Čidlo pro monitoring vnitřního prostředí volte podle převažujícího znečištění

Hostem ve studiu estav.tv byl Ing. Miloš Žáček, výkonný ředitel společnosti Protronix.

A budeme hovořit o kvalitě vzduchu, měření a hodnocení, protože čidla pro měření kvality vnitřního prostředí jsou sice jen jedním, ale důležitým sortimentem společnosti Protronix.

Protronix se zabývá teorií a praxí měření vnitřního prostředí již 20 let

„Začínali jsme elektronikou pro vzduchotechniku, a pak již byl krůček k tomu vzduchotechniku efektivně řídit. Aby to fungovalo správně, ve správném režimu a šetřilo energii. Dneska to je aktuální,“ říká v úvodu Miloš Žáček.

Čidla CO₂ a čidla VOC těkavých látek a rozdělení čidel v sortimentu Protronix

„Myslím, že lord Kelvin řekl, že co nemůžeme měřit, to nemůžeme zlepšovat. Takže to je takhle úplně jednoduchý. I když běžně spíše říkáme monitorovat. Měření může být super přesné, tj. ale i drahé, ale pro pohodu a pro řízení vzduchotechniky to úplně přesné nepotřebujeme. Historicky se měří CO₂, který je přirozenou součástí venkovního vzduchu. Když nadechneme vzduch, tak vydechneme zhruba stokrát vyšší koncentraci CO₂ a to je ten důvod, proč koncentrace CO₂ ve vnitřním prostředí relativně rychle narůstá. A je-li v místnosti větší množství lidí, například školní třída, situace je velmi rychle kritická a je vhodné umístění čidla CO₂, oxidu uhličitého, protože to nám velmi dobře indikuje, jak je ten vzduch vydýchaný. A CO₂ je takový indikátor, ale ty negativní pocity spojené s vydýchaným vzduchem způsobují zejména jiné látky. To jsou takzvané VOC, volatile organic compounds, neboli těkavé organické látky. Těkavé znamená, že za běžné pokojové teploty jsou v plynném stavu a uvolňují se z organických věcí nebo z živých organismů dechem, potem, transpirací pokožkou a podobně,“ říká Miloš Žáček.

Když větráme na základě CO₂, tak samozřejmě větráme i VOC látky, které jsou hlavní příčinou ztráty koncentrace, ospalosti, nepříjemných pocitů, točení hlavy a nevolnosti.

„Když jsem byl já ve 4. nebo v 5. třídě, tak jsme malovali jednu žákyni, která modelem stála na židli, byla tedy výš, kde byl vzduch teplejší a s horší kvalitou, protože VOC látky stoupají vzhůru. My jsme ji malovali, a najednou ona začala padat, i když učitelka ji chytila. A to bylo právě tou nízkou kvalitou vzduchu. Proto je dobré ve třídách měřit CO₂, laicky se někdy používá termín, že vzduch se dá krájet. Problém je, že dnes po, já nevím, 40, 50 letech ta situace není stejná, ona je horší. Se snahou šetřit jsme dali lepší okna, zateplili budovy, ale bez větrání se fakt nedá bydlet.

Za mých mladých let byla ve třídě ještě kamna, která byla vlastně taková přirozená větrací jednotka. Kamna měla tah, okna a dveře nebyla těsná, takže to krásně větralo,“ vzpomíná Miloš Žáček a i když ke kamnům se ve školních třídách asi vracet nebudeme, vzduch potřebujeme stále stejně.

Bytové a kancelářské prostory jako prostory klasicky pobytové, ale kvalita vzduchu se sleduje i v dalších prostorách jako jsou výrobní haly, toalety, kuchyně, fitcentra, bazénové haly apod. se specifickou činností, kde hlavní zátěží nejsou lidé, ale technologie nebo provoz. Jak se liší monitoring v těchto prostorách?

„Tady to závisí na převažujícím zdroji znečištění. Například v profesionální kuchyni restaurace, hotelové kuchyni a tak dále, tak tam jsou kuchaři, kteří mají plynové sporáky. I plynový sporák vlastně produkuje CO₂ a když se smaží, peče a frituje, uvolňují se těkavé organické látky z jídla, z oleje atd. a prudce stoupá koncentrace CO₂ od lidí, někdy ještě více od technologií.

Můžeme také najít kombinaci VOC s relativní vlhkostí. Zmíníme-li třeba sportovní šatnu, tam CO₂ může být relativně fajn a na dobré úrovni, vzduch nebude vydýchaný, tedy není třeba větrat podle CO₂, ale potřebujeme větrat podle čidla VOC.

Když to vezmu úplně obecně, tak všichni monitorujeme jako první teplotu. V zimě zvyšujeme výkon vytápění, využíváme regulaci, dnes je již standard čidlo teploty, podle kterého se místnost vytápí.

Druhým parametrem je právě vlhkost. Když je příliš nízká, tak to vysušuje sliznice, dostavují se nepříjemné pocity, kašel, respirační následky. Když je vysoká nad 70 %, rostou plísně, člověk se necítí dobře a tak dále. Takže i vlhkost je důležité monitorovat a podle ní pak větrat,“ říká Miloš Žáček.

