Ing. Irena Plocková (nar. 1948), autorizovaný inženýr, vedoucí pracovní skupiny projektu PHARE (EU) na podporu implementace směrnice 2002/91/EC v ČR, pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu v odboru stavebnictví.
Vzduchotechnika patří do skupiny technických zařízení budov, která zvláště v nových administrativních budovách tvoří složité technologické celky a představují nemalou část investičních a posléze i provozních nákladů objektu. Tento příspěvek si klade za cíl nastínit problematiku volby technologického zařízení s ohledem na zákazníka - investora a uživatele.
Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).
Dělené klimatizační jednotky ("split") pracují na shodném principu jako běžně používaná tepelná čerpadla vzduch-voda. Rozdíl je v tom, že jejich vnitřní částí je výměník chladivo-vzduch, takže jde vlastně o tepelná čerpadla vzduch-vzduch. Co nám ale brání v použití venkovní jednotky jako zdroje tepla pro vytápění systémem vzduch-voda? V podstatě skoro nic.
V diskusích často chybí to, co je vlastně opravdu cílem stavby, která by měla právo na přívlastek inteligentní. Nejvíce se hovoří o úsporách, ty jsou bezesporu na vrcholu hitparády. Úspory nám šetří kapsu, životní prostředí a podobně, to je v pořádku. Ale nám chybí to, že cílem je také příjemné a hospodárné bydlení. Rozhovor s Ing. Františkem Štefanem z firmy Nowire.
Tlak na snižování investičních nákladů se samozřejmě projevuje i ve snaze o úsporné řešení vzduchotechnických soustav. Nicméně - omezování investičních prostředků se často projevuje v neprospěch vzduchotechniky, i když z mnoha příkladů z praxe je zřejmé, že u optimalizovaných soustav je doba návratnosti i u vysokých nákladů krátká. Několik našich příkladů však bohužel poukazuje i na nedostatky ve vzdělání a zkušenostech některých projektantů a montážních podniků.
Příspěvek se zabývá novými přístupy tj. vhodností resp. nutností komplexního řešení vytápění a větrání ale i přípravy TUV zejména v nízkoenergetických domech a také jejich vzájemnými vazbami, v závislosti na co nejjednodušší regulaci systému s ohledem na náklady a provoz celého objektu. Popisuje možnosti různého způsobu vytápění v kombinaci s větráním příp. i s ohřevem TUV.
Pro moderní kancelářské budovy a často i obytné domy a průmyslové stavby se stále zvyšují požadavky na chlazení. Částečně lze tyto potřeby uspokojit pasivním chlazením, které zajišťuje architektonicky vhodně řešené budova. Další rostoucí nároky mohou pak vedle tradičního kompresorového chladicího cyklu zajistit i tzv. alternativní způsoby chlazení. Tento článek se zabývá především možnostmi adiabatického chlazení.