Průvodce návrhu infravytápění průmyslových a velkoprostorových objektů s výčtem základních principů stupňů hospodárnosti pro provoz otopné soustavy.

Článek se zabývá ověřením potřebných výkonů zdroje chladu pro klimatizační zařízení velmi rozsáhlé, nově stavěné administrativní budovy v Praze. Cílem energetické studie je najít optimální režim provozu, který využije akumulační schopnosti budovy, dovolí snížit nominální výkon zdroje chladu a tím snížit spotřebu energie pro chlazení.

V praxi se u systémů měření a regulace velmi často setkáváme s chybně nainstalovanými čidly nebo jejich částmi. Nesprávná instalace má zásadní vliv na funkci celého regulačního okruhu. Článek shrnuje několik základních pravidel pro montáž čidel.

Další článek týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na stávající budovu veřejného sektoru - budovu školy o podlahové ploše větší než 1000m². Škola disponuje energetickým auditem, na jehož základě Obecní úřad uvažuje o její částečné rekonstrukci. Z tohoto důvodu je k projektové dokumentaci stavby nutné provést výpočet energetické náročnosti budovy a vystavit průkaz ENB. Průkaz ENB bude poté umístěn na veřejně přístupném místě v budově.

Současné regulátory a regulační ventily mohou, alespoň teoreticky, uspokojit naše neustále rostoucí nároky na komfortní vnitřní klima a na minimalizaci nákladů na chlazení. Každý z nás však zná situaci, kdy i ta nejmodernější technika selhává a neplní funkce, jež její výrobce slibuje v neustále obsažnějších manuálech a příručkách. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nesplnění základních hydronických podmínek. Teprve po jejich dosažení je možné očekávat stabilní a přesnou regulaci.

Co vše je potřebné brát v úvahu pro optimální návrh výústek je tématem II dílu článku o distribuci vzduchu. Přehled základní typů výústek včetně celé řady fofografií, hlavní zásady jejich návrhu a definice vstupních parametrů. Článek je určen studentům a odboprné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje principu rovnotlakého větracího systému a konkrétnímu řešení větrání v rámci revitalizace decentrálního systému větrání bytové jednotky. Jak jinak, než s využitím rekuperace odpadního tepla.

Článek navazuje na teoretické předpoklady autora publikované dříve týkající se použití větracích systémů s využitím rekuperace odpadního tepla, která jsou vhodná k zajištění optimálního mikroklimatu v interiéru bytů s důrazem na úspory energie a nutnost stálého větrání.

Rozhodující vliv na proudění vzduchu, teplotní pole a tím i pole koncentrací škodlivin má přívodní výusť. Článek řeší problematiku hygienických požadavků, základní terminologie a způsob distribuce vzduchu. Je určen odborné veřejnosti.

Evropská směrnice 2002/91/ES zavazuje Českou republiku k provádění inspekcí klimatizačních zařízení. Energii spotřebovanou na chlazení a klimatizaci budov nebyla doposud v naší republice věnována pozornost. Bohužel příprava legislativních i technických podkladů pro realizace inspekcí naráží ve většině zemí na značné technické problémy.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov zavedla k datu 8. ledna 2006 pro všechny členské státy Evropské unie některé nové povinnosti. Jednou z těchto povinností, která musí být zavedena do našeho právního řádu, je i kontrola klimatizačních systémů v budovách.

Článek se zabývá souborem údajů od 70 rekonstruovaných objektů z bytové a občanské výstavby, u kterých byly předem definovány předpokládané úspory energií po realizaci jednotlivých opatření. V závěrečném hodnocení jsou vyspecifikovány nejčastější nedostatky a zjištěné závady.

Druhá část článku se věnuje problematice ventilátoru v potrubní síti. Tlaková ztráta potrubní sítě je dána součtem tlakových ztrát třením a místními odpory. Článek uvádí výpočtové vztahy, obecnou charakteristiku ventilátoru a potrubní sítě, užívané řazení ventilátorů a možnosti regulace.

Článek popisuje různé úrovně souhrnného hodnocení energetické náročnosti budov (EPB) a energetické náročnosti výstavby budov (EVB). Je zde příklad výpočtu en. náročnosti výstavby vytápěcího systému pro různé varianty řešení. V závěru jsou uvedeny konkrétní výstupy hodnocení tak, jak procentuelně ovlivňují celkovou energetickou náročnost.

Další díl seriáu se věnuje chladivovému klimatizačnímu systému s nezávisle pracující větrací jednotkou. V článku je uvedena konstrukce úpravy vzduchu v h-x diagramu pro letní provoz.

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

V druhé části článku autoři mimo jiné porovnávají v energeticky pasivním domě skutečné spotřeby energií a skutečné energetické zisky s hodnotami vypočtenými a tabulkovými.