Trh vzduchotechniky a klimatizace v Německu a energetická účinnost centrálních větracích a klimatizačních zařízení
V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je významná iniciativa svazu výrobců VZT přístrojů - certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW / m³/s) a efektivitu rekuperace tepla.
Již několik let hýbe německou branží technického zařízení budov jedno dominantní téma - zlepšení energetické náročnosti stávajících budov i nových bytových a nebytových objektů. K realizaci požadavků na energetickou náročnost a účinnost byl přijat rozsáhlý balík nových zákonů a nařízení, které kladou přísné požadavky jednak na obvodový plášť budov (stavební fyzika), jednak na techniku použitou v budovách (topení, sanita, větrání, chlazení, klimatizace, osvětlení) a její efektivitu (energetickou účinnost). Jako doplněk těchto opatření spolková vláda schválila podpůrný program o objemu několika miliard eur, který má majitele budov motivovat k investicím do energeticky účinné techniky budov.
Podle statistiky Spolkového průmyslového svazu topné, klimatizační, sanitární techniky / technických systémů budov e. V. (BHKS), který sdružuje kolem 500 největších německých výrobců technických zařízení budov, dosáhl v Německu v roce 2007 celkový obrat v oblasti technického zařízení budov zhruba 60 miliard eur. Tento údaj zahrnuje jak obrat z prodeje technických přístrojů a systémů instalovaných v budovách, tak náklady na jejich instalaci (www.bhks.de).
Podle analýz světového a evropského trhu chladicí a klimatizační techniky, které každoročně provádí japonský odborný časopis Jarn, Německo v roce 2007 v produktové skupině chillerů, vzduchotechnických jednotek a ventilátorových konvektorů (fan coilů) poprvé dosáhlo evropského prvenství s celkovým obratem téměř 500 milionů eur a předčilo tak dosud vedoucí Itálii s obratem cca 460 milionů eur (www.jarn.co.jp).
Trh vzduchotechniky a klimatizace
Německo již mnoho let vede v systémech centrální vzduchotechniky a klimatizace, které pracují tak, že nasávaný venkovní vzduch nejprve v centrální klimatizační jednotce filtrují, potom podle potřeby zahřívají, chladí, zvlhčují nebo odvlhčují a nakonec jej soustavou vzduchových kanálů a otvorů přivádějí do místností. V roce 2007 se v Německu prodalo téměř 50 000 VZT jednotek v hodnotě přibližně 400 milionů eur. K těmto VZT jednotkám přistupuje ještě kolem 7 000 chillerů (cca 150 milionů eur) a 60 000 ventilátorových konvektorů. Německo je na špici také v sektoru chladicích stropů, kterých se ročně instaluje kolem 650 000 m2 v hodnotě přibližně 100 milionů eur, především v kancelářských a administrativních budovách. Silným konkurentem chladicích stropů se v posledních 10 letech čím dál tím víc stávají (cenově výhodnější) systémy takzvaného temperování betonového jádra. U této technologie zajišťuje potrubí integrované v betonových stropech, kterým proudí voda, buď ohřívání nebo chlazení prostoru.
Zásadní podněty, které v současné době silně ovlivňují trh vzduchotechniky a klimatizace, přinášejí dvě evropské normy zveřejněné v létě roku 2007, a to DIN EN 13779 - Větrání nebytových budov - a DIN EN 15251 - Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov. Tyto směrnice stanoví v závislosti na požadovaném typu vnitřního prostředí, který si stavebník může zvolit z několika kategorií, požadavky na objem přiváděného venkovního vzduchu, teplotu a vlhkost vnitřního vzduchu jakož i sestavu klimatizačního systému s cílem snížení energetické náročnosti.
