Odborné recenzované články

Článek popisuje řešení základních úloh tepelně-vlhkostních úprav vzduchu. V prvním dílu popisuje přehled psychrometrických diagramů a volně užitelných programů sloužících projekční praxi v oboru větrání a klimatizace pro návrh úprav vzduchu.

Na základě řešení základních úloh tepelně-vlhkostních úprav vzduchu je upozorněno na některé možné odchylky běžně volených předpokladů od skutečnosti včetně vlivu hustoty vzduchu na směšování.

Výpočet vzduchotechnického zařízení pomocí směrového měřítka je jednou z více možností. Při dodržení správných podmínek však výsledky budou totožné. Důležitou podmínkou je nepřekročení rychlosti proudění vzduchu 0,2 m/s nad hladinou a v pásmu pobytu osob .

V běžné praxi se vyskytují převážně úpravy vlhkého vzduchu ohřev, chlazení mokré (suché), vlhčení vodou či párou, směšování. Je nezbytné si uvědomit, že k dosažení požadovaného stavu vzduchu lze dospět pouze kombinací těchto úprav.

Matematické vyjádření hustoty vlhkého vzduchu, entalpie a znázornění změn stavu vzduchu (při izobarických dějích) - psychrometrický diagram a mollierův h-x diagram s popisem základních os a dopočítávaných veličin.

Článek se zabývá současně diskutovaným problémem vlhkosti v bytovém prostředí. V zimním období bývá při řádném větrání problém s nízkou relativní vlhkostí v obytných místnostech. Autoři se zamýšlí nad tím, zda by přebytečné množství vlhkosti vyprodukované koupáním resp. sprchováním nemohlo přispět ke zvýšení kvality vlhkostního mikroklimatu v obytných místnostech.

Druhy chladiv a jejich historie. Nejdůležitější historické dokumenty limitující používání chladiv v chladicích zařízeních, tepelných čerpadlech aj. Definice pojmů, např. GWP, ODP a TEWI včetně jejich výpočtu.

S vetraním infiltráciou v podobe netesností okien a dverí je spojený nežiadúci únik tepla v chladných obdobiach. Veľkosť úniku je závislá ako na intenzite vetrania, tak aj na veľkosti energie obsiahnutej vo vzduchu. Výpočet má zahŕňať nielen mernú tepelnú kapacitu suchého vzduchu, ale aj energiu obsiahnutú vo vodnej pare vo vzduchu.

Predkladaný príspevok sa zaoberá hodnotením kvality vnútorného prostredia (IEQ) v dvoch apartmánových jednotkách nachádzajúcich sa v rôznych štádiách interiérových úprav – v štádiu holobytu a vo finálnom štádiu zariadeného bytu. Výsledky monitoringu IEQ potvrdili minimálne rozdiely medzi holobytom a kompletne zariadeným bytom z hľadiska tepelno-vlhkostnej mikroklímy. Priemerné koncentrácie tuhých častíc dvoch reprezentatívnych frakcií (PM_2,5 a PM₁₀) boli vyššie v prípade holobytu. Naopak vyššie koncentrácie celkových prchavých organických zlúčenín (TVOC) boli zaznamenané v prípade zariadeného bytu.

Minimální potřebnou účinnost k efektivnímu využití výměníku v rovnotlakém větracím systému rodinného domu určuje poměr energie na provoz ventilátorů a předehřev ku zpětně získané energii, rovnováha z pohledu cen energie a primární energie a ekonomická návratnost.

Příspěvek se zaměřuje na kvalita vnitřního vzduchu. Na novostavbě bytového domu s řízeným větráním v nZEB standardu nastiňuje možné příčiny vnímané zhoršené kvality vzduchu, ale i možné důsledky spjaté s výstavbou budov s téměř nulovou spotřebou energie v této oblasti.

Vysoce účinné HEPA a ULPA filtry jsou akumulační (absorbují partikulární částice) a nejsou proto určeny k regeneraci, nýbrž musejí být ekologicky likvidovány. Filtry jsou řazeny do kategorie nebezpečného odpadu a jako s takovými se s nimi musí zacházet.

Autoři vycházejí z legislativních požadavků na větrání a navrhli technická řešení, i s využítím ventilačních tepelných čerpadel. Varianty řešení byly simulací provozu vyhodnoceny podle energetické náročnosti. V závěrečném 2. dílu je provedeno ekonomické hodnocení variant.

Autoři popisují legislativní požadavky na větrání a jejich možná technické řešení, zejména se zaměřením na ventilační tepelná čerpadla. Matematickým modelem rodinného domu je provedeno vyhodnocení podle energetické náročnosti. Ve 2. dílu následuje ekonomické hodnocení variant.

V rámci výzkumu negativního vlivu jemných prachových částic na lidské zdraví byl věnován významný prostor úpravě metodiky měření a certifikace u hrubé a jemné třídy filtrace vzduchu. Nová metodika dává velký prostor pro volbu kvality, tedy odlučivosti použitého VZT filtru.

V príspevku sa venujeme kvalite tepelnovlhkostnej mikroklímy a aspektom, ktoré ju ovplyvňujú. Za miesto hodnotenia sme si vybrali jednu miestnosť – kanceláriu v budove Výskumného centra Žilinskej univerzity v Žiline (VC UNIZA), orientovanú na západ. Predmetom meraní boli všetky fyzikálne zložky vnútorného prostredia, vplyv slnečného žiarenia cez okenné konštrukcie a teploty podlahy pri použití nizkoteplotného sálavého podlahového vykurovania. V príspevku sú popísané meracie metódy, zistené výsledky meraní a vyvodené príslušné čiastkové závery pre chladné klimatické podmienky roka.

Dostatečné a správně navržené větrání kuchyňských provozů je základním předpokladem k zajištění kvalitního vnitřního prostředí z hlediska teplotních a vlhkostních požadavků. Jde nejen o odvedení tvořící se páry a zamezení následného stékání zkondenzované vody, ale také o zajištění odvodu všech škodlivin vznikajících při vaření (vodní páry, aerosolů, případně spalin), pachů a tepla. Odvedením veškerých škodlivin z prostoru kuchyně se zamezuje tvorbě plísní a ostatních mikroorganismů, které by mohly negativně ovlivňovat hygienu prostředí i stavební konstrukce celého prostoru, a tím narušovat chod kuchyně. Článek popisuje návrh větrání kuchyní podle nového souboru norem ČSN EN 16282.

Příspěvek se zaměřuje na možnosti využití venkovního vzduchu pro volné chlazení datových center a snaží se tyto úspory finančně vyčíslit.

Odvod kouře a tepla v podzemní garáži obchodně-zábavního centra byl řešen systémem odvětrání tzv. Smoke clearance efektem. V garáži se uvažovalo s podtlakovým větráním. Rozdíl mezi odváděným a přiváděným vzduchem byl 20 %.

Jaký vliv má fyzická aktivita člověka na produkci CO₂ v interiéru a jaké množství vzduchu je potřebné pro udržení koncentrace oxidu uhličitého na požadované úrovni?