Chystají se změny ve vyhlášce č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na školská zařízení
V navrhované podobě by o kapacitě školy od října rozhodovala kvalita vzduchu ve třídách, počet záchodků bude na zřizovateli a nové požadavky budou na osvětlení.
Chystá se novela Vyhlášky č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
„Školské kapacity, obzvláště ve velkých městech, jsou nedostatečné a modernizace hygienické vyhlášky může zřizovatelům pomoci rychle a levně navýšit kapacity jejich zařízení,“ říká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), členka školského výboru, která k tématu v lednu iniciovala vznik pracovní skupiny. Na nové hygienické vyhlášce pracuje ministerstvo zdravotnictví, podílí se i ministerstvo školství.
Rozvolňování, ale i nové povinnosti
Nová hygienická vyhláška, která pravděpodobně začne platit od 1. října 2023, by měla např.:
- ponechat počet záchodků, ale i umyvadel, sprch či jiných zařizovacích předmětů, na uvážení zřizovatele,
- zpřísnit požadavky na osvětlení u nových škol,
- nově požadovat kontinuální sledování kvality vzduchu ve třídách.
Díky novince by už školy nemusely žádat o výjimky a složitě jednat s příslušnou hygienickou stanicí a obhajovat své důvody pro menší počet záchodků, ale i využití šedé vody, které současná vyhláška nereflektuje, využívání veřejného hřiště v docházkové vzdálenosti atd. Nově bude vyhláška také rozlišovat věk dětí.
Nové znění vyhlášky má být obecnější, nabídnout doporučení a vypustit striktní parametry, například min. výšku stropu nebo m2/studenta v odborné učebně. „Výška stropu je jedna z velkých překážek, která znemožňuje zřizovateli dělat učebny v objektech, které nebyly zkolaudovány jako školské,“ říká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), iniciátorka pracovní skupiny k tématu novely.
Technické záležitosti zapracovává do své vyhlášky ministerstvo pro místní rozvoj. To ji koordinuje právě s prací na novele hygienické vyhlášky. „Naše vyhláška řeší například bezbariérový přístup nebo povinné měření vnitřní kvality vzduchu,“ říká mluvčí resortu Veronika Hešíková.2
Nově velký význam kvality vzduchu
I. Požadavky nyní:
U školských budov se podle legislativy sleduje mikroklima, osvětlení, větrání, nikoliv CO2.
- Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí jsou řešeny vyhláškou č. 410/2005 Sb., prašnost podle vyhlášky č. 6/2003 Sb. pro pobytové prostory.
- Jmenovitě pro učebny je uvedena minimální výsledná teplota 20 °C, optimální výsledná teplota 22 ± 2 °C a maximální výsledná teplota 28 °C, rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,2 m/s, relativní vlhkost 30 až 65 % a intenzita větrání čerstvým vzduchem 20 až 30 m3 na 1 žáka.
O špatné kvalitě vzduchu ve školách jsme natáčeli již v roce 2018. U nových škol i díky změně dotačních titulů se situace v mnohém zlepšila, ale stále je to problém.
II. Požadavky připravované:
Nové, ale i stávající školy a školky budou muset kontinuálně hlídat kvalitu vzduchu ve vnitřních prostorách. Dostanou čas na zabudování měřidel CO2 a úpravu vzduchotechniky. Koncentrace CO2 ve vzduchu nebude smět přesáhnout určitou hodnotu, podle Matyáše Fošuma, ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví, který má přípravu vyhlášky na starosti, se uvažuje o 1 200 až 1 500 ppm.1
10. 7. 2023 se konal v Poslanecké sněmovně ČR Kulatý stůl: Chystané změny ve vyhlášce 410/2005 Sb. s dopadem zejména na školky a dětské skupiny, kterého se zúčastnili hlavní hygienička České republiky Pavla Svrčinová, náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic a zástupci ministerstev, dětských skupin a mateřských školek.
Mimo jiné se diskutovalo o nečekané komplikaci, kdy do školského rejstříku dnes MŠMT zapisuje kapacitu škol, která se odvíjí od stanoviska krajské hygienické stanice. Nyní není jasné, podle čeho bude hygiena kapacity stanovovat, když zmizí počet m2 na dítě i počty záchodů. Ve finále tak bude zřejmě rozhodovat právě kvalita vzduchu.
„Otevírá to cestu mít ve škole zapsáno víc žáků, než je reálně v budově, a přitom mít zachovanou kvalitu vzduchu,“ uvedla v pondělní diskusi k tématu na půdě Poslanecké sněmovny náměstkyně ministra školství Martina Běťáková.
