Na veletrhu Aqua-therm Nitra představí dovozce, firma ATY art agency, krbová kamna s nízkou spotřebou. Společnost SLOVKLIMA Deimos zase první vestavěnou klimatizaci bez vnější jednotky.
Náklady vynaložené na zlepšení kvality vnitřního prostředí přinášejí ovoce až po určité době, efekt není patrný okamžitě. A tak se může někdy zdát, že vynaložené prostředky jsou investovány zbytečně velkoryse. Proto se v poslední době objevují snahy o vyčíslení nákladů a z nich vyplývajících zisků, které lze očekávat v delším časovém horizontu. Lze jen litovat, že v našich podmínkách, kdy často není dostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí budovy, je zlepšování kvality vnitřního prostředí stále ještě považováno za luxus.
Česká technická norma Plynové kotelny z 23.7.1985 patří k těm normám, které jsou pro praxi velice potřebné. Bohužel úroveň jejich textů neodpovídá nejen současnému právnímu stavu, ale ani současnému poznání a stavu techniky. Oproti předchozímu znění byla upřesněna terminologie, doplněny odkazy na současně platné obecně závazné předpisy a normativní dokumenty. Texty ustanovení předchozí normy byly přepracovány s využitím zkušeností z projektování, zřizování a provozu plynových kotelen, poznatků techniky a systémů k zajištění bezpečného provozu plynových kotelen.
Praktické zkušenosti s nově postavenými energeticky úspornými domy v Německu, které mají dokonale utěsněná okna a celou stavební konstrukci, ukazují na potíže při zaregulování běžných teplovodních soustav s otopnými tělesy s nízkými výkony. To má pak za následek nedotápění některých místností nebo jejich částí a výskyt plísní. Navíc si ještě uživatelé sami vyřazují z provozu instalované systémy řízeného podtlakového větrání ucpáváním okenních a podokenních štěrbin, aby odstranili pocit průvanu.
Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.
Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.
Tak jsme se dočkali novelizace nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci! Nad původním textem jsme v roce 2001 ostře diskutovali s vědomím, že takový legislativní dokument platí vždy velmi dlouho. "Stosedmdesátosmička", jak jsme vládní nařízení č. 178/2001 Sb. hovorově nazývali, nepřežila beze změny ani dva roky.
Demonstrační a výukové středisko pro propagaci obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví bude navrženo jako nízkoenergetický objekt s integrovanými prvky využívání sluneční energie s co nejvyšším stupněm autonomie (voda, energie, odpady). Parcela pro výstavbu vzdělávacího centra se nachází v jižních Čechách, v atraktivní a přírodně významné příhraniční oblasti Novohradska, v údolí říčky Stropnice.
Nový seriál článků zpracovávaných originálně pro TZB-info nepředkládá "pravdy vyvolených" ale "jen" náměty pro diskuzi o stavbě energeticky úsporného domu pro odborníky a zkušené i nezkušené laiky. V úvodním dílu najdete úvahu o velkých nových rodinných domech, garážích, dlážděných terasách, soukromých bazénech a trávnících na velkých oplocených pozemcích na okrajích našich vesnic a měst a formulaci koncepčních hledisek trvale udržitelného stavění.
Kurz je určen zejména projektantům, pracovníkům činným ve výstavbě, provozovatelům vzduchotechnických zařízení. Je připravován jako součást celoživotního vzdělávání absolventů vysokoškolských příp. středoškolských studií v oborech techniky prostředí (vytápění, větrání, klimatizace, útlum hluku) a těch, kteří mají znalosti na úrovni oborového studia, mají již určitou praxi v oboru a chtějí být informováni o současném stavu poznatků.