Dotazy do on-line rozhovoru s ředitelkou programu Zelená úsporám, Ing. Irenou Plockovou, bude možné vkládat v pátek 17. 4. již v 15.00 hodin.
Technici chladicích zařízení se musí podrobit certifikačním zkouškám prostřednictvím zvlášť zřízeného orgánu podle přísných, přesně definovaných předpisů. Jenom ten, kdo získá takový certifikát, bude v budoucnu (od roku 2009 - do té doby platí přechodná úprava) oprávněn zacházet s chladivy a provádět zásahy do chladicího okruhu.
7. dubna byl představen dlouho očekávaný program Zelená úsporám. Program přinesl celou řadu novinek v oblasti podpory úspor energie a nízkoemisních zdrojů pro vytápění. Přestože se jedná o ojedinělý a poměrně velkorysý projekt, jenž nabízí celou řadu výhod, má i své odpůrce.
V rozhovorech jsme oslovili Marka Bláhu, ředitele společnosti Tepelná čerpadla IVT, a Richarda Richtermoce ze společnosti Thermoil, tedy muže, kteří dotace ministerstva dlouhodobě sledují.
Univerzální systém Desigo od společnosti Siemens nabízí velmi efektivní využití energie. Nová generace tohoto systému, který je určen pro automatizaci a řízení technických zařízení budov, se vyznačuje širokými možnostmi použití, velmi hospodárným využitím energie v budovách a větší dostupností a spolehlivostí.
V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je významná iniciativa svazu výrobců VZT přístrojů - certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW / m³/s) a efektivitu rekuperace tepla.
Poznáme to všetci: vydýchaný vzduch v obytných miestnostiach, vlhký zápar v kuchyni či v kúpeľni, cigaretový dym v suterénnych miestnostiach po večernej párty. A pritom je čerstvý vzduch bohatý na kyslík taký dôležitý pre naše zdravie. Ak zvážime, že takmer 90 % života trávime v uzavretých miestnostiach a každý človek spotrebuje asi 20 m3 čerstvého vzduchu za hodinu (to je miestnosť s rozlohou 8 m2), tak je zrejmé, že uzavreté miestnosti treba pravidelne vetrať.
Příspěvek popisuje komunikační možnosti současných regulačních komponent, dostupných na trhu, a soustředí se na propojení pomocí IP sítí, a to jednak v rámci budovy, jednak pro dálkový přístup k zařízení. Ukazuje, jakými způsoby se dá řešit vazba technologické sítě na rozvody v budově, a na několika příkladech je ilustruje. V další části jsou popsány přínosy a rizika u jednotlivých modelů, a to jak z hlediska uživatele, tak realizačních a servisních firem, především pokud jde o bezpečnost, funkce systému a investiční a provozní náklady. V závěru shrnuje zkušenosti z realizovaných akcí.