Co očekáváme od větrání koupelny?

Datum: 9.8.2010  |  Autor: Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov, doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov, Bc. Kateřina Staňková  |  Recenzent: Ing. Hana Doležílková, Ph.D.

Článek se zabývá současně diskutovaným problémem vlhkosti v bytovém prostředí. V zimním období bývá při řádném větrání problém s nízkou relativní vlhkostí v obytných místnostech. Autoři se zamýšlí nad tím, zda by přebytečné množství vlhkosti vyprodukované koupáním resp. sprchováním nemohlo přispět ke zvýšení kvality vlhkostního mikroklimatu v obytných místnostech.

Těžištěm rekonstrukcí panelových domů je zejména zateplení fasády a výměna oken, příp. balkonů. Vedlejším jevem těchto úprav je zvýšení vzduchotěsnosti obálky budovy. Rekonstrukce je také často provázena úpravou větracího systému, která spočívá ve výměně nástřešního ventilátoru za větrnou turbínu. Tím se funkce větracího systému zhorší, protože výrazně klesnou průtoky odváděného vzduchu v koupelnách a WC. Provedená měření v panelovém domě prokázala, že tímto systémem se dosahuje průtoku odváděného vzduchu v koupelně od 0 do 35 m3/h při rozdílu teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím 5 K a rychlosti větru cca 3 m/s. Tyto průtoky jsou výrazně nižší než obvykle požadované v rozmezí 60 až 150 m3/h a navíc uživatelem neovladatelné, neboť se jedná o neregulované přirozené větrání závislé na počasí. Tyto koupelny jsou však malé místnosti uprostřed dispozice a povrchovou kondenzaci nebo plísně tu nejspíše neuvidíte; zvláště, jsou-li uživatelé zvyklí nechávat otevřené dveře. Názory uživatelů na funkci větrání s naměřenými průtoky nijak úzce nesouvisí; jsou uživatelé, kteří považují větrání za bezproblémové, přičemž byl změřen průtok vzduchu 15 m3/h a jsou uživatelé, které dvojnásobný průtok neuspokojí. Zde se projevuje psychologický efekt nuceného větrání = možnost spínání a tedy ovládání zařízení.

Co tedy očekáváme od větrání koupelny? Odpověď na otázku začíná v samotném obsahu slova koupelna, koupel, lázeň. Tedy očistný proces těla spojený s relaxací, uvolněním, zkrátka příjemný pobyt v příjemně zařízené místnosti. V této koupelně (oddělené od WC) neočekáváme nepříjemné odérové látky. Důsledkem toho jsou nastupující trendy propojení koupelny přímo s obytnými prostory, vířivé vany v obývacím pokoji, sprchy v ložnicích. Pronikání aroma koupelových olejů do jiných místností může pro mnohé zpříjemnit odérové mikroklima i v dalších místnostech.

Co však zůstává, je vodní pára. Obzvláště při sprchování ji vzniká velké množství. Vodní pára se tradičně považuje za škodlivinu, kterou je třeba odvádět větráním. Máme jí však v interiéru dostatek?

