Teplo v rodinném, bytovém domě nebo jiném stavebním objektu je používáno zpravidla na vytápění, ohřev větracího vzduchu a ohřev teplé vody. Je zcela jedno jaké topné médium používáme (plyn, elektřin, uhlí, biomasa) nebo jejich vzájemnou kombinaci. Ve své podstatě je to stejné teplo, za které platíme ovšem různou cenu.

Co vše je potřebné brát v úvahu pro optimální návrh výústek je tématem II dílu článku o distribuci vzduchu. Přehled základní typů výústek včetně celé řady fofografií, hlavní zásady jejich návrhu a definice vstupních parametrů. Článek je určen studentům a odboprné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje principu rovnotlakého větracího systému a konkrétnímu řešení větrání v rámci revitalizace decentrálního systému větrání bytové jednotky. Jak jinak, než s využitím rekuperace odpadního tepla.

Článek navazuje na teoretické předpoklady autora publikované dříve týkající se použití větracích systémů s využitím rekuperace odpadního tepla, která jsou vhodná k zajištění optimálního mikroklimatu v interiéru bytů s důrazem na úspory energie a nutnost stálého větrání.

Rozhodující vliv na proudění vzduchu, teplotní pole a tím i pole koncentrací škodlivin má přívodní výusť. Článek řeší problematiku hygienických požadavků, základní terminologie a způsob distribuce vzduchu. Je určen odborné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje problematice ventilátoru v potrubní síti. Tlaková ztráta potrubní sítě je dána součtem tlakových ztrát třením a místními odpory. Článek uvádí výpočtové vztahy, obecnou charakteristiku ventilátoru a potrubní sítě, užívané řazení ventilátorů a možnosti regulace.

Jedním ze základních prvků prakticky každého větracího a klimatizačního systému je ventilátor. Základní informace o typech, rozdělení a charakteristikách jsou uvedeny v I. díle seriálu Prvky větracích a klimatizačních zařízení.

Radon jakožto plyn má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické podloží, půda) do vnitřního prostředí budov. Někdy stačí i malá netěsnost v provedené izolaci, kterou proniká nahromaděný plyn. Jako nejúčinější protiradonové opatření se ukazuje dostatečné větrání.

V druhé části seriálu autor podrobněji popisuje rozdíl mezi rovnotlakou větrací jednotkou a mezi větrací jednotkou s cirkulační větví. Konkrétně pak ukazuje nejnovější výsledky měření vlhkosti reálného pasivního domu v Rychnově.

Teplovzdušné vytápěné spojené s větráním se stále více prosazuje u nízkoenergetické výstavby. Kromě výhod přináší ale i problém nízké vlhkosti vzduchu v zimním období. Ten se ale projevuje rozdílně u rovnotlaké a cirkulační větrací soustavy.

Podíl tepelné ztráty větráním se u nových, tepelně lépe izolovaných budov stále zvětšuje. Tím roste i význam zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu při řízeném větrání. V článku je to ukázáno na jednoduchém praktickém příkladu.

Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy rychle roste. Přispívá k tomu i postupné zvyšování cen energií a dostupnost informací z hospodářsky vyspělejších zemí. Přesto jsou nízkoenergetické domy vybavené větrací jednotkou s rekuperací tepla mezi novostavbami stále spíše výjimkou.

Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.

Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov

V nové bytové výstavbě i v rekonstruovaných domech se setkáváme s mnoha negativními důsledky nedostatečného větrání vnitřních prostor. Z důvodu minimalizace tepelných ztrát infiltrací jsou vyráběna a osazována okna s téměř nulovou spárovou průvzdušností. Článek rozebírá následky tohoto trendu na provoz a bezpečnost plynových spotřebičů.