Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

V nové bytové výstavbě i v rekonstruovaných domech se setkáváme s mnoha negativními důsledky nedostatečného větrání vnitřních prostor. Z důvodu minimalizace tepelných ztrát infiltrací jsou vyráběna a osazována okna s téměř nulovou spárovou průvzdušností. Článek rozebírá následky tohoto trendu na provoz a bezpečnost plynových spotřebičů.

Země jako sezónní zásobník sluneční energie se v poslední době stále častěji využívá k předehřevu čerstvého vzduchu pro větrací zařízení. Zemní výměník tepla, který tento předehřev v zimním období zprostředkovává, může v letním období sloužit k ochlazování vzduchu před vstupem do větrací jednotky.

Diskuze o systémech větrání obytného prostředí je snad nejčastějším tématem portálu TZB-info. Středem diskuze jsou větrací systémy se zpětným získáváním tepla, často i ve funkci teplovzdušného vytápění. Nejrůznější autoři vyzvedávají přednosti větracích systémů s rekuperací tepla a zároveň jiné možnosti zatracují. Pod těmi jinými možnostmi se však skrývá více, než je běžně uváděno.

V brněnské čtvrti Nový Lískovec byla renovována řada panelových domů vysoko nad běžným českým standardem tepelných parametrů budov. První z nich, Oblá 2 a Kamínky 6, již v roce 2001. Šlo o domy s osmi obytnými podlažími, v každém podlaží po čtyřech bytech. Docílená měřená spotřeba tepla na vytápění je padesát kilowatthodin na metr čtvereční a rok.

Způsob dimenzování větracích systémů, popis vlastností rovnotlakého větracího systému s rekuperací tepla a vytápění s vnitřní cirkulací vzduchu. Rozebrána jsou i obecně přejímaná tvrzení podle praktických zkušeností.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.

V pokračování článku publikovaného na TZB-info před týdnem je popsán systém teplovzdušného vytápění a větrání energeticky pasivního domu postaveného v roce 2004 v Rychnově u Jablonce. Popsáno je i provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vzduchu.

Větrání a vytápění nízkoenergetických a pasivních domů je jedním z nejživějších témat v oboru TZB. Zkušenosti získané při výstavbě a provozu nízkoenergetického domu v Koberovech byly uplatněny při návrhu a stavbě energeticky pasivního domu v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.

Druhý díl seriálu shrnuje jaké existují varianty pro řešení větrání s rekuperací tepla. Hlavní pozornost je věnována možnostem řešení větrání u bytových domů.

Z obnovitelných energií je nejcennější ta ušetřená. Větrání obytných prostor se zpětným využitím tepla - rekuperací je jednou z cest, která se začíná stále více prosazovat. Článek je překladem 1. části přednášky majitele německé firmy Paul Wärmerückgewinnung GmbH přednesené v rámci doprovodného programu odborné výstavy Infotherma Frýdlant 2005, týkající se využití rekuperace tepla u řízeného větrání rodinných domů. Druhá část přednášky o bytových domech bude publikována za týden.

Vhodně zvolené množství vzduchu je důležitou podmínkou pro dobře fungující větrací systém. Článek popisuje obecné zásady jak volit množství vzduchu a zda zařízení provozovat s přerušovaným nebo trvalým provozem.