Vlhkostní bilance místnosti je při nízkých venkovních teplotách zásadně ovlivněna větráním. Vhodná intenzita větrání závisí na více faktorech, všeobecně přijímaná dávka vzduchu na osobu činí 25 m3/h.os. Tomu odpovídá i ustanovení vyhlášky č. 268/2009 Sb. v § 26 Výplně otvorů odst. 3, který uvádí tyto požadavky na okna: "Akustické vlastnosti výplní otvorů musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby současně za podmínek minimální výměny vzduchu v době pobytu lidí 25 m3.h-1/osobu nebo výměny vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za 2 hodiny. Dále musí být dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1000 ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality větrání." [2] Takže okna vyrobená po srpnu 2009 by již měla umět spočítat osoby v místnosti a nastavit průtok vzduchu bez ohledu na vnější klimatické podmínky tak, aby byla splněna podmínka dávky vzduchu. Kromě toho by měla měřit koncentraci CO2, protože dávka vzduchu 25 m3/h.os. je pro max. koncentraci dostatečná pouze v případě, že venkovní koncentrace nepřekročí 200 ppm (tak nízká hladina CO2 nebyla ani v době ledové). Dnes je ve městech vnější koncentrace téměř dvojnásobná, proto by dávka vzduchu měla být zvýšena až na 33 m3/h.os. Pokud by se v obývacím pokoji o ploše 22 m2 sešli 3 osoby, znamenalo by to výměnu vzduchu 1,6/h. Relevantnost funkčních požadavků není nutno dále diskutovat, pro další úvahy však platí, že dávka vzduchu 25 m3/h.os. je stále obecně platná. Při takovém větrání však při běžných vlhkostních zdrojích v interiéru nemusí být vlhkost dostačující. Za významný zdroj vlhkosti se považují např. rostliny. Pro fialku se uvádí 5 až 10 g/h [3]. To by však za jeden den spotřebovala 240 g a pokud zaléváte květiny 1x týdně, znamenalo by to, že do jednoho květináče nalejete 0,8 až 1,6 kg vody! To jsou ovšem závěry, které lze experimentálně ověřit, takže na základě dlouhodobého měření byla sestavena tabulka 1 pro běžné typy pokojových rostlin, kde jsou hodnoty odpařené vody uvedeny v g/den.


Tab. Změřené hodnoty produkce vodní páry pokojovými rostlinami (hmotnost rostliny je včetně zeminy a květináče)

Významným zdrojem vlhkosti je jistě také sušení prádla. Pokud se praním zvýší hmotnost na dvojnásobek, tedy 4 kg prádla na sebe naváží další 4 kg vody, znamená to, že během cca 2 dnů se tato voda odpaří, což představuje 83 g/h. Úmyslným zdrojem jsou také pokojové fontány, pro které byla změřena průměrná hodnota odparu 10 g/h pro fontány s klidnou hladinou a 20 g/h pro fontány s vodopádem nebo vodotryskem.

Takže průměrná domácnost se 4 osobami, kde každá vytváří 40 g/h vodní páry, s 15 květinami s průměrnou produkcí 20 g/den, má celkový vlhkostní zisk 183 g/h. K tomu samozřejmě přispívá vaření, ale protože vodní pára z kuchyně bývá provázena neatraktivními odérovými látkami, je účelné a v praxi běžné, zajistit v kuchyni lokální odsávání nebo otvírat okna, proto tato vodní pára není uvažována do vlhkostní bilance okolních místností. Vlhkostní bilance určuje výslednou vlhkost vzduchu v místnosti. Závislost vlhkosti v obytných místnostech na vnější teplotě za různých provozních stavů dokumentuje obr. 2


Obr. 2 Relativní vlhkost vzduchu v místnosti podle dávky vzduchu na osobu a vlhkostních zdrojů

Jak vidno z průběhu relativních vlhkostí, při teplotách nižších jak -5 °C nebo při vyšších dávkách vzduchu při teplotách nižších jak 0 °C je v interiéru vlhkost nízká. Při vyšších teplotách vychází vlhkosti naopak vysoké, ale při vnější teplotě vzduchu nad 15 °C již otevírání oken nezpůsobuje ani vysoké průtoky, ani dramatický průvan, takže pak lze větrací režim změnit. Tyto závislosti byly již mnohokráte doloženy měřením i fyzikálním rozborem, zde však tyto úvahy poodkrývají odpověď na otázku, zda vodní pára je v bytovém prostředí škodlivina, nebo v zimním období naopak nedostatkové zboží, se kterým je třeba šetřit. Nárazový vývin vodní páry např. při sprchování, nemusí být považován za nebezpečný jev, protože je-li vodní pára rozptýlena do okolního prostoru (jak nabízí obr. 1), může být pro kvalitu prostředí v pobytových místnostech přínosem. Sprchování produkuje až 2,6 kg/h [3]. Za dobu 15 minut tak může vzniknout až 650 g vodní páry. Vodní pára se šíří difuzí, takže při objemu sousedících místností 80 m3 a k tomu vlastní koupelny 20 m3 to znamená, že relativní vlhkost před sprchováním 30 % se v tomto objemu vzduchu navýší na 67 %. Nutnou podmínkou tohoto jevu jsou samozřejmě otevřené dveře. Při trvalém větrání s předeslanými dávkami vzduchu na osobu se vodní pára v bytě dlouho nezdrží, ale krátkodobě vlhkostní poměry zlepší. Z malých koupelen uprostřed dispozice je vodní pára částečně odvedena větráním, částečně se rozptýlí v bytě. Poměr obou složek závisí na průtoku vzduchu a také na propojení koupelny s okolními místnostmi. Pokud bude odvod vzduchu v koupelně mít průtok pouhých 20 m3/h a bude odvádět vzduch nad vanou nebo sprchou o parametrech např. 23 °C a 70 %, pak při nezměněných podmínkách odvede 190 g/h vodní páry, což je téměř třetina celkové produkce. Zbytek příznivě přispěje ke zvýšení vlhkosti v okolních místnostech.

