Oxid uhličitý - utajený nepřítel

Datum: 7.2.2011  |  Autor: Ing. Zdeněk Zikán  |  Zdroj: Dřevo&Stavby  |  Recenzent: Ing. Miloš Lain, Ph.D.

Současné snahy o maximální úsporu energií na vytápění a provoz rodinných domů se realizují nejčastěji zateplováním fasád a výměnou oken. Jen málokdo si však uvědomuje, že tato dobře míněná opatření mohou mít výrazně negativní vliv na lidské zdraví. Článek se zabývá elemetární problematikou vlivu těsnosti obvodového pláště na koncentraci CO2 v interiéru a na její důsledky.

Vnitřní prostředí rekonstruovaných zateplovaných budov se totiž nárůstem koncentrace CO2 a vlhkosti nápadně zhoršuje, mnoho investorů to ale nebere na vědomí. Vždyť se jedná jen o naše vlastní lidské zdraví a to přece vydrží neskutečně mnoho... Zejména, když si jej ničíme jen velmi pomalu a vlastně ani nevnímáme jeho postupné zhoršování.

Nová okna ušetří teplo, jenže...

Z historického hlediska byly stavby určené pro bydlení vytápěny pomocí nejrůznějších systémů, jejichž společným jmenovatelem bylo spalování pevného paliva, nejprve dřeva, postupně dřevěného uhlí a hnědého či černého uhlí. Pro tento proces spalování, který se uskutečňoval v kamnech či pecích v obytném prostoru, byl zapotřebí spalovací vzduch, který proudil celým domem nebo bytem a zajišťoval kromě funkce spalovacího vzduchu také provětrávání vnitřního prostředí. Škodliviny vznikající při provozu domu (vlhkost, produkovaný CO2, nejrůznější odéry) tak byly odváděny do exteriéru.

Současný systém centrálního vytápění počítá s umístěním spalovacích kotlů mimo pobytové místnosti v kotelnách či sklepech, případně s vlastním přívodem spalovacího vzduchu. Zejména díky provedení oken však domy stavěné do konce minulého století vykazovaly značnou vzduchovou netěsnost, což sice pozitivně ovlivňuje samovolné provětrávání, na druhou stranu však zvyšuje potřebu energie na ohřev větracího vzduchu. Empiricky jsme se v minulosti naučili pouze "dovětrávat" místnosti jednou až dvakrát denně, zpravidla ráno.

S potřebou úspor všech možných energií začaly vznikat domy s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi, nejrůznější zateplovací systémy a lepší výplně otvorů (okna, dveře). Výrobci zlepšili tepelně izolační vlastnosti a výrazně omezili netěsnost spár, ať už při osazení oken nebo mezi jednotlivými částmi otvorových výplní. Těsnost staveb se zlepšila, což se příznivě projevilo v úsporách energií na vytápění objektů. Odvrácenou stránkou mince je však nárůst vlhkosti a zejména koncentrací CO2 v interiéru: zatímco zvýšená vlhkost se projeví vznikem plísní na chladných stěnách, nárůst koncentrací CO2 a odérů si již tolik neuvědomujeme.

Únava z vysoké koncentrace

Protože koncentraci CO2 nejsme našimi smysly schopni posoudit, je osobní hodnocení kvality vzduchu je velice nespolehlivé. Lidský organismus přestává koncentraci pachů po určité chvíli vnímat a naše čichové orgány se přizpůsobují prostředí, v němž se vyskytujeme. Určitě všichni známe situaci, když přijdeme do malé místnosti, kde se již nachází několik osob. Při příchodu z venkovního prostředí pociťujeme těžký vydýchaný vzduch, ale po chvíli to přestáváme vnímat jako nepříjemnost. Naše čichové orgány se přizpůsobují, přestáváme vnímat koncentraci pachů. Avšak při určité koncentraci se vliv oxidu uhličitého projeví naší nesoustředěností, malátností a podobně. Při vyšších koncentracích se již naše únava zvyšuje a mohou se objevovat bolesti hlavy apod.

Účinky CO2 na lidský organismus
cca 350 ppm úroveň venkovního prostředí
do 1000 ppm doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
1200-1500 ppm doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
1000-2000 ppm nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace
2000-5000 ppm nastávají možné bolesti hlavy
5000 ppm maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik
> 5000 ppm nevolnost a zvýšený tep
> 15000 ppm dýchací potíže
> 40000 ppm možná ztráta vědomí

Pro eliminaci důsledků koncentrací CO2 je třeba větrat s intenzitou cca 25 m3/hod na osobu, což platí pro budovy s výskytem osob jako rodinné domy, bytové a panelové domy, kanceláře apod.

Větrání v nově stavěných nebo rekonstruovaných domech můžeme samozřejmě provádět i nadále okny, ale ze zkušeností a měření prostředí vyplývá, že pokud vyměníme okna a nezměníme zvyk větrat pouze jednou či dvakrát denně, zvýší se koncentrace CO2 zejména v nočních hodinách nad maximální doporučenou úroveň!

Technika větrá za nás

Pokud chceme mít větrání a kvalitu vnitřního prostředí pod kontrolou a nechceme jej ponechat náhodným vlivům (síla větru, rozdíl venkovní a vnitřní teploty) nebo našim nespolehlivým smyslům, musíme použít řízené nucené větrání. Při použití nuceného větrání budeme mít pod kontrolou jak množství větraného vzduchu, tak dobu větrání. Otázkou pouze zůstane, zda použijeme nebo nepoužijeme zpětné získávání tepla - rekuperaci, díky níž můžeme šetřit i tepelnou energii, kterou bychom vypouštěli větráním pryč.

Kdo dnes přemýšlí o investici do zateplování, zpravidla se o vzduchotechnické systémy nezajímá. Pokud uvažujeme o instalaci systémů s rekuperací tepla, zejména se ptáme na ekonomickou návratnost rekuperace vyplývající z energetických úspor. Ta se jistě dá vyčíslit při zadání počátečních stavů a ceny nakupované energie. Má však delší návratnost, než jakékoli další opatření, které se provádí z hlediska úspor energií (například výměna oken).

Zvažme proto, zda bychom k vyčíslování návratnosti těchto zařízení neměli započítat také zlepšení pobytového, pracovního nebo studijního prostředí a snížení možných zdravotních problémů osob, které vlastně pobývají v nezdravém prostředí. Z tohoto hlediska by mělo být nucené větrání, nejlépe s rekuperací tepla, součástí každé novostavby nebo zásadní rekonstrukce. Dovolím si to tvrdit i proto, že sám ve vlastním domě využívám systém nuceného větrání s rekuperací tepla a pozoruji značný rozdíl v kvalitě vnitřního prostředí.

 
English Synopsis
CO2 - hidden enemy

Requirements for high energy efficiency and energy savings in heating are most often realised by thermoinsulating of facades and changing of windows. It is seldom known among nonprofessionals that this type of energy saving can cause very negative consequences for human health.

 

Hodnotit:  

Datum: 7.2.2011
Autor: Ing. Zdeněk Zikán
Recenzent: Ing. Miloš Lain, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (7 příspěvků, poslední 28.07.2014 11:33)


Projekty 2016

Související rubriky

Reklama





Partneři oboru

logo ZEHNDER logo ATREA logo Ziehl-Abegg logo DAIKIN logo ebm-papst logo JANKA ENGINEERING

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czPardubice mají plán dostupného bydlení pro lidi v bytové nouziKonstrukční systémy dřevostaveb: Lehký a těžký dřevěný skeletLéto se blíží a ještě nemáte vybranou dlažbu na vaši terasu?