Nová kalkulačka koncentrace CO₂: jak to vypadá u vás v ložnici po prospané noci?

V literatuře jsou uváděny různé doporučené maximální koncentrace CO₂, obecně by ale neměla překročit 1200–1500 ppm. Při vyšších koncentracích přichází únava, bolest hlavy, neschopnost se soustředit a zhoršení kvality spánku. Rovněž se výrazně zvyšuje riziko přenosu infekčních nemocí vzduchem.

Pokud se lidé nachází v místnostech s mechanickým větráním, není dodržení těchto limitů tak obtížné. Problém ale typicky nastává při pobytu v menších místnostech s těsnými okny. V zimních měsících je prioritou hlavně vytápění a pokud je výměna vzduchu zajištěna pouze otevíráním oken, ve většině případů je větrání nedostatečné.

V ložnici, kde byla okna a dveře celou noc zavřená, může být ranní výsledná koncentrace CO₂ opravdu vysoká. To může mít za následek sníženou kvalitu spánku nebo bolesti hlavy. Zvýšená koncentrace CO₂ rovněž indikuje přítomnost většího množství dalších škodlivin, například vlhkosti, těkavých organických látek nebo prachu, které mají další negativní vliv na obyvatele.

V kalkulačce koncentrace CO₂ si můžete vypočítat výslednou koncentraci po prospané noci v závislosti na velikosti místnosti, počtu přítomných osob, počáteční koncentraci CO₂ v místnosti a intenzity větrání. Cílem je poukázat na to, jak jednoduché je limity překročit, a také na důležitost větrání vnitřních prostorů.

Kalkulačka je určena pro vytvoření představy o výsledné koncentraci CO₂ po noci. Produkce CO₂ člověkem se liší podle pohlaví, hmotnosti a věku. Intenzita větrání při zavřených oknech se také může ve skutečnosti lišit v závislosti na rychlosti a směru větru a tlakových poměrech. Výsledná hodnota je tedy pouze orientační.

Přečtěte si také Výpočet koncentrace CO₂ v místnosti Přejít na online výpočet

Bilance škodlivin

Výpočet vychází z bilance škodlivin ve větraném prostoru [1]:

kde je

C_i

výsledná koncentrace CO₂ [–],

M

hmotnostní tok škodliviny [m³/h],

n

intenzita větrání [h⁻¹],

V

objem místnosti [m³],

t

časový interval [h],

C₀

počáteční koncentrace CO₂ v místnosti [m³/m³],

C_e

koncentrace CO₂ v přiváděném vzduchu (exteriéru) [m³/m³].

Pozn.: Pro správný výpočet je nutné všechny hodnoty koncentrací CO₂ nejprve převést z jednotky ppm na desetinné číslo vydělením 10⁶. Výslednou koncentraci CO₂ v ppm pak lze získat opětovným vynásobením 10⁶.

Produkce CO₂

Kolik CO₂ osoba produkuje záleží na jejím pohlaví, věku, hmotnosti a činnosti, kterou zrovna provádí. Hodnoty pro výpočet byly převzaty z [2] pro úroveň fyzické aktivity rovné 0,95 met (spánek). Kalkulačku lze využít pro výpočet koncentrace i pro jiné činnosti kromě spánku, případně pro osoby v podrobněji specifikovaném věkovém intervalu, v tom případě je ale nutné doplnit vlastní hodnoty produkce CO₂.

Intenzita větrání

Hodnota intenzity větrání se pro každý objekt nebo místnost liší. Obecně závisí na vzduchotěsnosti obálky budovy (těsnost oken, dveří a jejich spár, prostupy obálkou, napojení jednotlivých konstrukcí) a na způsobu větrání. Pro situaci bez mechanického větrání a se zavřenými těsnými okny a zavřenými vnitřními dveřmi se obecně udává intenzita větrání v rozmezí 0,05–0,2 h⁻¹, což potvrzují vědecké články, např. [3] [4].

Koncentrace CO₂ v exteriéru a v místnosti

Ve venkovním prostředí se hodnota koncentrace CO₂ pohybuje mezi 400 a 450 ppm. Vyšší hodnoty najdeme ve městě, nižší v přírodě. Koncentraci měří například Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, využívá k tomu 250 m vysokou atmosférickou stanici v Křešíně u Pacova. Naměřená data si můžete prohlédnout zde.

Počáteční koncentraci CO₂ v ložnici lze uvažovat stejnou, jako v exteriéru, pokud spánku předchází opravdu důkladné a poměrně dlouhé vyvětrání v závislosti na obsazení osobami a objem místnosti. Především v zimních měsících, kdy se nám nechce nechávat okno otevřené příliš dlouho, je vhodnější volit počáteční hodnotu například v rozmezí 600–700 ppm.

Přečtěte si také Měření CO₂ v kabině komerčního letadla na trase Praha–Curych–USA. Case study Protronix Přečíst článek

Literatura

1. NOVÝ, Richard. Technika prostředí. Praha: ČVUT, 2000. ISBN ISBN80–01–02108–4.
2. PERSILY, A. a DE JONGE, L. Carbon dioxide generation rates for building occupants. Online. Indoor Air. 2017, roč. 27, č. 5, s. 868–879. ISSN 0905-6947. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/ina.12383.
3. YOUNES, Chadi; SHDID, Caesar Abi a BITSUAMLAK, Girma. Air infiltration through building envelopes: A review. Online. Journal of Building Physics. 2011, roč. 35, č. 3, s. 267–302. ISSN 1744-2591. Dostupné z:
   https://doi.org/10.1177/1744259111423085.
4. ALHINDAWI, Ibrahim; FERNANDES, Jorge M.; SOOD, Divyanshu; O'DONNELL, James a BYRNE, Miriam A. A longitudinal study of CO2 and air exchange rate variations in naturally ventilated airtight energy-efficient dwellings. Online. Journal of Building Engineering. 2026, roč. 119, s. 115257. ISSN 2352-7102. Dostupné z:
   https://doi.org/10.1016/j.jobe.2026.115257.