Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.
Ve všech oborech technických zařízení budov dnes probíhá kvalitativní vývoj v navrhování i provádění. Všechny profese TZB sledují a spoluvytvářejí optimální vnitřní životní prostředí (interní mikroklima) pro uživatele bytových a občanských budov. Také v exteriéru se výrazně uplatňuje optimální řešení TZB (např. snížení zakouřenosti našich vesnic a čištění odpadních vod).
Sortiment zařízení dodávaného firmou Ecena zahrnuje elektrostatické filtrační a odsávací jednotky TRION pro průmyslové aplikace, byty, společenská a gastronomická zařízení. Postupně byl sortiment filtračních jednotek rozšířen o zařízení s mechanickými a sorpčními filtry a doplněn o zařízení pro odvlhčování, zvlhčování, chlazení a ohřev vzduchu.
Rozhovor s Ing. Jiřím Frýbou (nar. 1938), místopředsedou Společnosti pro techniku prostředí a odborným garantem 16. Konference Klimatizace a větrání 2004.
Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.
Česká technická norma Plynové kotelny z 23.7.1985 patří k těm normám, které jsou pro praxi velice potřebné. Bohužel úroveň jejich textů neodpovídá nejen současnému právnímu stavu, ale ani současnému poznání a stavu techniky. Oproti předchozímu znění byla upřesněna terminologie, doplněny odkazy na současně platné obecně závazné předpisy a normativní dokumenty. Texty ustanovení předchozí normy byly přepracovány s využitím zkušeností z projektování, zřizování a provozu plynových kotelen, poznatků techniky a systémů k zajištění bezpečného provozu plynových kotelen.
Praktické zkušenosti s nově postavenými energeticky úspornými domy v Německu, které mají dokonale utěsněná okna a celou stavební konstrukci, ukazují na potíže při zaregulování běžných teplovodních soustav s otopnými tělesy s nízkými výkony. To má pak za následek nedotápění některých místností nebo jejich částí a výskyt plísní. Navíc si ještě uživatelé sami vyřazují z provozu instalované systémy řízeného podtlakového větrání ucpáváním okenních a podokenních štěrbin, aby odstranili pocit průvanu.
Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.
Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.
Tak jsme se dočkali novelizace nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci! Nad původním textem jsme v roce 2001 ostře diskutovali s vědomím, že takový legislativní dokument platí vždy velmi dlouho. "Stosedmdesátosmička", jak jsme vládní nařízení č. 178/2001 Sb. hovorově nazývali, nepřežila beze změny ani dva roky.