Vysoké požadavky na energetickou účinnost centrálních větracích a klimatizačních zařízení klade také Vyhláška o úsporách energie (EnEV) platná od října 2007, jejíž nové, ještě přísnější znění má přijít na jaře 2009. Dosud platná vyhláška EnEV například stanoví, že spotřeba energie ventilátoru větracího zařízení (hodnota SFP = Specific Fan Power) nesmí překročit mezní hodnotu SFP = 2,0 kW na m3/h průtoku vzduchu. Tato hodnota bude v EnEV 2009 snížena na SFP = 1,5 kW na m3/h. Kromě toho tato vyhláška od října 2007 předepisuje "energetické inspekce klimatizačních zařízení" s chladicím výkonem nad 12 kW a tyto kontroly jsou velmi rozsáhlé a náročné: začínají u všech komponent, které mají vliv na účinnost zařízení, přes dimenzování zařízení v poměru k potřebě chladu budovy až po prověření velikosti zařízení, změn v užívání či obsazení prostor, dob užívání, vnitřních zdrojů tepla, stavebně fyzikálních vlastností budovy, až po požadované hodnoty množství vzduchu, vlhkosti, provozních dob a tolerancí. O výsledcích inspekce musí být provozovatel budovy informován písemnou zprávou, v které se upozorní na případné možnosti zlepšení energetické účinnosti zařízení. Podle EnEV se tyto povinné inspekce týkají přibližně 450 000 stávajících klimatizací. V otázce, která klimatizační zařízení se musí těmto prohlídkám podrobit nejdřív, se vyhláška řídí rokem uvedení do provozu: Klimatizace instalované do roku 1987 musí být zkontrolovány do října 2009. Pak přijdou na řadu zařízení zprovozněná v letech 1987 až 1995, u nichž musí inspekce proběhnout do října 2011, atd. Připravovaná vyhláška EnEV 2009 navíc počítá s tím, že u nově zřízených a modernizovaných klimatizací se budou muset instalovat systémy zpětného získávání tepla.
V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je třeba jmenovat také iniciativu svazu výrobců VZT přístrojů, která vznikla koncem roku 2007. Týká se certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW/m3/s) a efektivitu rekuperace tepla. Podle kvality přístroje a výsledků zkoušek prováděných institutem TÜV Süd z hlediska výše uvedených faktorů získá přístroj značku vykazující energetickou účinnost třídy A nebo B, brzy má být zavedena ještě třída 1+ (www.rlt-geraete.de). Požadavky svazu výrobců vzduchotechnických jednotek se jen nepatrně liší od klasifikačního systému pro VZT jednotky, který byl nedávno zaveden rovněž evropským svazem Eurovent (www.eurovent-certification.com).
Velmi dynamicky se v posledních letech vyvíjí také německý trh s klimatizačními přístroji, kde se počet prodaných venkovních jednotek od roku 2002 (cca 65 000) do roku 2007 (135 000) zdvojnásobil - ale i nadále dosahuje jen kolem 10 % odbytu v Itálii (1,7 milionu jednotek) nebo ve Španělsku (1,4 milionu jednotek). Extrémně vysoký růst zaznamenal v Německu v letech 2002 až 2007 prodej klimatizačních systémů typu VRF - a to o více než 500 % na necelých 10 000 venkovních jednotek.
Trh chladicí techniky
Podobně dynamicky jako trh vzduchotechniky a klimatizace rostl také německý trh chladicích zařízení a systémů, který byl rovněž silně ovlivněn různými vyhláškami. Studie Výzkumné rady pro chladicí techniku (FKT, www.fkt.com), zveřejněná v polovině roku 2008, naznačuje budoucí cestu: Na chlazení a klimatizaci v Německu připadá 77.000 GWh elektrické energie, což odpovídá podílu 14 % celkové spotřeby elektrického proudu. Podle FKT může být tato spotřeba proudu na chlazení a klimatizaci snížena až o 40 %, a to optimalizací provozu (zejména řízením a regulací) a výměnou zastaralých komponent za nové, účinné. Aby se tento potenciál mohl v příštích letech realizovat, založila Rada FJT společně s odbornou skupinou pro chladicí techniku a tepelná čerpadla ve VDMA a odbornou skupinou pro chladicí nábytek "Pracovní skupinu pro otázky energetické účinnosti". V září 2008 začne pracovat osm podskupin, které budou svoje pracovní výsledky dokumentovat v podobě směrnic a doporučení (www.vdma.org).
