Úspory energií nesmí snižovat tepelný komfort

V obchodní praxi uvádění možných energetických úspor, a tedy i nákladů na energie s cílem přesvědčit zákazníka se často zdůrazňuje maximální horní dosažitelná hranice. Běžné je do věty vsunout slovíčka typu „až, do atp.“, která zbavují právní odpovědnosti za takový výrok. Z druhé strany vzato však nelze považovat tato slova za podvod, neboť v technické praxi TZB nelze rozhodnout jednoznačně bez zahrnutí konkrétních podmínek daných chováním uživatele budovy, jeho konkrétních požadavků a také technických možností a reálných schopností, které mají instalovaná zařízení TZB. Například v informačních zdrojích ze strany prosazovatelů zásadní orientace na OZE se lze dočíst, že při výměně starého plynového kotle za nový, kondenzační, lze docílit úspory do cca 2 až 15 % (více např. ve zpravodajích TGA Fachplaner). Ze strany dodavatelů plynových kondenzačních kotlů se hovoří o možné 15 až cca 40% úspoře. Oba údaje nelze apriori označit jako chybné, když nevíme, v jakém stavu byly konkrétní otopné soustavy, konkrétní měněné kotle a také konkrétní zvyklosti lidí, provozovatelů bytu, domu atd. Podobně nepřesně se uvádí i možné úspory v domech s centrálním vytápěním. Například navázané na rozúčtování nákladů za teplo k vytápění, kdy se do přínosů zahrnou i úspory tepelné energie, která měla být z hygienických důvodů vynaložena na ohřátí vzduchu vytápěním při větrání, ale ve skutečnosti nebyla, protože uživatelé bytů upřednostnili snížení nákladů za teplo na úkor svého zdraví.

S cílem minimalizovat spotřebu tepla se přechází na budovy s téměř nulovou potřebou energie, na pasívní nebo až nulové domy, případně dokonce i energeticky aktivní domy. V těchto domech se spotřeba tepla na vytápění stává méně významnou až zanedbatelnou. Větrat se však musí a v NZEB a pasivních domech to bez nuceného větrání již nejde. Dříve běžné větrání spárami oken, při kterém se následkem větru venku i vlnily záclony a bytem táhl průvan, je zapomenuto. Naopak, dnes může být průvan a nižší teplota přiváděného vzduchu, kterou nevyrovná vytápění, považován za zásadní technický nedostatek.

V této souvislosti je zajímavé se seznámit s rozhodnutím Okresního soudu ve Frankfurtu n/M, Německo, který byl zveřejněn v únoru t.r. pod názvem „Silný průvan v pasivním domě odůvodňuje snížení nájemného.“ Soud na základě prokázání „silného průvanu“ rozhodl o snížení nájemného o 10 %.

Podkladem pro rozhodnutí soudu o snížení nájemného se stalo to, že žalující strana, nájemci bytu, se přestěhovali do nově postaveného pasivního domu a stěžovali si, že i přes plně funkční podlahové vytápění v zimních měsících není pobyt v obývacím pokoji, v pracovně a v ložnici následkem přívodu příliš studeného vzduchu od větrání snesitelný. Jedná se o třípokojový byt v pátém podlaží domu ve Frankfurtu n/M, který žalující užívali od 1.3.2014. Již v listopadu 2014 si poprvé stěžovali na tepelný diskomfort v bytě vznikající průvanem studeného vzduchu a v důsledku neřešení stavu posléze začali požadovat snížení nájmu o 20 %.

Odpůrce, pronajímatel, argumentoval tím, že návrhy stěžovatelů, pokud vůbec nějaké byly, představovaly jen zanedbatelné zhoršení užívání, ke kterému by v létě nedošlo.

Soud rozhodl, že skutečné provedení větrání v pasivním domě může v zásadě představovat vadu, která se týká snížení nájemného.

I když je stavba pasivního domu provedena podle projektu, tak je spojena s určitou nevýhodou, a to změn pokojové teploty v příslušných bytech, ale jen v malém rozsahu. V důsledku použití větracího systému s rekuperací tepla se v místnostech může objevovat přiměřený pohyb vzduchu.

Podle odborného názoru získaného soudem, v aktuálním bytě je čerstvý vzduchu v zimě vždy přiváděn při příliš nízké teplotě, takže byt již není komfortně vytápěn. I když jsou účinky v létě nižší než v zimě, a určitý pohyb vzduchu v pasivních domech je v důsledku jejich konstrukčního řešení vždy přítomen, v daném případě existuje specifický nedostatek, který odůvodňuje snížení nájemného o 10 % po celý rok.

Vzhledem k anonymitě zveřejněného rozsudku nelze dohledat konkrétní dům a řešení větracího systému s rekuperací. Ale i v rozsudku bylo poukázáno na chybné technické řešení. Lze usuzovat, že projekt větrání byl chybný, nebo možná jen jeho realizace byla vedena se záměrem maximálně snížit investiční náklady. Ze slov soudního znalce lze usuzovat na použití nevhodných vyústek, možná i jejich počtu, a důsledkem bylo nevhodné zvýšení rychlosti proudění vzduchu ve větraných místnostech od stropu ve spojení s jeho nižší teplotou a nemožností tento jev plně kompenzovat podlahovým vytápěním. Rekuperací tepla se sice přiváděný chladný venkovní vzduch ohřívá, ale vzhledem k nutnému teplotnímu spádu na výměníku to nikdy nemůže být na teplotu odváděného vzduchu a rozdíl několika stupňů K je konstrukčně nutný. Znalecky nebylo zkoumáno spolupůsobení ostatních bytů, například stavu, kdy v některém bytě by byly vyústky zcela uzavřeny. Toto by však nic nezměnilo na principu vzniku nežádoucího stavu v daném bytě. Pokud není vhodně vyřešeno smíchávání přiváděného čerstvého vzduchu se vzduchem v místnosti, nebo chladnější přiváděný vzduch není dohříván (dohřívání však zhoršuje parametry pro splnění standardu pasivního domu), tak proud chladnějšího čerstvého vzduchu je příčinou jevu, na kterém soud ve Frankfurtu n/M založil své rozhodnutí. Navržené snížení nájemného o 20 % posoudil jako nepřiměřené, neboť se nejedná o takovou vadu bytu, která by zásadně omezila jeho využívání. 10 % posoudil jako přiměřených vzhledem k subjektivnímu vnímání komfortu.

Těžko říci, jak by případný spor posoudily české soudy. Nicméně, máme platné technické a hygienické normy, vyhlášky a každá obytná budova jejich limity plnit musí. Včetně domů deklarovaných jako NZEB a pasivní. Takže pozor na úspory, které budou hezky vypadat na papíře, na energetickém štítku domu, případně ve snížených investičních nákladech, aby se nestaly příčinou sníženého výnosu z investice do domu. I u nás se připravuje legislativní podklad pro podávání hromadných žalob, takže stížnost nájemce jednoho bytu se posléze může změnit ve stížnost všech nájemců.

Zdroj:
Ordentliche Gerichte, Landgerichtsbezirk Frankfurt a. M., Německo