadržení a/nebo zabránění pohybu kouře (zplodin hoření). Funkcí kouřových zábran je usměrňovat pohyb zplodin požáru ve stavebních objektech vytvořením překážky. Funkce pohyblivých nebo manuálně aktivovaných kouřových zábran je stejná jako nepohyblivých kouřových zábran, ale mají také schopnost být zataženy a zakryty, pokud nejsou v provozu.

Rozlišují se dvě klasifikační třídy kouřových zábran. První skupinou jsou zábrany zkoušené při konstantní teplotě 600 °C navazující na normovou křivku teplota/čas. Tyto zábrany se označují písmenem „D“ a číslicí vyjadřující dobu v minutách. Příklad: „D600 90“. Druhou skupinou jsou kouřové zábrany, zkoušené při teplotě odpovídající normové křivce teplota/čas. Označují se písmeny „DH“ a opět číslicí vyjadřující dobu v minutách. Příklad: „DH600 30“.

Odtahové větrací zařízení pro přirozený odvod kouře a tepla

Odtahové větrací zařízení pro přirozený odvod kouře a tepla je zařízení sloužící k odvodu kouře a tepla vznikajícího při požáru mimo objekt. Může být také dvojúčelové, tzn., že umožňuje jeho použití k běžnému (tj. každodennímu) větrání.

Podle odolnosti vůči teplu se větrací zařízení klasifikuje do jedné z následujících tříd: B 300, B 600 nebo B A. Označení 300, 600 a A představuje teplotu (v °C), při které je větrací zařízení zkoušeno. Příklad označení „B600 30“.

Ventilátory pro nucený odvod kouře a tepla

Ventilátory pro nucený odvod kouře a tepla jsou ventilátory, které jsou pro omezenou dobu vhodné pro dopravu horkých plynů. Ventilátory se třídí do jedné nebo více z následujících tříd použití:

  • izolované nebo neizolované;
  • do zakouřeného nebo nezakouřeného prostoru;
  • dvojfunkční nebo používaný pouze pro nouzový stav;
  • požadující potrubní přívod chladicího vzduchu.

Ventilátory se zkouší při zvolené konstantní teplotě po stanovenou dobu. Označují se písmenem „F“, teplotou, při které byly zkoušeny a dobou, po kterou byly zkoušeny. Příklad označení „F400 90“ znamená, že ventilátor vyhověl zkoušce po dobu 90 min při teplotě 400 ºC.

Potrubí pro odvod kouře a tepla

Existují dvě kategorie potrubí pro odvod kouře, potrubí pro více úseků a potrubí pro jeden úsek.

Potrubí pro odvod kouře a tepla z jednoho úseku se zkouší z vnitřku i z vnějšku při konstantní teplotě 300 °C nebo 600 °C, navazující na normovou křivku teplota/čas, po stanovenou dobu 30, 60, 90 nebo 120 min. Dále se stanovuje tlakový rozdíl zevnitř vně a svislá a vodorovná orientace. Příklad označení „E600 60 (ho) S500single“ znamená, že potrubí vyhovuje kritériu celistvosti při teplotě 600 °C, po dobu 60 min, je vhodné pro vodorovné použití (ho), vyhovuje přísnějšímu požadavku na kouřotěsnost (S), je vhodné pro rozsah od podtlaku −500 Pa až do přetlaku +500 Pa, je určeno pro použití pouze pro jeden úsek.

Potrubí pro odvod kouře a tepla z více úseků se zkouší při expozici normovou křivkou teplota/čas z vnitřku, normovou křivkou teplota/čas z vnějšku, tlakovým rozdílem zevnitř vně a při svislé a/nebo vodorovné orientaci. Příklad označení „EI 30 (ve – ho) 1000multi“ znamená, že potrubí vyhovuje kritériu celistvosti při teplotě normové křivce teplota/čas, po dobu 30 min, je vhodné pro svislé i vodorovné použití (ve – ho), nevyhovuje přísnějšímu požadavku na kouřotěsnost (S), je vhodné pro rozsah od podtlaku −1000 Pa až do přetlaku +500 Pa, je určeno do použití pro více úseků.

Klapky pro odvod kouře a tepla

Obdobně jako u potrubí pro odvod kouře i u klapek pro odvod kouře existují dvě kategorie klapek pro odvod kouře.

Klapky pro odvod kouře a tepla z jednoho úseku se zkouší při expozici konstantní teplotou 300 °C nebo 600 °C, při daném tlakovém rozdílu a ve vodorovném potrubí. Příklad označení „E300 60 (ho – i ↔ o) S500C300MAsingle“ znamená, že klapka vyhovuje kritériu celistvosti při teplotě 300 °C, po dobu 60 min, je vhodná pro montáž ve vodorovném potrubí (ho), vyhovuje pro expozici požárem z obou stran, vyhovuje přísnějšímu požadavku na kouřotěsnost (S), je vhodná pro rozsah od podtlaku −500 Pa až do přetlaku +500 Pa, je vhodná pro použití pouze v zařízeních pro odvod kouře, vhodná i pro ruční (manuální) spuštění, je určena pro použití pouze pro jeden úsek.

