Druhy chladiv a jejich historie. Nejdůležitější historické dokumenty limitující používání chladiv v chladicích zařízeních, tepelných čerpadlech aj. Definice pojmů, např. GWP, ODP a TEWI včetně jejich výpočtu.
S vetraním infiltráciou v podobe netesností okien a dverí je spojený nežiadúci únik tepla v chladných obdobiach. Veľkosť úniku je závislá ako na intenzite vetrania, tak aj na veľkosti energie obsiahnutej vo vzduchu. Výpočet má zahŕňať nielen mernú tepelnú kapacitu suchého vzduchu, ale aj energiu obsiahnutú vo vodnej pare vo vzduchu.
Predkladaný príspevok sa zaoberá hodnotením kvality vnútorného prostredia (IEQ) v dvoch apartmánových jednotkách nachádzajúcich sa v rôznych štádiách interiérových úprav – v štádiu holobytu a vo finálnom štádiu zariadeného bytu. Výsledky monitoringu IEQ potvrdili minimálne rozdiely medzi holobytom a kompletne zariadeným bytom z hľadiska tepelno-vlhkostnej mikroklímy. Priemerné koncentrácie tuhých častíc dvoch reprezentatívnych frakcií (PM2,5 a PM10) boli vyššie v prípade holobytu. Naopak vyššie koncentrácie celkových prchavých organických zlúčenín (TVOC) boli zaznamenané v prípade zariadeného bytu.
V príspevku sa venujeme kvalite tepelnovlhkostnej mikroklímy a aspektom, ktoré ju ovplyvňujú. Za miesto hodnotenia sme si vybrali jednu miestnosť – kanceláriu v budove Výskumného centra Žilinskej univerzity v Žiline (VC UNIZA), orientovanú na západ. Predmetom meraní boli všetky fyzikálne zložky vnútorného prostredia, vplyv slnečného žiarenia cez okenné konštrukcie a teploty podlahy pri použití nizkoteplotného sálavého podlahového vykurovania. V príspevku sú popísané meracie metódy, zistené výsledky meraní a vyvodené príslušné čiastkové závery pre chladné klimatické podmienky roka.
Dostatečné a správně navržené větrání kuchyňských provozů je základním předpokladem k zajištění kvalitního vnitřního prostředí z hlediska teplotních a vlhkostních požadavků. Jde nejen o odvedení tvořící se páry a zamezení následného stékání zkondenzované vody, ale také o zajištění odvodu všech škodlivin vznikajících při vaření (vodní páry, aerosolů, případně spalin), pachů a tepla. Odvedením veškerých škodlivin z prostoru kuchyně se zamezuje tvorbě plísní a ostatních mikroorganismů, které by mohly negativně ovlivňovat hygienu prostředí i stavební konstrukce celého prostoru, a tím narušovat chod kuchyně. Článek popisuje návrh větrání kuchyní podle nového souboru norem ČSN EN 16282.
Článek prezentuje výsledky specifického výzkumu, který je zaměřen na experimentální měření v různých čistých prostorách, především na operačních sálech. Na urologickém sále v brněnské nemocnici bylo zkoumáno aerosolové a mikrobiální mikroklima ve fázi jeho realizace, validace a stavu před a po operačním výkonu. Byla také sledována správná distribuce vzduchu a správný chod VZT zařízení. Výsledná data z jednotlivých měření jsou porovnávána s normou ČSN EN ISO 14644.
Perzonalizované větrání je jednou z možností jak řešit individuální požadavky na dodávku čerstvého vzduchu k různým pracovištím. Zejména administrativa s prací u stolu k uplatnění perzonalizovaného větrání vytváří dobré předpoklady. Využití tohoto způsobu větrání není běžné, je předmětem výzkumů a hledání optimálních řešení. Nicméně má řadu předností.
Experiment měření koncentrace oxidu uhličitého v ložnici jsem provedl v únoru 2018 během jednoho týdne. Hodnoceny jsou koncentrace v průběhu noci, a to za různých režimů přirozeného větrání. Výsledky ukazují na významný vliv větrání na kvalitu vzduchu. Dokazují, že pouze přirozené větrání těsnými okny v současných developerských bytových novostavbách je nedostatečné.
Článek rozebírá výhody a limity současných systémů zaměřených na výměnu celého objemu vzduchu v místnosti, a nabízí možné řešení, jak tyto limity dále překonávat. Rozvíjí téma pokročilé distribuce vzduchu – tedy lokální a personalizované řešení přívodu a odvodu větracího vzduchu a ukazuje na možné výhody, úspory ale i limity těchto řešení, která se nabízí jako doplněk či alternativa současných systémů.