Z uvedené analýzy plyne, že i velmi poddimenzované větrání koupelny nemusí znamenat vlhkostní problémy, pokud se byt jako celek větrá patřičnými dávkami vzduchu podle počtu osob a krátkodobý přebytek vodní páry se v interiéru rozptýlí. V obytných místnostech zůstává základní metodou optimalizace vlhkostní bilance režim otevírání oken, které lze zvláště v letním období provozovat ve funkci mikroventilace trvale. Tím mohou i trvalé malé průtoky odváděného vzduchu dostatečné, nebo dokonce žádané. Zapojte se do diskuze a připojte své názory a zkušenosti, které máte s větráním vlastní koupelny.

Literatura

[1] Dnes, magazín Bydlení 4/2010, str. 24
[2] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
[3] Orientační hodnoty vývinu vodní páry v bytě podle údajů Gertise a Erhorna (1985)


Recenze článku

Název článku: Co očekáváme od větrání koupelny?
Autoři článku: Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Ing. Aleš Rubina, Ph.D., Bc. Kateřina Staňková
Recenzent: Ing. Hana Doležílková, Ph.D.

Článek se zabývá současně diskutovaným problémem vlhkosti v bytovém prostředí. V zimním období bývá při řádném větrání problém s nízkou relativní vlhkostí v obytných místnostech. Venkovní vzduch, který při nízkých teplotách má malou měrnou vlhkost a ve kterém se dle h-x diagramu při jeho ohřátí snižuje relativní vlhkost, může výrazně vysušovat vnitřní prostředí. V něm se pak může dosahovat relativních vlhkostí kolem 15 až 20 %. Autoři se zamýšlí nad tím, zda by přebytečné množství vlhkosti vyprodukované koupáním resp. sprchováním nemohlo přispět ke zvýšení kvality vlhkostního mikroklimatu v obytných místnostech. Otázkou ale bude, zda vlhkost vyprodukována v koupelně nebude krátkodobě tak vysoká, že by způsobovala kondenzaci na stěnách či předmětech v koupelně. To se samozřejmě týká i koupelen uvnitř dispozice, které jsou v článku zmiňovány.

 
English Synopsis
What do we expect from the ventilation of bathrooms?

The article deals with the currently discussed issue of moisture in the environment of flats. In winter, the low relative humidity of habitable rooms creates a problem for proper ventilation. The authors wonder whether that excessive moisture produced during bathing or showering could be used to improve the quality of the moisture microclimate in the habitable rooms.

 

Hodnotit:  

Datum: 9.8.2010
Autor: Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov   všechny články autoradoc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technických zařízení budov   všechny články autoraBc. Kateřina StaňkováRecenzent: Ing. Hana Doležílková, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (9 příspěvků, poslední 31.01.2012 14:51)


Projekty 2017

Partner - Vnitřní prostředí

logo FLAIR

Partneři - Větrání a klimatizace

logo JANKA ENGINEERING
logo AHI-CARRIER
logo Ziehl-Abegg
logo ebm-papst
logo ATREA
logo ZEHNDER
 
 

Aktuální články na ESTAV.czDomov plný dobré energie s Yello EnergyRekuperace není jen pro moderní domyMěsto pro kaktusy: Budova na místě staré skládky využívá průhledné fotovoltaické skloSpořilovská má být zastřešena do roku 2024 za 3,3 miliardy Kč