Odborné recenzované články

Dostatečné a správně navržené větrání kuchyňských provozů je základním předpokladem k zajištění kvalitního vnitřního prostředí z hlediska teplotních a vlhkostních požadavků. Jde nejen o odvedení tvořící se páry a zamezení následného stékání zkondenzované vody, ale také o zajištění odvodu všech škodlivin vznikajících při vaření (vodní páry, aerosolů, případně spalin), pachů a tepla. Odvedením veškerých škodlivin z prostoru kuchyně se zamezuje tvorbě plísní a ostatních mikroorganismů, které by mohly negativně ovlivňovat hygienu prostředí i stavební konstrukce celého prostoru, a tím narušovat chod kuchyně. Článek popisuje návrh větrání kuchyní podle nového souboru norem ČSN EN 16282.

Příspěvek se zaměřuje na možnosti využití venkovního vzduchu pro volné chlazení datových center a snaží se tyto úspory finančně vyčíslit.

Odvod kouře a tepla v podzemní garáži obchodně-zábavního centra byl řešen systémem odvětrání tzv. Smoke clearance efektem. V garáži se uvažovalo s podtlakovým větráním. Rozdíl mezi odváděným a přiváděným vzduchem byl 20 %.

Jaký vliv má fyzická aktivita člověka na produkci CO₂ v interiéru a jaké množství vzduchu je potřebné pro udržení koncentrace oxidu uhličitého na požadované úrovni?

Článek prezentuje výsledky specifického výzkumu, který je zaměřen na experimentální měření v různých čistých prostorách, především na operačních sálech. Na urologickém sále v brněnské nemocnici bylo zkoumáno aerosolové a mikrobiální mikroklima ve fázi jeho realizace, validace a stavu před a po operačním výkonu. Byla také sledována správná distribuce vzduchu a správný chod VZT zařízení. Výsledná data z jednotlivých měření jsou porovnávána s normou ČSN EN ISO 14644.

Perzonalizované větrání je jednou z možností jak řešit individuální požadavky na dodávku čerstvého vzduchu k různým pracovištím. Zejména administrativa s prací u stolu k uplatnění perzonalizovaného větrání vytváří dobré předpoklady. Využití tohoto způsobu větrání není běžné, je předmětem výzkumů a hledání optimálních řešení. Nicméně má řadu předností.

Parní tzv. „polytropické vlhčení“ patří po ohřevu vzduchu mezi nejčastější úpravy vzduchu v zimním období. Jedná se o velmi specifickou úpravu, která má svoje hygienické výhody, ale taktéž technické nevýhody.

Experiment měření koncentrace oxidu uhličitého v ložnici jsem provedl v únoru 2018 během jednoho týdne. Hodnoceny jsou koncentrace v průběhu noci, a to za různých režimů přirozeného větrání. Výsledky ukazují na významný vliv větrání na kvalitu vzduchu. Dokazují, že pouze přirozené větrání těsnými okny v současných developerských bytových novostavbách je nedostatečné.

Článek rozebírá výhody a limity současných systémů zaměřených na výměnu celého objemu vzduchu v místnosti, a nabízí možné řešení, jak tyto limity dále překonávat. Rozvíjí téma pokročilé distribuce vzduchu – tedy lokální a personalizované řešení přívodu a odvodu větracího vzduchu a ukazuje na možné výhody, úspory ale i limity těchto řešení, která se nabízí jako doplněk či alternativa současných systémů.

Efekt vysoce účinné VZT jednotky může být snadno zmařen nežádoucími úniky vzduchu netěsnostmi potrubí před jeho distribucí do obytných místností. Těsnost potrubí společně se všemi komponenty by měla korespondovat s požadavky na VZT jednotky dané platnými předpisy.

Na začátku nového školního roku bychom rádi upozornili na knihu Větrání škol v souvislostech. Všichni rodiče si přejí, aby jejich děti byly ve škole úspěšné. Roli hraje řada faktorů, ale pro mnohé možná překvapivě - záleží i na větrání tříd. Přinášíme výběr z kapitol nové publikace.

Hmotnostní průtok kouře je jednou z významných vstupních veličin využívaných při projektování požární bezpečnosti staveb a návrzích požárně bezpečnostních zařízení. V současnosti je prezentováno značné množství metod pro stanovení hmotnostního průtoku kouře, které vytvořili různí autoři, často za značně odlišných podmínek. Článek popisuje některé z aktuálně užívaných metod a jejich výsledky srovnává zvolenými statistickými metodami, které hodnotí jejich vzájemné odchylky. Srovnání bylo provedeno samostatně pro zónu plamene a zónu kouře vertikálního sloupce kouře formujícího se nad ohniskem požáru.

Článek se zabývá tepelnou bilancí administrativní budovy v zimním provozu. Poukazuje na skutečnost, že pro stávající administrativní budovy jsou vnitřní tepelné zisky často vyšší než tepelné ztráty prostupem. Do bilancí je zahrnut i vliv větrání a zpětného získávání tepla.

Díky legislativnímu tlaku EU na snižování energetické náročnosti budov, prožívají systémy ZZT doslova převrat. Výměníky tepla s nízkou účinností přenosu energie se nahrazují účinnějšími typy. Např. dříve velice oblíbený deskový křížový výměník se dnes kvůli své nízké účinnosti téměř nepoužívá.

Technologie pro monitoring vnitřního prostředí se stávají cenově dostupnými a mohou být nasazovány jako autonomní monitorovací a indikativní systémy nebo přímo v návaznosti na systémy v budovách. Článek shrnuje nejdůležitější měřené parametry vnitřního prostředí, uvádí technologie senzorů pro jejich měření a představuje senzorovou platformu pro komplexní monitoring a případné řízení kvality vnitřního prostředí.

K nebezpečí PM částic a jejich vlivu na lidské zdraví se vyjádřila i Světová organizace na ochranu zdraví WHO. V současnosti WHO a EU monitorují koncentraci PM_2.5 a PM₁₀, ale PM₁ jsou částice s nejmenší a nejškodlivější frakcí.

Příspěvek stručně mapuje historii požadavků na větrání škol, zamýšlí se nad současným zněním právních předpisů, které mají přímý vztah k dané problematice a opatrně vyhlíží předpisy budoucí.

Člověk tráví většinu života v uzavřeném prostředí domů a bytů. Zatímco venku se škodliviny vzdušnou masou ředí, ve vnitřním prostředí se mohou koncentrovat. Toto nebezpečí stoupá po instalaci těsných oken a zateplení fasády. Jednou z významných, život ohrožujících škodlivin je radon v ovzduší.

Ve druhé části článku je na základě výpočtových vztahů vytvořen idealizovaný výpočet a následně provedena případová studie referenčního supermarketu z hlediska potřeb chladu. Výstupem této části je denní energetická bilance a procentuální rozložení potřeby chladu pro všechny složky tepelné zátěže a stanovení potenciálu nízkonákladových energetických úspor.