Otázky k výměně a likvidaci HEPA filtrů

V současné době vyvstává otázka filtrů na vzduchotechnice, speciálně HEPA filtrů, a to jejich „úřední“ likvidace u právnických osob, zaměstnavatelů atp.
V dotazech čtenářů se opakují otázky typu: Je relevantní požadavek na častější výměnu filtrů na recirkulaci vzduchu? Když se o použitých rouškách hovoří jako o infekčním materiálu, předpokládám, že i pro výměnu filtrů by povinná osoba měla mít zpracován určitý postup.

"Toxičnost použitých HEPA filtrů závisí na podmínkách, ve kterých jsou HEPA filtry použity. Při výměně filtrů (nejen HEPA) doporučujeme provádět servis s respirátorem, rukavicemi a oblečení odpovídající BOZP," uvádí Martin Fara, HVAC Sales Engineer, Camfil East Europe a dále pokračuje:
"Filtry po výměně uzavřít do nepropustného obalu (pytle apod.) a zlikvidovat zákonným způsobem. V současné době, kdy je zvýšené riziko díky COVID-19 se tato doporučení potvrzují. HEPA bariéry tvoří nejúčinnější ochranu proti virům ve VZT zařízeních. Oproti zařízení jako jsou UV-C zářiče dokáží zachytit 99,995 % všech částic včetně virů (platí pro HEPA třídy H14). Viry v HEPA filtrech „vysychají“, tj. stávají se neaktivními po cca 48 hodinách. Díky tomu se mírně redukuje nebezpečí při výměně HEPA filtrů. Obecně ale riziko minimalizovat díky výše uvedeným opatřením."

Přesné předpisy na manipulaci a likvidaci filtrů zatím neexistují.
Odpad by měl být likvidován jako nebezpečný a doporučení jmenuje Ing. Michal Doubek, manažer obchodní sítě TROX KS Filter s.r.o.: "Lidé, kteří budou s filtry manipulovat, by měli mít na sobě odpovídající ochranné prostředky, roušku, štít, rukavice, jednorázový oblek apod. Každý filtr by se měl odložit do pytle a ten zavázat. Pokud by se jednalo o filtry, které jsou na odtahu v nemocnicích z prostor covid-19, měl by být likvidován jako „infekční“." "Jediná možnost, jak nepřijít s filtry do styku jsou tzv. bezkontaktní jednotky viz náš katalog na str. 79," dodává Ing Doubek.

„Obvykle likvidace filtru probíhá spalováním. Zároveň podle mé zkušenosti např. u nemocnic firma, která dodává filtry zároveň odebírá ty znehodnocené a samá se postará o jejich likvidaci. Je možné zachránit rámeček, ale filtrační tkaninu není možné recyklovat vůbec. A myslím, že i u těch rámečku se asi zpětně využívají jen kovové a zbytek asi půjde taky do spalovny,“ přibližuje problematiku Ing. Petr Blasinski, Ph.D. z Ústavu TZB VUT v Brně a připomíná, že co se týká účinnosti filtrace, HEPA filtr má tak vysokou účinnost, že by neměl propustit žádnou pevnou ani kapalnou částici, ani vir, používá se i v atomových krytech na zabránění průniku ozářených částic.
Horší je to u hrubé a jemné filtrace, tam se část částic přes filtr dostane, proto je jediná obrana ve VZT jednotce vůbec nesměšovat a větrat jen venkovním vzduchem. A co se týká výměny, tak tam by pak člověk měl ten filtr na odvodu interiéru vyměňovat v rukavicích, roušce a dalších OOP.

"V současnosti neexistují pro filtraci vzduchu efektivnější zařízení než vzduchové systémy obsahující filtry třídy HEPA a ULPA. Eliminace mikroorganismů ve vzduchu je možná i jinými systémy, které využívají chemické, či fyzikální sterilizace vzduchu. Jsou založeny na principu ionizace, UV záření apod. Tyto systémy mají vysokou účinnost eliminace mikroorganismů, nicméně aerosolové částice neodlučují a jsou ve vyšších koncentracích přítomným lidem v době expozice zdravotně nebezpečné. Výjimku tvoří cirkulační zařízení s UV zářiči, které se instalují mimo exponovaný prostor lidmi. Z hlediska návrhu a provozu vzduchotechnického zařízení je potom pro maximální efektivitu a eliminaci uváděných baktérií a virů vhodná kombinace tzv. „HEPA filtrace“ s UV zařízením pracujícím s oběhovým vzduchem. Z praxe nicméně jednoznačně vyplývá, že systémy s vícestupňovou filtrací vzduchu a umístěnými HEPA, či ULPA filtry zajišťují zcela bezpečný hygienický provoz obsluhovaných prostorů po stránce mikrobiálního a aerosolového mikroklimatu," uvádí k filtrům Doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D. z VUT FAST TZB, znalec pro obory stavebnictví a ekonomika specializace technická zařízení budov/vzduchotechnická zařízení, klimatizace, včetně rozpočtování VZT a klimatizace.