Čidla pro specifickou veličinu versus komplexní čidla

„Když je v místnosti dobrá teplota i dobrá vlhkost, ale vydýchaný vzduch, tak mi je stejně nepříjemně. Teď odbočím, zapůjčili jsme jedné firmě v Houstonu čidla do kongresového centra. Došlo se k tomu, že klimatizace je fajn, je to v Texasu, takže tam bylo teplo, ale najednou bylo vysoké CO₂. Vzduch byl sice chladný, ale vydýchaný. Oni řešili klimatizaci, pohodu, ale ne kvalitu.

Musíme čidlo volit podle převažujícího zdroje znečištění, když tam jsou lidé je dobré CO₂, např. v sušárně prádla potřebujeme více vlhkost. V tělocvičně, fitku, kde lidé makaj, potěj se, tak tam je dobrý pak větrat podle VOC.

Kombinované čidlo CO₂ + VOC, vlastně 2 čidla v 1, se 2 výstupy (CO₂ a VOC) nebo tzv. sloučeným výstupem, kdy se pak vzduchotechnika, větrací nebo rekuperační jednotka řídí podle jednoho výstupu z toho čidla. Typickým příkladem je společný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem,“ uvádí jako příklad časté řešení současných bytů a domů Miloš Žáček.

Jak se kalibrují čidla?

Protronix dodává výrobcům vzduchotechniky i prodejcům vzduchotechniky, velkoobchodům a někteří výrobci zařazují čidla Protronix jako součást své nabídky větracích jednotek, nebo jsou čidla dodávána distributorům MaR.

„Kalibrace je častá otázka. My se snažíme nabízet čidla, jejichž kvalita odpovídá životnosti vzduchotechniky. A tu si nikdo nekupuje na 2 nebo na 3 roky. Očekává se, že to bude fungovat řekněme 10 let plus. A my k tomu dodáváme čidla, který jsou bezúdržbová s vestavnou autokalibrační funkcí.

Například čidlo CO₂ reaguje na úroveň venkovního vzduchu. Z přírody dostáváme řekněme konstantní hodnotu, i když to každý rok trochu stoupá. Co já sleduji za ty léta, kdysi bylo třeba 340 ppm venku, nyní v lednu bylo přes 400, kolem 420 ppm. Čidlo se kalibruje, a i po několika letech splňuje hodnoty, které deklarujeme, přesnost a stabilitu měření. V prostorách, kde se nevětrá dlouhodobě, tak 2–3 roky čidlo určitě měří v pohodě, a pak je dobré ho rekalibrovat. Třeba jenom tím, že se zapne autokalibrace a pořádně se vyvětrá,“ popisuje Miloš Žáček.

Pro specifické, třeba výrobní prostory, lze čidla navázat buď na centrální vzduchotechniku, nebo na nějaké lokální odtahy u jednotlivých technologií nebo tzv. hnízd strojů v případě, že vznikají škodliviny jen v nějaké části prostoru.

„Měříme i v budovách, které jsou certifikovány podle WELL Building Standard International, kde jsou předepsána čidla, počet i umístění. Ale řešíme i průmysl. Například v jedné nástrojárně, kde se obrábějí kovy a používají se chladící kapaliny, vlastně směs vody a olejů. A tím, jak za vysokých obrátek dochází k vypařování, vzniká velké množství VOC látek. Ale jelikož větrat obrovskou halu je energeticky náročné, jak v zimě s vytápěním, tak v létě s dochlazováním. Aby tam lidé mohli pracovat, udělaly se takové jako bubliny kolem jednotlivých strojů. Obsluha se cítí komfortně, protože se odtahuje z toho jeho lokálního místa. Na každou bublinu jsou čidla podle potřeby. Zpravidla monitorujeme VOC látky, těkavé organické látky, a potom ještě polétavé částice, což jsou prachové částice a aerosoly. Při vysokoobrátkovém obrábění částice o velikosti i pod 10 mikrometrů, které pak škodí našemu zdraví. Zde je důležitý index, který určuje velikost částice v mikrometrech. To znamená PM10 je velikost částic 10 mikrometrů a méně. Sleduje se od 10 mikrometrů níž, PM 10, 4, 2,5, 1, protože ty částice už nám pronikají do organismu. Vdechneme normálně i ty o větším rozměru, ale ty nutí člověka ke kašli. A tak se jich zbaví, nebo mu ulpí na sliznici. Nedostanou se do spodních dýchacích cest, do plic. PM_2,5 ty už dokážou pronikat až do krevního řečiště skrz alveoly,“ vysvětluje Žáček.

Přečtěte si také PM₁ frakce nejmenších a nejškodlivějších částic – nové zaměření na ochranu lidského zdraví Přečíst článek

PM_2,5 se vyskytují typicky ve městě při smogové situaci, ten lehce nažloutlý mráček v dálce. A dostávají se i do vnitřních prostorů, kde je již dnes můžeme sledovat, ale to jsme již opět u čidel, které používáte uvnitř budov.

Výše uvedený text není přepisem rozhovoru. Poslechněte si celý rozhovor ve videu.