Klapky pro odvod kouře a tepla z více úseků se zkouší při expozici normovou křivkou teplota/čas, daném talkovém rozdílu, svislé a vodorovné orientaci. Příklad označení „EI 60 (vedw – i → o) S500C300AAmulti“ znamená, že klapka vyhovuje kritériu celistvosti i izolace při teplotě podle normové křivky teplota/čas, po dobu 60 min, je vhodná pro montáž ve svislé orientaci s instalací do potrubí i do stěny (vedw), vyhovuje pro expozici požárem zevnitř ven, vyhovuje přísnějšímu požadavku na kouřotěsnost (S), je vhodná pro rozsah od podtlaku −500 Pa až do přetlaku +500 Pa, je vhodná pro použití pouze v zařízeních pro odvod kouře, vhodná pouze pro automatické spuštění, je určena pro použití pouze pro více úseků.

Závěr

Jak bylo v úvodu konstatováno, požární bezpečnost daného objektu významným způsobem ovlivňují prvky a systémy pro běžné a požární větrání budov. Jejich správná, bezpečná a spolehlivá funkce v podmínkách požáru rozhoduje o životech osob. Jedním ze základních předpokladů spolehlivě fungujícího systému běžného větrání i požárního větrání je stavba systému z prvků, které splňují příslušné technické požadavky, které byly ověřeny nezávislou akreditovanou a autorizovanou osobou. Výrobce má za povinnost vydat prohlášení o shodě, které je založeno na certifikaci výrobku procesem, při kterém se vlastnosti zjišťují počáteční zkouškou typu a dále posouzením a schválením systému řízení výroby u výrobce. Výrobky se požárně klasifikují podle evropských klasifikačních norem. Národní informativní databázi takto klasifikovaných výrobků lze najít na www.pavus.cz. Na druhou stranu sebe kvalitnější vyzkoušené a certifikované prvky nesplní svou úlohu v systému, pokud bude systém chybně a nekvalifikovaně navržen, např. rozdílně od podmínek jejich konečného použití ve stavbě, z neznalosti jejich chování v podmínkách požáru. Obrovský vliv na výsledek snažení výrobců jednotlivých prvků a projektantů systému má samozřejmě také firma instalující systém. Tím, že funkci systému ve stavbě nelze vyzkoušet v podmínkách požáru, je role a zodpovědnost výrobce, projektanta i montážní organizace o to významnější.

Literatura

  • [1] Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků;
  • [2] Zákon č. 183/2006 Sb., ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • [3] Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.
  • [4] Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
  • [5] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
  • [6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
  • [7] ČSN EN 1366-1 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 1: Vzduchotechnická potrubí, 12/1999
  • [8] ČSN EN 1366-2 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 2: Požární klapky, 12/1999
  • [9] ČSN EN 1366-8 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 8: Potrubí pro odvod kouře, 12/2004
  • [10] ČSN EN 1366-9 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – Část 9: Potrubí pro odvod kouře z jednoho úseku, 10/2008
  • [11] ČSN EN 1366-10 Zkoušky požární odolnosti provozních instalací – Část 10: Klapky pro odvod kouře, 09/2011
  • [12] ČSN EN 13501-3+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky, 02/2010
  • [13] ČSN EN 13501-4+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 4: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti prvků systémů pro usměrňování pohybu kouře, 02/2010
  • [14] ČSN EN 15882-1 Rozšířená aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti provozních instalací – Část 1: Požárně odolná vzduchotechnická potrubí, 05/2012
  • [15] ČSN EN 12101-1 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 1: Technické podmínky pro kouřové zábrany, 02/2006
  • [16] ČSN EN 12101-2 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 2: Technické podmínky pro odtahové zařízení pro přirozený odvod kouře a tepla, 04/2004
  • [17] ČSN EN 12101-3 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 3: Technické podmínky pro ventilátory pro nucený odvod kouře a tepla, 05/2003
  • [18] ČSN EN 12101-7 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 7: Potrubí pro odvod kouře, 10/2011
  • [19] ČSN EN 12101-8 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 8: Klapky pro odvod kouře, 10/2011
  • [20] ČSN EN 12101-10 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 10: Zásobování energií, 05/2006
  • [21] PAVUS, a.s. Domovská stránka, aktualizováno 15. 4. 2012. Dostupné z:
    http://www.pavus.cz.
English Synopsis
Requirements for ventilation components and for smoke and heat outlet components when they are placed on the market and when they are built in

Components and systems for general and fire building ventilation, their safe and reliable function significantly affect the fire safety of the building. The aim of this paper is to inform about the current state of legal and technical regulations that must be followed when placing the products on the market and its building in in the Czech Republic.

 
 
Reklama