Příspěvek seznamuje čtenáře se základními pojmy a předpisy z oblasti požární ochrany. Autor ukazuje, že pro dobrý návrh vzduchotechnického zařízení z hlediska požární ochrany a přímo pro požární ochranu je nezbytná orientace v základních pojmech a požadavcích předpisů požární ochrany stavebního díla. Neméně významným cílem je pokus autora sjednotit rozdílné slovní označení pro shodné pojmy u obou oborů, nebo vysvětlit skutečný význam těchto označení.

Vzduchové clony u vstupních dveří se již řadu let používají jako zábrana proti vnikání studeného vzduchu u vstupních dveří, jejichž otvírání je velmi frekventované. Volba typu clony a její návrh má svá úskalí a může ho provádět jen odborník - vzduchotechnik.

V brněnské čtvrti Nový Lískovec byla renovována řada panelových domů vysoko nad běžným českým standardem tepelných parametrů budov. První z nich, Oblá 2 a Kamínky 6, již v roce 2001. Šlo o domy s osmi obytnými podlažími, v každém podlaží po čtyřech bytech. Docílená měřená spotřeba tepla na vytápění je padesát kilowatthodin na metr čtvereční a rok.

Recenzovaný Pojednání o parametrech vnitřního prostředí, tepelné pohodě a základních způsobech větrání budov je výběrem z publikace Klimatizace a větrání, kterou vydalo nakladatelství ERA.

Větrání obytných prostor se stává stále aktuálnějším problémem u nově stavěných domů s nízkou spotřebou energie na vytápění vyznačujících se vzduchotěsností obvodových konstrukcí, oken i dveří. Jednou z pověr kolem větrání je i tvrzení, že "zeď musí dýchat".

Ing. Irena Plocková (nar. 1948), autorizovaný inženýr, vedoucí pracovní skupiny projektu PHARE (EU) na podporu implementace směrnice 2002/91/EC v ČR, pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu v odboru stavebnictví.

Směrnice 2002/91/EC (dále EPBD), která je v současné době zapracovávána do české legislativy, požaduje několik různých skupin opatření. Příspěvek je určen odborné veřejnosti v oblasti TZB a výrobcům zařízení. Přináší přehled norem v oborech TZB, aktuální stav a předpokládaný termín zpracování.

Vzduchotechnika patří do skupiny technických zařízení budov, která zvláště v nových administrativních budovách tvoří složité technologické celky a představují nemalou část investičních a posléze i provozních nákladů objektu. Tento příspěvek si klade za cíl nastínit problematiku volby technologického zařízení s ohledem na zákazníka - investora a uživatele.

Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).