Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vlhkost vzduchu a hygiena prostředí

Datum: 1.11.2018  |  Autor: Ing. Petr Andres  |  Organizace: FLAIR, a.s.  |  Firemní článek

FLAIR, a.s.
Jihlavská 512/52
140 00 Praha 4 - Michle

tel.:241 774 105, fax: 241 774 106
e-mail:
web:www.flair.cz  www.condair.cz

Za celou dobu vývoje lidstva jsme nikdy předtím nezažívali natolik výraznou změnu našeho prostředí jako v posledních několika stoletích. V současnosti jsme sice vytvářeli prakticky „ideální“ vnitřní prostředí s přesným řízením teploty, koncentrace CO2 a dávek čerstvého vzduchu, život v umělé obálce našich staveb je ale čím dále více odtržen od reality. Jedním z nejvíce zanedbávaných faktorů kvality prostředí je vlhkost vzduchu.

Vzduch je směsí plynů s poměrně stálým poměrem a vodní pára, jejíž obsah se zásadně proměňuje s teplotou. Stavy vlhkosti nad mezí sytosti se projevují jako mlha, pod touto hranicí je vodní pára neviditelná. Z proměnlivé schopnosti vzduchu pojmout vodní páru v závislosti na teplotě vyplývá základní úskalí vytápění. Pokud budeme v zimním období ohřívat chladný venkovní vzduch a přivádět ho bez další úpravy do vnitřního prostoru, zákonitě nám při běžné teplotě prostoru okolo 22-24°C poklesne relativní vlhkost na 25% r. v. i méně. A právě relativní vlhkost vzduchu zásadně ovlivňuje chování našeho těla ve vztahu k okolí.

„Sterling-Scofieldův diagram z roku 1985 znázorňuje vlivy prostředí na lidský organizmus v závislosti na relativní vlhkosti. Optimální hodnoty s nejmenší zátěží se vyskytují v rozmezí 40-60% r. v..“
„Sterling-Scofieldův diagram z roku 1985 znázorňuje vlivy prostředí na lidský organizmus v závislosti na relativní vlhkosti. Optimální hodnoty s nejmenší zátěží se vyskytují v rozmezí 40-60% r. v..“

Proč nízké stavy vlhkosti ohrožují naše zdraví

Lidské tělo obsahuje 75% vody. Voda slouží jako regulátor kardiovaskulárního a trávicího ústrojí, rozpouští soli a minerály. Prostřednictvím vody jsou přenášeny živiny a vyplavovány odpadní látky. Nedostatek vody v těle vnímáme jako dehydrataci, která v chronické podobě způsobuje řadu závažných zdravotních obtíží:

  • respirační infekce
  • astma a alergie
  • únavu a přibírání na váze
  • zácpu a zažívací obtíže
  • zvýšenou hladinu cholesterolu
  • bolesti kloubů a omezení pohyblivosti
  • zhušťování krve

Část vody spotřebovává naše tělo již při základních fyziologických pochodech. Životně důležitá výměna oxidu uhličitého za životodárný kyslík v našich plicích může probíhat pouze na vlhké sliznici při téměř stoprocentní vlhkosti. Při vlhkosti okolního vzduchu 20% r. v. ztrácíme dýcháním a odparem z pokožky přibližně 100 ml vody za hodinu, tedy téměř 2,5 l za den. Přirozenou cestou tak ztrácíme tak 2-3% své hmotnosti denně. Pokud se vnímáním změny objemu aktivuje pocit žízně, dochází již ke klinické dehydrataci.

Nízká relativní vlhkost našeho okolí se však odráží v celé řadě dalších průvodních jevů. Nejnápadnějšími projevy jsou podrážděné oči, pocit sucha v krku a praskající rty.

Zčervenání očí je způsobeno vysycháním vlhkého povrchu rohovky a běliny. Slzy jsou slané a právě zvýšení koncentrace soli způsobuje dráždění, které zvyšuje riziko infekce a může vést k zánětům oka. Nízká vlhkost vzduchu představuje problém i pro naše hlasivky, které se bez dostatečného zvlhčení doslova slepí a nevydají ani hlásku. Obtěžuje nás chrapot a dráždivý kašel, pálení v krku má principiálně stejnou příčinu jako zčervenání očí. Nízká vlhkost se projevuje velmi nepříjemně i vysycháním sliznice rtů a ztrátou jejích pružnosti, která nakonec vede k bolestivému praskání, otevírajícím cestu infekcím.

