Jaké jsou potřebné doklady ke kolaudaci? Jak by kolaudace měla proběhnout technicky i legislativně?

Kdy smějí být přípustné tepelně vlhkostní hodnoty v létě nebo v zimě překročeny, kdy se přistupuje k úpravě pracovní doby a řadu dalších otázek řeší nová právní norma nahrazující 22 let starou směrnici o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. 46/1978 Sb.

Dnešním článkem se ještě vracíme k odborné konferenci pořádané k 50. výročí výuky techniky prostředí na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Nabízíme fotografie z konference a výběr několika zajímavých myšlenek ze sborníku.

Článek je druhým z navazujících článků na úvodní legislativní přehled v článku Zákon o ochraně veřejného zdraví... Autorka vybírá ty nejdůležitější praktické závěry nové vyhlášky. Dozvíte se mimo jiné i předepsané teploty v jednotlivých místostech v topné sezóně, v kterém případě se musí školské zařízení zavřít, nebo jaká je předepsaná výška pro umyvadlo v mateřské školce.

Stupeň závaznosti prováděcích vyhlášek a norem (ČSN) je stále pro mnohé projektanty i další odborníky z profesí TZB nejasný. Přitom se jedná o základní zákonné podklady pro jejich práci. Nabízíme Vám dnes první ze série originálních článků k této problematice. Další budeme publikovat v příštích týdnech.

Použití počítače a výpočtových programů pro projektování a provozní posuzování vzduchotechnických soustav je již běžné. Seminář, který se bude konat ve čtvrtek 11.10.2001 v Praze, nabízí přehled používaných výpočtových programů včetně nových možností počítačových simulací.

Malé rozšíření teplovzdušného vytápění mají na svědomí mimo jiné špatné zkušenosti s amatérskými pokusy v 60. letech.

V současné době již nejsou při volbě koncepce vzduchotechnického zařízení rozhodující pouze investiční náklady, ale stále více investorů zajímá rovněž ekonomika provozu instalovaného zařízení. Výpočetní technika umožnila v této oblasti nabídnout údaje o budoucích spotřebách energie již ve fázi studie, nebo projektu.

Autor nabízí nový pohled na moderně projektované budovy ze zorného úhlu vytápění, větrání a klimatizace. Překvapující je u těchto budov především poměr energetických ztrát a zátěží, oproti budovám tradičním. Zajímavé je i využití akumulačních schopností budovy, kdy díky malé potřebě tepla má i běžná konstrukce velký vliv na celkovou tepelnou bilanci.

V dřívějších dobách byl obsah projektové dokumentace (PD) předepisován vyhláškami zveřejňovanými ve sbírce zákonů. V současné době není k dispozici právně závazný předpis, který by určoval skladbu a obsah PD jednotlivých profesí. Autor předkládá návrh obsahu dokumentace konzultovaný v odborné sekci 01 Společnosti pro techniku prostředí.

Zkušenosti získané autorem při posuzování projektové dokumentace a předaných staveb v olasti vzduchotechniky jsou popsány velmi exaktním způsobem a lze je prakticky beze změny použít i pro vytápění, rozvody vody a další oblasti v oboru technických zařízení budov.

Oblečení plní funkci tepelné izolace mezi pokožkou člověka a okolním vzduchem. Hodnota izolace oblečení je tak jako hodnota metabolismu důležitým osobním faktorem, který ovlivňuje stanovení optimální teploty interiérového vzduchu pro zajištění tepelné pohody a zdraví uživatelů interiéru.

Hodnota metabolismu udává tepelný výkon produkovaný člověkem. Článek je úvodem do této problematiky a popisuje způsob výpočtu metabolického tepelného toku. Tabulkovou formou jsou dále uvedeny hodnoty metabolického tepelného toku při různých činnostech.

Porovnání legislativních materiálů pro vymezení rozsahu projektové dokumentace v jejich jednotlivých stupních a etapách. Návrh upřesnění požadovaného rozsahu projektové dokumentace. Odborná veřejnost získá podklad k jednání v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů a pomůcku pro vytvoření tlaku na legislativní organizace.

Nově vydaná Technická pravidla G 908 02 - "Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kW", přináší zcela nový pohled na tradiční způsob výpočtu množství vzduchu pro spalování i pro větrání kotelny. Autor se v článku zabývá problematikou větrání kotelen a předkládá návrh na úpravu znění některých ustanovení Technických pravidel.

Představa, že stavební firma při předávání dokončeného rodinného domu provede kontrolní měření těsnosti vnějších obvodových konstrukcí je v podmínkách ČR zatím dosti utopistická. V západoevropských zemích je ale toto měření běžnou záležitostí a jeho provádění je od roku 1997 popsáno normou DIN EN ISO 9972. Např. v Horním Rakousku je úspěšně provedené měření podmínkou pro přiznání zemské finanční dotace na výstavbu (viz článek z 22.9.). K měření se používá kontrolní zařízení "Blower door" (volně přeloženo "dveřní plnící dmychadlo"). Článek předního německého specialisty se zabývá stanovením velikosti chyby při praktickém měření.