V dobré restauraci máte cítit vůně vašeho vlastního jídla

Protronix čidla pro vnitřní i venkovní prostředí

Hostem ve studiu estav.tv byl Ing. Miloš Žáček, výkonný ředitel společnosti Protronix. A budeme hovořit o kvalitě vzduchu, měření a hodnocení. Čidla pro měření kvality vnitřního prostředí jsou jedním důležitým sortimentem společnosti Protronix., ale v sortimentu je celá řada dalších prvků pro monitoring a měření.

„Ve vývoji máme čidla, která budou sledovat, nebo sledují, kvalitu venkovního vzduchu. Ovšem ono to není úplně jednoduchá úloha. Samozřejmě nějaký parametr změřit ano, ale měřit komplexně, aby nám to řeklo, hele, teď to je dobrý, nebo teď to je špatný, to je složité. Parametrů nebo typů znečištění venkovního prostředí je obrovské množství,“ říká Miloš Žáček.

„Já třeba bydlím na vesnici na úpatí Vysočiny, 11 km od Chrudimi, kde sídlí firma Protronix. A já jsem paradoxně zjistil, že v Chrudimi, kde lidé topí většinou plynovým kotlem, že tam je lepší kvalita vzduchu než na podzim a v zimě doma, kde bydlím. Máme sice plynofikovanou obec, ale s růstem cen energií se lidé začali bát a zase spalují kde co,“ uvádí příklad Žáček.

S kvalitou venkovního vzduchu jsme se vrátili tam, kde jsme nechtěli být

„Je to škoda. Na základě vlastního měření jsem zjistil, že třeba ve všední den se dá větrat třeba 2 hodiny denně, mezi nějakou 2. a 4. hodinou. Říkal jsem si, že asi lidé topí ještě ráno, než půjdou do práce, tak tam něco hodí. A ono to tak dohořívá do 2. A pak ve 3, ve 4, v 5 přijedou z práce a zase se topí. Takže já jsem našel mezeru, kdy se dá větrat jenom 2–3 hodiny. Úplně šílené. Na vesnici, kde máme kousek les a tak,“ popisuje aktuální situaci Miloš Žáček. A ačkoliv jsme se tímto komentářem dostali daleko od vnitřního prostředí v budovách, jsme stále u kvality vzduchu.

U řady budov došlo ke zhoršení vnitřního prostředí v souvislosti s opatřením k úsporám energií. Vyměnila se nová těsná okna, dům se zateplil. Ale účinné větrání s rekuperací tepla se již neudělalo. Ale nabízí se otázka, zda existují nějaké prostory, kde se vnitřní prostředí výrazně zlepšilo. Například restaurace po zákazu kouření.

„Máte pravdu, že tam jsme to asi zlepšili, když se tam nekouří. Ale ostatní platí pořád stejně, když jsme to utěsnili, dali jsme nová okna. I ten majitel a provozovatel restaurace chce šetřit za teplo v zimě nebo klimatizaci v létě,“ říká Miloš Žáček.

V dobré restauraci máte cítit vůně vašeho vlastního jídla

Neměli bychom cítit nějaké zápachy nebo odéry z kuchyně, ať už pozitivní, či když tam něco kuchař připálí. Máte cítit svoje jídlo, který si objednáte. A co možná nejvíc, aby si to člověk vychutnal a tak. V restauraci tedy monitorujeme a větráme podle VOC. Ale ano, určitě z hlediska kouření to je pokrok vpřed. Cigaretový kouř je významný zdroj VOC látek i polétavých částic.

Jak jsou na tom multifunkční budovy, rozsáhlé objekty, například obchodní centra, plné lidí, a technologií?

„Co máme zkušenosti s budovami, kde používají naše čidla, tak tam většinou vzduchotechnika je a funguje. Je i cílem provozovatelů a majitelů budov, aby se tam lidé cítili dobře a pobyli tam co nejdéle a opakovaně. Zde bych problém neviděl. Na rozdíl například od škol, kde to problém skutečně je. Po zateplení bez větrání je to prostor s velkou koncentrací lidí, dětí, žáků na daný prostor s ohledem na kubíky vzduchu v místnostech,“ říká Miloš Žáček.

Cítíte možnost třeba v těch školách zlepšit větrání nebo zlepšit kvalitu vnitřního prostředí teď s novou vyhláškou, která nějakým způsobem dala větší důraz na kvalitu vzduchu? Kvitujete to s nadšením? S očekáváním?

„Já jsem moc rád, že konečně máme dokonce i čísla ohledně CO₂,“ říká Miloš Žáček a v rozhovoru vysvětluje rozdíl oproti staré vyhlášce a souvislosti se změnou kvality venkovního vzduchu.

Z Vaší zkušenosti, když jsme teď zaběhli zpátky k těm školám. Je velký rozdíl, pokud třeba ta třída je orientována do nějakého vnitrobloku, anebo je to třída, která je orientována třeba do ulice středně velkého města?

