V príspevku sa venujeme kvalite tepelnovlhkostnej mikroklímy a aspektom, ktoré ju ovplyvňujú. Za miesto hodnotenia sme si vybrali jednu miestnosť – kanceláriu v budove Výskumného centra Žilinskej univerzity v Žiline (VC UNIZA), orientovanú na západ. Predmetom meraní boli všetky fyzikálne zložky vnútorného prostredia, vplyv slnečného žiarenia cez okenné konštrukcie a teploty podlahy pri použití nizkoteplotného sálavého podlahového vykurovania. V príspevku sú popísané meracie metódy, zistené výsledky meraní a vyvodené príslušné čiastkové závery pre chladné klimatické podmienky roka.
Dostatečné a správně navržené větrání kuchyňských provozů je základním předpokladem k zajištění kvalitního vnitřního prostředí z hlediska teplotních a vlhkostních požadavků. Jde nejen o odvedení tvořící se páry a zamezení následného stékání zkondenzované vody, ale také o zajištění odvodu všech škodlivin vznikajících při vaření (vodní páry, aerosolů, případně spalin), pachů a tepla. Odvedením veškerých škodlivin z prostoru kuchyně se zamezuje tvorbě plísní a ostatních mikroorganismů, které by mohly negativně ovlivňovat hygienu prostředí i stavební konstrukce celého prostoru, a tím narušovat chod kuchyně. Článek popisuje návrh větrání kuchyní podle nového souboru norem ČSN EN 16282.
Článek prezentuje výsledky specifického výzkumu, který je zaměřen na experimentální měření v různých čistých prostorách, především na operačních sálech. Na urologickém sále v brněnské nemocnici bylo zkoumáno aerosolové a mikrobiální mikroklima ve fázi jeho realizace, validace a stavu před a po operačním výkonu. Byla také sledována správná distribuce vzduchu a správný chod VZT zařízení. Výsledná data z jednotlivých měření jsou porovnávána s normou ČSN EN ISO 14644.
Perzonalizované větrání je jednou z možností jak řešit individuální požadavky na dodávku čerstvého vzduchu k různým pracovištím. Zejména administrativa s prací u stolu k uplatnění perzonalizovaného větrání vytváří dobré předpoklady. Využití tohoto způsobu větrání není běžné, je předmětem výzkumů a hledání optimálních řešení. Nicméně má řadu předností.
Experiment měření koncentrace oxidu uhličitého v ložnici jsem provedl v únoru 2018 během jednoho týdne. Hodnoceny jsou koncentrace v průběhu noci, a to za různých režimů přirozeného větrání. Výsledky ukazují na významný vliv větrání na kvalitu vzduchu. Dokazují, že pouze přirozené větrání těsnými okny v současných developerských bytových novostavbách je nedostatečné.
Článek rozebírá výhody a limity současných systémů zaměřených na výměnu celého objemu vzduchu v místnosti, a nabízí možné řešení, jak tyto limity dále překonávat. Rozvíjí téma pokročilé distribuce vzduchu – tedy lokální a personalizované řešení přívodu a odvodu větracího vzduchu a ukazuje na možné výhody, úspory ale i limity těchto řešení, která se nabízí jako doplněk či alternativa současných systémů.
Hmotnostní průtok kouře je jednou z významných vstupních veličin využívaných při projektování požární bezpečnosti staveb a návrzích požárně bezpečnostních zařízení. V současnosti je prezentováno značné množství metod pro stanovení hmotnostního průtoku kouře, které vytvořili různí autoři, často za značně odlišných podmínek. Článek popisuje některé z aktuálně užívaných metod a jejich výsledky srovnává zvolenými statistickými metodami, které hodnotí jejich vzájemné odchylky. Srovnání bylo provedeno samostatně pro zónu plamene a zónu kouře vertikálního sloupce kouře formujícího se nad ohniskem požáru.
Technologie pro monitoring vnitřního prostředí se stávají cenově dostupnými a mohou být nasazovány jako autonomní monitorovací a indikativní systémy nebo přímo v návaznosti na systémy v budovách. Článek shrnuje nejdůležitější měřené parametry vnitřního prostředí, uvádí technologie senzorů pro jejich měření a představuje senzorovou platformu pro komplexní monitoring a případné řízení kvality vnitřního prostředí.
