Na semináři budou prezentovány nejnovější poznatky v oboru techniky prostředí v problematice výměny vzduchu v interiérech z technického i legislativního hlediska.
S požadavkem na vytápění se setkáváme u každé stavby, rodinného domu nebo průmyslového objektu. Se vzrůstajícími nároky na komfort bydlení se řeší požadavky na chlazení – klimatizování také u rodinných domů a s ohledem na kvalitu bydlení by se mělo řešit i odpovídající větrání. Každý investor či uživatel objektu má zájem platit co nejméně za provozní náklady a samozřejmě porovnává i vstupní investici do celého systému.
Rozhovor s Ing. Petrem Morávkem CSc. (nar. 1946), majitelem společnosti ATREA s.r.o., jednoho z nejvýznamnějších výrobců vzduchotechniky v České republice.
Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.
Na rozdíl od jiných energetických průkazů, štítků, či jiných materiálů, které zpravidla hodnotí pouze dodržení ČSN a vyhlášek a kdy se majitelé domů nedozví nic o tom, kolik korun je bude stát vytápění domu a zda je jejich dům šetrný vůči životnímu prostředí, je Energetický průkaz ECČB užitečnou pomůckou pro majitele či uživatele rodinných domů.
V den hlasování o našem vstupu do Evropské unie publikujeme komentovaný dokument, který přináší zcela zásadní změny v pohledu na zařízení TZB podílející se na vytváření vnitřního prostředí budov. Všimněme si, jak často se v materiálu objevuje odkaz na uplatnění s ohledem na místní podmínky a jak je vytvářen prostor pro zohlednění národních zájmů. A je jen na jednotlivých členských zemích, jak s touto možností naloží. Zda vytvoří podmínky, které respektují lokalitu, místní tradici staveb a ekonomické zdroje a vytvářejí skutečnou podporu, nebo naopak Nařízení dotvoří v mašinérii nerealizovatelných technických pravidel, která budou jen zdrojem pro výjimky a obcházení.
"Nařízení k novému energetickému zákonu kantonu St. Gallen" vydané 27. května 2001 je vzorovým příkladem regionální konkretizace obecnějšího Energetického zákona z 26. května 2000 platného pro celou švýcarskou konfederaci. Stručné, jasné, jednoznačné. Proč asi stejný postup ještě ani zdaleka nefunguje v české legislativě?