„No, tak rozdíl tam určitě je. Pokud mohou větrat mimo rušné komunikace, kde není hluk a zpravidla je tam i lepší kvalita venkovního vzduchu, bude tam méně prachových částic a aerosolů PM_2,5 a CO₂. Samozřejmě i oxidů dusíku z dopravy a tak dále.

Ale mnohdy pomůže i dobré plánování využití prostor, aby tam byla možnost větrat ne jenom nějakých 10 minut, ale aby se opravdu vyvětralo. Je problém dobře vyvětrat za 5 minut oknem jenom o běžné přestávce, stejně jako ve vyučovací hodině, protože to obtěžuje hlukem, zápachem z venku apod.,“ komentuje Miloš Žáček.

Pane Žáčku, až diváci shlédnou celý rozhovor, pochopí, že jste studnicí znalostí a že přesně víte, o čem mluvíte a že v Protronixu můžete vývoj stavět na skutečně bohatých zkušenostech a dobrých znalostech. Můžeme nyní stručně zrekapitulovat Vaši nabídku čidel, které jsou určeny pro monitoring vnitřního prostředí?

• Zcela klíčový parametr, který všichni sledujeme, je teplota, tj. máme čidla teploty.
• Druhým parametrem nejtypičtějším je vlhkost, protože potřebujeme korigovat nízkou i vysokou vlhkost.

„My se ale zaměřujeme zejména na kvalitu vzduchu spojenou s těkavými organickými látkami, takže to jsou čidla VOC, anebo CO₂, který je výborným indikátorem kvality vzduchu, resp. toho, že je vydýchaný. Tedy hlavním zdrojem znečištění jsou lidé, typickým příkladem náročného prostoru je škola, nebo ložnice, kde člověk spí 8 hodin a ráno se probudí a bolí ho hlava. A možná to je tím, že spal v prostředí, kde byl vydýchaný vzduch. Proto je důležité měřit CO₂, proto větráme. Pokud stoupne CO₂, stoupnou právě ty těkavé organické látky, které uvolňujeme dechem, pocením, pokožkou, transpirací pokožky. Vyvětrám na základě CO₂ vnitřní vzduch zředíme tím venkovním vzduchem, spadne CO₂ i VOC. To je ten vtip,“ říká Žáček.

A pak jsou kombinovaná čidla, která měří VOC i CO₂ a čidlo reaguje na oboje a na převažující zdroj znečištění.

Také je dobré kombinovat čidlo VOC a vlhkosti pro prostory jako jsou třeba šatny, tělocvičny, fitcentra.

PM_2,5 a palačinky

„Vzpomněl jsem si na jeden zajímavý příklad z Holandska, kde jsou v oblibě palačinky a v bytech jim stoupaly prachové částice a aerosoly PM_2,5 a důvodem bylo právě časté pečení oblíbených palačinek,“ nečekaný příklad zmiňuje p. Žáček.

Milí diváci, říká se, že v pořadech, které chtějí mít sledovanost, musí vařit. Tedy děkuji panu Žáčkovi za palačinky jako ilustraci, jak jednoduše může vzniknout problém s vnitřním prostředím.

Pomoc pro projektanty

Máme dlouholeté zkušenosti a samozřejmě rádi pomůžeme, když se na nás někdo z projektantů nebo provozovatelů budov obrátí. Ideálně i s projektem a probereme, kde by bylo vhodně a jaké čidlo umístit, aby byl monitoring efektivní.

„Pro odlehčení uvedu jeden příklad, který nás ale velmi potrápil. Byla to škola, kam jsme dodávali čidla, kde se namontovala VZT. V jedné třídě všechno v pořádku, v druhé třídě CO₂ stále stoupalo. Samozřejmě, že podezření padlo na čidlo, že měří špatně. Bylo to divné, prověřovali jsme projekt, hledali a přemýšleli. Nakonec jsme zjistili, že při montáži došlo k chybě, nějak to spletli a potrubí natahali tak, že z té jedné třídy odtahový vzduch pouštěli do té druhý. Praxe někdy překvapí,“ říká s úsměvem p. Žáček.

„I v oboru průmyslových čidel rádi potkáme investora a projektanta, kteří nad řešením přemýšlí. Příkladem byl například provoz s obráběním kovů, kde nebylo rozumné jít cestou vytápění a větrání celé haly. Udělaly se takové kukaně pro jednotlivé stroje s lokálním odsáváním a monitoringem pro jednotlivé pracoviště. Řeší se to vždy zejména s ohledem na obsluhu, ale někdy jsou důležité požadavky i na samotnou technologii, roboty, případně na návaznost provozu na další prostory. I na robotickém pracovišti je co měřit a monitorovat. V každém případě rádi nabídneme naše zkušenosti,“ uzavírá Ing. Žáček.

Tedy hlavním zdrojem znečištění jsou lidé, typickým příkladem náročného prostoru je škola, nebo ložnice.