Další článek týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na stávající budovu veřejného sektoru - budovu školy o podlahové ploše větší než 1000m². Škola disponuje energetickým auditem, na jehož základě Obecní úřad uvažuje o její částečné rekonstrukci. Z tohoto důvodu je k projektové dokumentaci stavby nutné provést výpočet energetické náročnosti budovy a vystavit průkaz ENB. Průkaz ENB bude poté umístěn na veřejně přístupném místě v budově.

Současné regulátory a regulační ventily mohou, alespoň teoreticky, uspokojit naše neustále rostoucí nároky na komfortní vnitřní klima a na minimalizaci nákladů na chlazení. Každý z nás však zná situaci, kdy i ta nejmodernější technika selhává a neplní funkce, jež její výrobce slibuje v neustále obsažnějších manuálech a příručkách. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nesplnění základních hydronických podmínek. Teprve po jejich dosažení je možné očekávat stabilní a přesnou regulaci.

Co vše je potřebné brát v úvahu pro optimální návrh výústek je tématem II dílu článku o distribuci vzduchu. Přehled základní typů výústek včetně celé řady fofografií, hlavní zásady jejich návrhu a definice vstupních parametrů. Článek je určen studentům a odboprné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje principu rovnotlakého větracího systému a konkrétnímu řešení větrání v rámci revitalizace decentrálního systému větrání bytové jednotky. Jak jinak, než s využitím rekuperace odpadního tepla.

Článek navazuje na teoretické předpoklady autora publikované dříve týkající se použití větracích systémů s využitím rekuperace odpadního tepla, která jsou vhodná k zajištění optimálního mikroklimatu v interiéru bytů s důrazem na úspory energie a nutnost stálého větrání.

Rozhodující vliv na proudění vzduchu, teplotní pole a tím i pole koncentrací škodlivin má přívodní výusť. Článek řeší problematiku hygienických požadavků, základní terminologie a způsob distribuce vzduchu. Je určen odborné veřejnosti.

Evropská směrnice 2002/91/ES zavazuje Českou republiku k provádění inspekcí klimatizačních zařízení. Energii spotřebovanou na chlazení a klimatizaci budov nebyla doposud v naší republice věnována pozornost. Bohužel příprava legislativních i technických podkladů pro realizace inspekcí naráží ve většině zemí na značné technické problémy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov zavedla k datu 8. ledna 2006 pro všechny členské státy Evropské unie některé nové povinnosti. Jednou z těchto povinností, která musí být zavedena do našeho právního řádu, je i kontrola klimatizačních systémů v budovách.

Článek se zabývá souborem údajů od 70 rekonstruovaných objektů z bytové a občanské výstavby, u kterých byly předem definovány předpokládané úspory energií po realizaci jednotlivých opatření. V závěrečném hodnocení jsou vyspecifikovány nejčastější nedostatky a zjištěné závady.

Druhá část článku se věnuje problematice ventilátoru v potrubní síti. Tlaková ztráta potrubní sítě je dána součtem tlakových ztrát třením a místními odpory. Článek uvádí výpočtové vztahy, obecnou charakteristiku ventilátoru a potrubní sítě, užívané řazení ventilátorů a možnosti regulace.

Článek popisuje různé úrovně souhrnného hodnocení energetické náročnosti budov (EPB) a energetické náročnosti výstavby budov (EVB). Je zde příklad výpočtu en. náročnosti výstavby vytápěcího systému pro různé varianty řešení. V závěru jsou uvedeny konkrétní výstupy hodnocení tak, jak procentuelně ovlivňují celkovou energetickou náročnost.

Další díl seriáu se věnuje chladivovému klimatizačnímu systému s nezávisle pracující větrací jednotkou. V článku je uvedena konstrukce úpravy vzduchu v h-x diagramu pro letní provoz.

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

V druhé části článku autoři mimo jiné porovnávají v energeticky pasivním domě skutečné spotřeby energií a skutečné energetické zisky s hodnotami vypočtenými a tabulkovými.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.