Chlazení, klimatizace a tepelná čerpadla v Itálii

Zvláštní charakteristikou italského trhu je, že obchodování s chladicí a klimatizační technikou funguje prostřednictvím mnoha mezičlánků - regionálních distributorů. Také zastoupení ve svazech se uskutečňuje přes celou řadu menších organizací, zatímco dominující zastřešující svaz neexistuje. O značný rozruch se v roce 2006 postaral dekret č. 147 vycházející z nařízení EU a nově předepsaný provozní deník "Libretto d´impianto". Do té doby bylo běžné vést provozní deníky pouze pro větší zařízení. Mnozí provozovatelé menších zařízení si tedy museli zvyknout na nové podmínky.

Itálie - země klimatizační techniky

V březnu zveřejnil italský svaz výrobců klimatizačních a ventilačních přístrojů Co.AER (Associazione construttori di apparecchiature ed impianti aeraulici) svoji aktuální statistiku za rok 2007. Základem byla anketa, jíž se zúčastnilo celkem 62 firem, které v závislosti na výrobním segmentu reprezentují 50 až 95 % italského trhu.

V zásadě dopadl rok 2007 pro italskou vzduchotechniku dobře. Tak například bylo ve srovnání s rokem 2006 prodáno o 13,4 % víc přístrojů a dosaženo o 22,2 % většího obratu. Výrobní ukazatele tuzemských podniků sice celkově poklesly o 1,4 %, ale obrat vzrostl o 13,4 %. Přitom existují výrazné rozdíly mezi různými kategoriemi produktů, zejména mezi přístroji typu split a multisplit a chillery.

Tyto statistiky odrážejí strukturu italského průmyslu v sektoru chlazení a klimatizace. Tak například monosplit a multisplit přístroje se většinou dovážejí, zatímco chillery všech výkonnostních tříd se převážně vyrábějí v tuzemsku. Dovoz se uskutečňuje především z Asie (58 %), další v pořadí je Evropa s podílem 39 %. Tuzemská výroba chillerů je soustředěna hlavně v severní a severovýchodní části Itálie.

Dotazování na téma split a multisplit přístroje se zúčastnilo celkem 44 firem. To odpovídá více než 90 % italského trhu. Ukázalo se, že v oblasti přístrojů typu monosplit byla takřka celá potřeba pokryta z dovozu. Po závratném vzestupu importů v roce 2004, jenž byl způsoben vlnou horka v roce 2003, panuje na zdejším trhu zdravý růst, který v roce 2007 ve srovnání s předcházejícím rokem dosáhl kolem 16 % (z hlediska obratu). Podobně vypadá situace u přístrojů typu multisplit. I v tomto segmentu se velká většina zboží prodaného v Itálii dováží, přičemž nárůst v roce 2007 o více než 30 % byl ještě mnohem větší než u přístrojů typu monosplit. Přitom je velká část dovážených přístrojů určená pro italský trh. Z celkového počtu kolem 1,9 milionů importovaných splitů je jich přes polovinu vybaveno invertorem a téměř u všech se jedná o reverzibilní přístroje umožňující vytápění a chlazení. V roce 2008 se očekávají podobné výsledky jako v roce 2007, přičemž prodejní ukazatele jednoznačně souvisí s počasím a teplotami v létě.

Jinak vypadá situace v oblasti chillerů, které se vyrábějí v první řadě v Itálii. Také zde jsou výsledky reprezentativní pro italský trh s účastí 33 výrobců chillerů chlazených vzduchem a 22 výrobců vodou chlazených chillerů. V oblasti vzduchem chlazených přístrojů zůstala tuzemská výroba vesměs beze změn, s výrazným přírůstkem ve výkonnostních třídách nad 350 kW. V této kategorii nejvíce narostl vývoz, vedle výkonnostních tříd od 101 do 350 kW. Vodou chlazené chillery výkonnostních tříd do 100 kW také pocházejí převážně z Itálie, zatímco u výkonů nad 100 kW byl zaznamenán výrazný nárůst dovozu. Ale také vývoz přístrojů vyrobených v Itálii se silně zvýšil, nejvýrazněji u přístrojů nad 350 kW. Zde byl v roce 2007 dosažen nárůst o více než 30 % ve srovnání s předešlým rokem.