„Zrevidovali jsme hygienickou vyhlášku a podívali jsme se, jak jsou regulovány hygienické požadavky na školské stavby v zemích Evropské unie. Hledali jsme regulace, které nám vzhledem k proměně technologií připadají nadbytečné a zastaralé,“ říká k podobě návrhu Martina Běťáková.2
„Bez vzduchotechniky nelze dosáhnout stanovených parametrů. Hodnoty CO2 ve školách běžně dosahují 2 000 až vysokých 5 000 ppm, což už je extrémně moc. Záleží na orientaci tříd – do hlučné ulice musíte mít okno zavřené, tam, kde se okna otevřít dají, to zase nejde v zimě, aby žáci u oken nemrzli,“ říká Jiří Tencar, výkonný ředitel konzultantské společnosti Ecoten, která projektovala první bezemisní střední školu v Česku v pražských Hrdlořezech.
| Účinky CO2 na lidský organismus | |
|---|---|
| cca 350 ppm | úroveň venkovního prostředí |
| do 1 000 ppm | doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách |
| 1 200–1 500 ppm | doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách |
| 1 000–2 000 ppm | nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace |
| 2 000–5 000 ppm | nastávají možné bolesti hlavy |
| 5 000 ppm | maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik |
| > 5 000 ppm | nevolnost a zvýšený tep |
| > 15 000 ppm | dýchací potíže |
| > 40 000 ppm | možná ztráta vědomí |
Zdroje:
1 Místo počtu záchodků budou školy sledovat vydýchanost vzduchu./Hospodářské noviny 12. 7. 2023, dostupné zde.
2 Školy a školky se přifouknou/Hospodářské noviny 23. 5. 2023, dostupné zde
Školní čidlo NLII-EDUCA
Komentář Ing. Miloše Žáčka, výkonného ředitele společnosti Protronix s.r.o.
Monitoring kvality vnitřního vzduchu ve školách ze strany vlády vítáme jako důležitý krok vpřed, co se týká zlepšení prostředí pro výuku. Je určitě důležité v první fázi monitorovat a v druhé fázi pak efektivně řídit větrací systém, dle aktuální koncentrace CO2. Z vlastních zkušeností s dlouhodobým monitoringem kvality vzduchu v různých typech škol víme, že ve většině námi sledovaných případů je v pondělí ráno již po první půlhodině ve školní třídě vzduch vydýchaný – hodnoty výrazně překračují navrhované limity koncentrace CO2.
Ideálním řešením je tzv. Školní čidlo NLII-EDUCA, které opticky a zvukově upozorňuje na vysokou koncentraci CO2 ve vzduchu a tedy potřebu vyvětrat, bez toho aniž by výrazně narušovalo výuku. Zároveň je toto čidlo vybaveno výstupy pro připojení k větrací jednotce. Tedy v první fázi slouží čidlo pro monitoring a do budoucna pro řízení větracího systému. Pro přechodná řešení je k dispozici i funkce řízení otevírání oken nebo světlíků tam, kde je to smysluplné.
Whisper Air větrací jednotka pro decentralizované větrání škol
Tato novela má nově požadovat trvalé sledování kvality vzduchu ve třídách.
Má být stanoven maximální požadavek na koncentraci CO2 ve vnitřních prostorách, a to na hodnotu 1 200 až 1 500 ppm.
Děti ve školním prostředí tráví velkou část dne. Místnosti, kde se pohybují jsou nedostatečně větrané. Školní třída je typickým příkladem, kde se na jednom místě pohybuje více dětí, a to vede k vysoké koncentraci CO2, která má negativní dopad na schopnost dětí učit se.
Jaké jsou důsledky nedostatku čerstvého vzduchu ve třídách: únava, špatná koncentrace a snížená schopnost vnímat nové informace.
Kvalitní čerstvý vzduch je pro studenty nutný a zabezpečení dostatečného větrání není až tak úplně jednoduché. Při větrání okny uniká teplo, a naopak do místností z venku proniká hluk a znečištěný vzduch.
Přemýšlíte o účinném a energeticky úsporném větrání? Potřebujete stávající školu vybavit větrací jednotkou s rekuperací? Nechcete řešit stavební vícenáklady při realizaci? Chcete větrat pouze jednotlivé místnosti?
Pokud jste si odpověděli ANO = optimální vnitřní prostředí školy pomůže zajistit decentralizovaná rekuperační jednotka Whiper Air.
Změna vyhlášky je z našeho pohledu rozhodně vítanou záležitostí, požadavek na monitoring kvality vzduchu by měl být naprostým standardem ve školních učebnách nejen z hlediska dostatečné výměny vzduchu, ale zároveň také automatické regulace jeho přiváděného množství, což souvisí i s optimalizací provozu samotné technologie větrání. Předpokladem je tedy i automatická redukce větrání učeben v době, kdy neprobíhá výuka a zároveň i reakce zařízení na variabilní obsazenost školních tříd v průběhu dne.
Další otázkou bude dopad do správného navrhování větracích systémů. Stávající vyhláška, která předepisuje 20–30 m3/žáka je určitě dostačující, v mnoha případech ale klade na navrhovaná zařízení vyšší požadavky, než které jsou ve skutečnosti nutné. Věřím tedy, že při tvorbě vyhlášky bude brán v úvahu Metodický pokyn pro návrh větrání škol vytvořený ve spolupráci SFŽP a Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze, který se obdobnou problematikou dlouhodobě zabývá.
