Článek popisuje různé úrovně souhrnného hodnocení energetické náročnosti budov (EPB) a energetické náročnosti výstavby budov (EVB). Je zde příklad výpočtu en. náročnosti výstavby vytápěcího systému pro různé varianty řešení. V závěru jsou uvedeny konkrétní výstupy hodnocení tak, jak procentuelně ovlivňují celkovou energetickou náročnost.

Další díl seriáu se věnuje chladivovému klimatizačnímu systému s nezávisle pracující větrací jednotkou. V článku je uvedena konstrukce úpravy vzduchu v h-x diagramu pro letní provoz.

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

V druhé části článku autoři mimo jiné porovnávají v energeticky pasivním domě skutečné spotřeby energií a skutečné energetické zisky s hodnotami vypočtenými a tabulkovými.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Recenzovaný Jednoduchý finanční kalkulátor je další novou výpočtovou pomůckou mezi tabulkami a výpočty na portálu TZB-info. Pomůcka je určena pro obecné hodnocení ekonomické efektivnosti jakékoliv investice. První článek věnovaný novému výpočtu se věnuje výkladu a vysvětlení základní užité terminologie a vstupních parametrů.

Země jako sezónní zásobník sluneční energie se v poslední době stále častěji využívá k předehřevu čerstvého vzduchu pro větrací zařízení. Zemní výměník tepla, který tento předehřev v zimním období zprostředkovává, může v letním období sloužit k ochlazování vzduchu před vstupem do větrací jednotky.

Diskuze o systémech větrání obytného prostředí je snad nejčastějším tématem portálu TZB-info. Středem diskuze jsou větrací systémy se zpětným získáváním tepla, často i ve funkci teplovzdušného vytápění. Nejrůznější autoři vyzvedávají přednosti větracích systémů s rekuperací tepla a zároveň jiné možnosti zatracují. Pod těmi jinými možnostmi se však skrývá více, než je běžně uváděno.

Vzduchové clony u vstupních dveří se již řadu let používají jako zábrana proti vnikání studeného vzduchu u vstupních dveří, jejichž otvírání je velmi frekventované. Volba typu clony a její návrh má svá úskalí a může ho provádět jen odborník - vzduchotechnik.

Směrnice 2002/91/EC (dále EPBD), která je v současné době zapracovávána do české legislativy, požaduje několik různých skupin opatření. Příspěvek je určen odborné veřejnosti v oblasti TZB a výrobcům zařízení. Přináší přehled norem v oborech TZB, aktuální stav a předpokládaný termín zpracování.

Vzduchotechnika patří do skupiny technických zařízení budov, která zvláště v nových administrativních budovách tvoří složité technologické celky a představují nemalou část investičních a posléze i provozních nákladů objektu. Tento příspěvek si klade za cíl nastínit problematiku volby technologického zařízení s ohledem na zákazníka - investora a uživatele.

Způsob dimenzování větracích systémů, popis vlastností rovnotlakého větracího systému s rekuperací tepla a vytápění s vnitřní cirkulací vzduchu. Rozebrána jsou i obecně přejímaná tvrzení podle praktických zkušeností.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.