Významným rizikem, spojeným se suchým vzduchem, je narušení imunitního systému. Produkce hlenu, který produkují řasinky na povrchu sliznic našeho dýchacího ústrojí, je nesouvislá a přestává fungovat zachycování a odstraňování prachových částic s choroboplodnými zárodky.

Dlouhodobý pobyt v suchém prostředí má vliv i na funkce mozku, který je tvořen vodou u plných 85%. Dostavuje se únava, zhoršuje se reakční rychlost a krátkodobá paměť, obtížné je i udržet ostrost vidění. Právě tyto potíže jsou mimořádně rizikové u řidičů a pilotů.

Vlhkost vzduchu má ale i přímý vliv na šíření infekce pomocí aerosolu. Prvním faktorem je schopnost částic aerosolu zůstávat ve vznosu. Kapičky drží svůj tvar díky kapilárním silám, které působí o to silněji, čím kratší vzdálenost musí překonávat. Větší částice s velikostí 100 mikronů se rozpadají přibližně během 6 sekund, zatímco „suchý“ aerosol s částicemi o velikosti 0,5 mikronů zůstává ve vznosu i 40 hodin.

„Doba vznosu částic ve vzduchu závisí na jejich velikosti, která je ovlivněna vlhkostí prostředí. Ve vlhkém prostředí se aerosol rozpadá během několik sekund, částice pod 0,5 mikronu v suchém prostředí zůstávají ve vznosu i několik desítek hodin.“
„Doba vznosu částic ve vzduchu závisí na jejich velikosti, která je ovlivněna vlhkostí prostředí. Ve vlhkém prostředí se aerosol rozpadá během několik sekund, částice pod 0,5 mikronu v suchém prostředí zůstávají ve vznosu i několik desítek hodin.“

Dalším faktorem je chování částic uvnitř kapének ve vydechovaném vzduchu. Z našich plic vychází vzduch o tělesné teplotě s téměř stoprocentní vlhkostí (vzpomeňme na dávný způsob ověřování funkce dýchání na zrcátku). Při jeho ochlazení dochází ke kondenzaci a tvorbě aerosolu, který ve vlhkém prostředí tvoří méně rizikové velké částice, v suchém prostředí naopak přežívá extrémně dlouho. Ve velkých částicích s dostatkem vody dochází tvorbě kyselin z přirozeně obsažených solí. Bakterie tak mají velmi omezenou schopnost přežití.

V malých částicích v suchém prostředí dochází ke krystalizaci solí, které vytvářejí na povrchu minerální krustu, pod kterou mohou bakterie a viry přežívat dlouhou dobu. Pokud připočteme schopnost dlouhodobého vznosu malých částic, je zvýšené riziko přenosu infekce v suchém prostředí zřejmá.

Suchý aerosol konzervuje choroboplodné částice
„Suchý aerosol konzervuje choroboplodné částice“
Vlhký aerosol vytváří mimořádně nepříznivé prostředí pro přežití infekčních mikroorganizmů.
„Vlhký aerosol vytváří mimořádně nepříznivé prostředí pro přežití infekčních mikroorganizmů.“

Tento jev potvrzuje i výzkum nozokomiláních infekcí ve zdravotnických zařízeních. Klasickým příkladem je pacient, který odchází do nemocnice kvůli drobnému zákroku a po několika týdnech se vrací po absolvování řady infekčních chorob, nejčastěji respiračního charakteru. Výskyt těchto chorob je spolehlivě vyšší v zimních měsících při poklesu relativní vlhkosti v nemocničních pokojích. Jednoznačné výsledky prezentovaly například studie Dr. Stephanie Taylorové z Boston Medical Center.

Pokud uvážíme, že nozokomiální infekce mají vliv i na mortalitu pacientů, je nutno připomenout bez nadsázky: suchý vzduch je přímým ohrožením zdraví i života osob v prostředí budov, které je čím dál více odtržené od přirozeného okolí.

 

Datum: 1.11.2018
Autor: Ing. Petr Andres
Organizace: FLAIR, a.s.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Témata 2018

technická podpora výrobců

Partneři - Větrání a klimatizace