Velkoobchod po italsku

V Itálii velkoobchod - na rozdíl od mnoha jiných zemí Evropy - funguje přes četné menší, regionální distributory, u nichž si instalatéři mohou nakoupit potřebné komponenty přímo u pultu. To se týká také prodeje chladiv. V Itálii jsou tři obchodníci s plynem, kteří prakticky ovládají trh, ti však neprodávají přímo instalatérům, ale distributorům na úrovni meziprodeje. Pro výrobce, ať už komponent či plynů, to znamená určitou odloučenost nejen od řemesla, ale také od konečného zákazníka, provozovatele, který je v mnoha případech anonymní.

Řemeslo a zákonodárství

V Itálii k 15.02.2006 vstoupil v platnost dekret č. 147, který je založen na nařízení EU č. 2037/2000. V souladu s evropským nařízením jsou cílem tohoto dekretu pravidelné kontroly úniků, zvýšení kvalifikace a kompetence techniků chladicích zařízení a větší zapojení provozovatelů. Největší rozruch však v Itálii vyvolává takzvané "Libretto d'impianto", provozní deník, který dekret povinně předepisuje. Zatímco větší podniky vedly provozní deníky již v minulosti, byla tato praxe u menších řemeslných provozů spíše výjimkou, takže nyní vyvstávají četné otázky týkající se obsahu a formy. Někteří velkoobchodníci v tom vidí šanci jak si zvýšit obrat a nabízejí předtištěné provozní deníky, které musí technici už jen vyplnit.

Obecně se dá konstatovat, že profese chladírenských techniků v Itálii není tak dobře organizovaná jako v jiných evropských zemích. Například neexistuje žádný oficiálně uznaný svaz činný v celonárodním měřítku, který by zastupoval zájmy oboru, ale jsou tu různé organizace, z nichž mnohé působí na regionální úrovni. Největšími z nich jsou snad organizace Assofreddo (www.assofreddo.org), Assofrigoristi (www.assofrigoristi.it) a Associazione Tecnici del Freddo (www.associazioneatf.org), ale i ty sdružují jenom malou část italských řemeslných provozů. To také do určité míry ztěžuje uplatnění legislativních přepisů v praxi, protože předávání informací je v této situaci obtížnější a zdlouhavější. Ani odborný výcvik techniků chladicích zařízení není v Itálii jasně definován. Existují různé školy, které nabízejí odpovídající vzdělání a další vzdělávání, například Centro Studi Galileo poblíž Milána, ale ty zdaleka nepokrývají potřebu a poptávku. I v tomto ohledu je proto realizace nařízení EU 2037/2000 a 842/2006 ztížena.

Tepelná čerpadla přicházejí

Itálie je v podstatě z 84 % závislá na importu energie, z toho jen dodávky z Francie činí 50 %. Klimatizace hraje stále významnější roli, ať už v soukromých domácnostech nebo v oblasti podnikání. Z tohoto důvodu také stoupá spotřeba proudu. Tepelná čerpadla se proto považují za slibné řešení, neboť vzhledem ke středomořskému podnebí převládajícímu v Itálii mohou být využívána jak k vytápění, tak chlazení. Z tohoto důvodu byl nyní v rámci Co.AER založen nový svaz, Italian Heat Pumps Association, který zastupuje zájmy oboru, podporuje výzkumné projekty a nový vývoj a kromě toho je členem evropského sdružení European Heat Pump Association (EHPA).

Také ze strany italské vlády se tepelným čerpadlům dostává podpory. Tak od 24.12.2007 platí zákon č. 244 pro vysoce účinná tepelná čerpadla, v rámci něhož lze 55 % výdajů přímo odečíst od základu daně. Započítávají se také náklady spojené s výměnou stávajících zařízení za vysoce účinná tepelná čerpadla.

Z tiskových zpráv vybrala Ing. Dagmar Kopačková