Praktické zásady k systému nuceného větrání k minimalizaci přenosu infekce

1. Vzduchotechnické (VZT) zařízení větrá pouze 100 % čerstvého vzduchu s minimální filtrací přiváděného vzduchu M6 podle již neplatné ČSN EN 779, respektive ISO ePM2,5 60 % podle platné ČSN EN 16890,
2. VZT zařízení větrá i s příměsí oběhového vzduchu s minimální filtrací přiváděného vzduchu (směsi) F8-F9, respektive ISO ePM1 75 %, lépe ePM1 85 %, prakticky musí být zajištěna dvoustupňová filtrace přiváděného vzduchu, včetně dvoustupňové filtrace na vzduchu odvodním, respektive oběhovém,
3. množství přiváděného vzduchu do místnosti tvoří min. dávku na 1 osobu cca 60 m³/h (poloviční obsazenost prostorů oproti standardním návrhům, např. stávající kancelář pro 10 osob má 300 m3/h, bude-li tam pouze 5 osob, tak má každá osoba 60 m³/h), respektive výměna vzduchu v takové místnosti je alespoň minimálně 3x/h (tj. cca každých 20 minut se v obsluhované místnosti vymění vnitřní vzduch za vzduch čerstvý – přívodní),
4. distribuce vzduchu je tvořena minimálně přívodem (tedy rovnotlaké a přetlakové systémy větrání) a je zajištěn řízený odvod vzduchu nebo je známa vzduchová cesta takovéhoto odváděného vzduchu,
5. větraná místnost není z hlediska obrazu proudění ovlivněna přirozenými prouděním, je znám proud přiváděného vzduchu a jsou známy místa z místy, kde vzduch v místnosti tzv. stárne, jedná se o rohy místností, specifické stacionární překážky v proudění vzduchu jako je nábytek apod., systém větrání zajišťuje úplné provětrání místnosti s pobytem osob,
6. pobytová zóna osob není v místě stárnutí vzduchu, ale v místě, kde dochází ke kontrolovatelnému pohybu vzduchu (rychlost v pobytové zóně a teplota vzduchu nesmí vytvářet průvanový efekt),
7. distribučním elementem pro přívod vzduchu je výusť s radiálním výtokem vzduchu s rychlým promícháním přiváděného čerstvého vzduchu se vzduchem v místnosti, případně přívodní prvky tvoří tzv. čistou zónu pomocí zaplavovacího obrazu proudění (velkoplošné výustě s definovaným dosahem proudu vzduchu),
8. relativní vlhkost vzduchu v pobytové zóně osob je v rozmezí 40-50 %, VZT zařízení umožňuje v zimně dovlhčení přiváděného vzduchu pomocí vlhčení vzduchu párou, v letním období zařízení umožňuje korekci vnitřní vlhkosti vzduchu třeba i neřízeným odvlhčením na chladiči při mokrém chlazení přiváděného vzduchu,
9. VZT zařízení umožňuje trvalý monitoring zanášení jednotlivých stupňů filtrace, a to jak na přívodu, tak na odvodu a je zajištěna bezprostřední výměna těchto filtrů,
10. VZT zařízení obsluhující více místností je v trvalém chodu i mimo pobyt osob (může být i v útlumovém provozu) a zajišťuje trvalé tlakové poměry mezi obsluhovanými místnostmi (např. při vypnutí systému může dojít vlivem přirozeného proudění vzduchu mezi místnostmi přes potrubní rozvody ke kontaminaci místností mezi sebou, v případě trvalého chodu je hlavně potrubní odvodní potrubní rozvod v trvalém podtlaku vůči obsluhovaným místnostem a prostorům, kde je tento vzduchovod vedený a nemůže dojít k uvedené neřízené kontaminaci.

Uvedené zásady působí synergicky, tedy porušením jedné zásady se riziko přenosu nákazy zvyšuje.