V tomto dílu seriálu se soustředíme na koncepci řešení z hlediska stavebně-energetického, což je jistě jedním z nejdůležitějších, nicméně nikoliv jediným prvkem celkového řešení budovy, kterou chceme nazvat nízkoenergetickou.

Nový seriál článků zpracovávaných originálně pro TZB-info nepředkládá "pravdy vyvolených" ale "jen" náměty pro diskuzi o stavbě energeticky úsporného domu pro odborníky a zkušené i nezkušené laiky. V úvodním dílu najdete úvahu o velkých nových rodinných domech, garážích, dlážděných terasách, soukromých bazénech a trávnících na velkých oplocených pozemcích na okrajích našich vesnic a měst a formulaci koncepčních hledisek trvale udržitelného stavění.

Seminář se koná dne 14. dubna 2003, v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu SHK Brno. Seznam přednášejících najdete v článku.

Nové nařízení o hospodaření s teplem, ekologické a ekonomické tlaky kladou velké požadavky na snížení spotřeby energie. Z tohoto pohledu se řízené centrální větrání stává téměř nezbytností.

Na nízkoenergetické budovy je potřeba hledět ze dvou zásadních hledisek - z hlediska potřebného instalovaného příkonu vytápěcího zařízení a z hlediska roční potřeby tepla na vytápění. Jak již bylo mnohokrát citováno, hranicí je hodnota roční potřeby tepla na vytápění 50 kWh/m²a.

Rozhovor s Ing. Josefem Dvořákem (nar.1943), společníkem, jednatelem a ředitelem společnosti Klima Praha s.r.o.

Pro bezpečný provoz plynového spotřebiče je z hlediska projektanta především nutné zajistit dostatečný přívod vzduchu pro spalování i pro větrání. V článku jsou přehledně uvedena nejdůležitější pravidla pro projektování, která jsou platná podle současné legislativy.

Autor nabízí nový pohled na moderně projektované budovy ze zorného úhlu vytápění, větrání a klimatizace. Překvapující je u těchto budov především poměr energetických ztrát a zátěží, oproti budovám tradičním. Zajímavé je i využití akumulačních schopností budovy, kdy díky malé potřebě tepla má i běžná konstrukce velký vliv na celkovou tepelnou bilanci.

Představa, že stavební firma při předávání dokončeného rodinného domu provede kontrolní měření těsnosti vnějších obvodových konstrukcí je v podmínkách ČR zatím dosti utopistická. V západoevropských zemích je ale toto měření běžnou záležitostí a jeho provádění je od roku 1997 popsáno normou DIN EN ISO 9972. Např. v Horním Rakousku je úspěšně provedené měření podmínkou pro přiznání zemské finanční dotace na výstavbu (viz článek z 22.9.). K měření se používá kontrolní zařízení "Blower door" (volně přeloženo "dveřní plnící dmychadlo"). Článek předního německého specialisty se zabývá stanovením velikosti chyby při praktickém měření.