Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.

Při vysokých nárocích na neprůvzdušnost výplní stavebních otvorů, které jsou předpokladem pro splnění kritérií na energetickou náročnost budov, nelze větrání spárami oken použít. Řešením je nucené podtlakové větrání, nucené rovnotlaké větrání nebo hybridní větrání.

Vytvoření teoretického modelu solárního komínu si klade za cíl popsat základní aspekty, které ovlivňují jeho kvantitativní funkci v reálných podmínkách. Úvodem je však třeba zdůraznit, že tento zápis vycházející z dodržování základních fyzikálních principů není definitivní a jedinou verzí návrhu takového systému.

Článek navazuje na 1. část věnovanou základním druhům snímačů měření různých škodlivin v ovzduší a jejich volbě. Žádaná přesnost regulace kvality vzduchu v interiéru však ve velké míře závisí na umístění snímače, který musí poskytovat co nejobjektivnější údaje o měřené veličině.

Základní úlohou řídicího systému větrání a klimatizace budov je zajistit dodávku takového množství čerstvého vzduchu do prostoru, která v daném okamžiku splňuje aktuální požadavky na kvalitu vnitřního prostředí. Při návrhu systému regulace podle kvality vnitřního vzduchu je velmi důležitá i volba snímače.

Kvalitním řešením je centrální hybridní systém, ale pokud není ventilátor řízen skutečnou potřebou, nemá regulaci otáček a je spínán časovým spínačem nebo tlačítky v bytech, byty jsou provětrávány bez ohledu na uživatele a činnosti a energetické ztráty jsou enormní.

Tento článek je zaměřen na analýzu centrální rekuperační jednotky, která má v poměru k jednotlivým bytům nižší spotřebu elektrické energie než jednotlivé lokální rekuperační jednotky. Centrální jednotka je však napojena na společnou elektřinu v domě, která je až o 2 Kč dražší, než bytová elektřina.

Současný trh je více než nasycen různými technologiemi a produkty, které slibují raketovou návratnost, všestranné použití a efekt pro každého. Jak to tak bývá pravda je složitá věc a účelem tohoto článku ani není pravdu hledat. Každá technologie má jistě své místo, pokud se však důkladně prošetří zadání. Snahou je na jednoduchém příkladu porovnat zdánlivě neporovnatelné. Uživatelské efekty zateplení obvodového pláště kontra aplikace řízeného větrání s rekuperací tepla v klasickém rodinném domě.

Třetí díl seriálu popisuje principy a úskalí přirozeného větrání a základní principy, technická řešení a přínosy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla v obytných budovách.

Recenzovaný Současné snahy o maximální úsporu energií na vytápění a provoz rodinných domů se realizují nejčastěji zateplováním fasád a výměnou oken. Jen málokdo si však uvědomuje, že tato dobře míněná opatření mohou mít výrazně negativní vliv na lidské zdraví. Článek se zabývá elemetární problematikou vlivu těsnosti obvodového pláště na koncentraci CO₂ v interiéru a na její důsledky.

Článek přináší výsledky měření tepelně vlhkostního mikroklimatu několika koupelen v panelových domem po dobu 1,5 měsíce. Z analýzy získaných dat lze vyvodit zajímavé závěry o využití koupelen v jednotlivých bytech s vazbou na nároky pro větrání a posouzení stávajícího větracího systému. Přirozené větrání bytových jader se ukazuje mnohdy jako nedostatečné.

Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.

Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.