Stejným směrem půjde také nový podpůrný program Spolkového ministerstva životního prostředí, který bude zahájen v září 2008. Jeho cílem je snížit spotřebu elektrické energie v živnostenském chlazení o 11 000 GWh ročně. Při poskytování dotací bude ministerstvo rozlišovat mezi dvěma skupinami chladicích zařízení - stávajícími a novými. Stávající zařízení musí mít pro získání dotace roční spotřebu energie nad 150 000 kWh (chladicí výkon cca 20 kW) a odbornou expertízou je třeba prokázat potenciál úspory energie ve výši nejméně 35 %.
Při splnění těchto podmínek lze na energetickou modernizaci chladicího zařízení získat dotaci ve výši 15 % investičních nákladů (při použití syntetických chladiv) nebo 25 % investičních nákladů (při použití přírodních chladiv. Dotace pro nově budovaná zařízení budou poskytovány od 100 000 kWh roční spotřeby elektrické energie. U nových zařízení se však podpora vztahuje pouze na zařízení provozovaná s přírodními chladivy - a to v branži vyvolává mnohé protesty. V takovém případě výše podpory dosahuje 25 % investic (www.kaelte-effizienz.de).
V roce 2008 se v Německu začala realizovat také vyhláška o chemikáliích a ochraně klimatu, která předepisuje pravidelné zkoušky těsnosti chladicích zařízení v závislosti na hmotnosti náplně chladiva a roku uvedení zařízení do provozu. Zde platí následující podmínky (procentuální údaje definují maximální povolené množství emisí v závislosti na hmotnosti náplně):
Hmotnost náplně | Datum uvedení do provozu | ||
---|---|---|---|
do 30.6.2005 | 1.7.2005 - 30.6.2008 | od 1.7.2008 | |
do 10 kg | 8 % | 6 % | 3 % |
10 až 100 kg | 6 % | 4 % | 2 % |
nad 100 kg | 4 % | 2 % | 1 % |
Pro zkoušky těsnosti platí tyto intervaly: U zařízení s hmotností chladiva od 3 do 30 kg jednou za 12 měsíců, od 30 do 300 kg jednou za 6 měsíců a u zařízení s více než 300 kg chladiva každé 3 měsíce.
V létě 2008 Německo začalo implementovat také nařízení EU č. 303/2008 a zavedlo novou úpravu týkající se kvalifikačních dokladů a certifikátů pro všechny osoby a firmy, které instalují a/nebo provádějí servis chladicích zařízení. Zde se rozlišuje podle druhu činnosti (instalace, zkoušky těsnosti, odběr chladiv, servis a údržba) a velikosti zařízení. Předpokladem udělení certifikátu jsou teoretické a praktické zkoušky, jejichž rozsah je odstupňován podle typu předpokládané činnosti a kategorie zařízení.
V Německu panuje zejména v oblasti chladicí a klimatizační techniky akutní nedostatek inženýrů, techniků a jiných odborníků. Přestože zaměstnání v oboru chlazení a klimatizace skýtá velmi dobré možnosti, nemůže cca 2 000 převážně menších firem zdaleka pokrýt svoji potřebu kvalifikovaného personálu - třebaže se vzdělávací a školicí instituce, jako například Spolková odborná škola chladicí a klimatizační techniky, Evropská studijní akademie chlazení-klimatizace-větrání v Maintalu (www.bfs-kaelte-klima.de, www.esak.de) a jiné, stejně jako dva velké svazy v oboru chlazení a klimatizace - VDKF (www.vdkf.de) a BIV (www.biv-kaelte.de), usilovně snaží získat a odborně připravit dorost v oboru. Z toho důvodu se mnohé odborné firmy - navzdory skvělým perspektivám v oboru - dívají s určitou obavou do budoucích let, kdy se počítá například s postupným odklonem od servisního chladiva R22: Od roku 2010 se v Německu bude muset zastavit provoz desítek tisíc menších a větších chladicích zařízení používajících chladivo R22 a nahradit je novými - a je otázka, které firmy budou schopny tento obrovský úkol realizovat.