Cílem počítačové simulace bylo prověřit tepelný stav prostředí v zasklených lodžiích. Větrání lodžií je přirozené neupraveným venkovním vzduchem. Průtok větracího vzduchu závisí na účinku větru a rozdílu hustot vzduchu. V článku jsou presentovány výsledky a analýzy simulačních výpočtů v letním období.

Recenzovaný Na příkladu bytu 2+KK jsou výpočtem stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24hodinového simulovaného provozu bytu.

Důvody regenerace panelových domů jsou známy a dostatečně pojmenovány, a to včetně důvodů pro revitalizaci větracích systémů v panelových stavbách. Při vlastní realizaci jsou však velmi často opomíjeny dopady výměny oken a zateplení fasád na obytné prostředí, na vnitřní mikroklima. Okna s mikroventilací nejsou všelékem a nemohou plně zajistit funkčnost nově instalovaného větracího systému. Jedním z možných řešení pro naplnění požadavku zdravého obytného prostředí je užití větracího systému s prvky pro přívod větracího vzduchu a odtahovými ventilátory se základním větracím stupněm řízeným v závislosti na vlhkosti vzduchu v bytě.

Teplo v rodinném, bytovém domě nebo jiném stavebním objektu je používáno zpravidla na vytápění, ohřev větracího vzduchu a ohřev teplé vody. Je zcela jedno jaké topné médium používáme (plyn, elektřin, uhlí, biomasa) nebo jejich vzájemnou kombinaci. Ve své podstatě je to stejné teplo, za které platíme ovšem různou cenu.

Co vše je potřebné brát v úvahu pro optimální návrh výústek je tématem II dílu článku o distribuci vzduchu. Přehled základní typů výústek včetně celé řady fofografií, hlavní zásady jejich návrhu a definice vstupních parametrů. Článek je určen studentům a odboprné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje principu rovnotlakého větracího systému a konkrétnímu řešení větrání v rámci revitalizace decentrálního systému větrání bytové jednotky. Jak jinak, než s využitím rekuperace odpadního tepla.

Článek navazuje na teoretické předpoklady autora publikované dříve týkající se použití větracích systémů s využitím rekuperace odpadního tepla, která jsou vhodná k zajištění optimálního mikroklimatu v interiéru bytů s důrazem na úspory energie a nutnost stálého větrání.

Rozhodující vliv na proudění vzduchu, teplotní pole a tím i pole koncentrací škodlivin má přívodní výusť. Článek řeší problematiku hygienických požadavků, základní terminologie a způsob distribuce vzduchu. Je určen odborné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje problematice ventilátoru v potrubní síti. Tlaková ztráta potrubní sítě je dána součtem tlakových ztrát třením a místními odpory. Článek uvádí výpočtové vztahy, obecnou charakteristiku ventilátoru a potrubní sítě, užívané řazení ventilátorů a možnosti regulace.

Jedním ze základních prvků prakticky každého větracího a klimatizačního systému je ventilátor. Základní informace o typech, rozdělení a charakteristikách jsou uvedeny v I. díle seriálu Prvky větracích a klimatizačních zařízení.

Radon jakožto plyn má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické podloží, půda) do vnitřního prostředí budov. Někdy stačí i malá netěsnost v provedené izolaci, kterou proniká nahromaděný plyn. Jako nejúčinější protiradonové opatření se ukazuje dostatečné větrání.

V druhé části seriálu autor podrobněji popisuje rozdíl mezi rovnotlakou větrací jednotkou a mezi větrací jednotkou s cirkulační větví. Konkrétně pak ukazuje nejnovější výsledky měření vlhkosti reálného pasivního domu v Rychnově.

Teplovzdušné vytápěné spojené s větráním se stále více prosazuje u nízkoenergetické výstavby. Kromě výhod přináší ale i problém nízké vlhkosti vzduchu v zimním období. Ten se ale projevuje rozdílně u rovnotlaké a cirkulační větrací soustavy.

Recenzovaný Podíl tepelné ztráty větráním se u nových, tepelně lépe izolovaných budov stále zvětšuje. Tím roste i význam zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu při řízeném větrání. V článku je to ukázáno na jednoduchém praktickém příkladu.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.