Na optimalizáciu rozvodov chladenej vody existuje z ekonomického a ekologického pohľadu horný limit; pre typické európske podmienky je optimálna hrúbka izolácie 20 až 30 mm.

Toto implementační opatření Komise EU popisuje minimální požadavky na vzdělání a certifikaci osob, které instalují, udržují a opravují chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, a provozů, které takové práce nechávají provádět personálem, který je odpovídajícím způsobem vzdělán a certifikován.

Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.

Počiatočná investícia do väčšej hrúbky izolácie je len o málo vyššia než investícia do minimálnej hrúbky potrebnej na ochranu proti kondenzácii. Náklady na montáž izolácie vzniknú tak či tak, netreba im teda venovať pozornosť. Otázkou je, či sa vyššie náklady vykompenzujú ešte vyššími energetickými úsporami, teda či sa investícia splatí.

Ve 2. dílu najdete výsledky energetických výpočtů pro trubky o průměru DN 40 (48,3 mm) a DN 80 (88,9 mm) převedené na bežný metr. Při zvýšení izolace se sníží tepelné zisky a tak lze dosáhnout enegetických úspor tepelné a elektrické enegie s následným vyčíslením snížení emisí CO2.

Dne 19.10.2007 vstoupila do platnosti vyhláška 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů. Tato vyhláška spolu se zákonem 177/2006 Sb. o hospodaření energií, vyhláškou č. 148/2007 o energetické náročnosti budov a vyhláškou 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů implementují do české legislativy směrnici EU 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

V současnosti je trendem použití lehkých stavebních materiálů jak pro vnitřní tak i vnější konstrukce. Místnosti, jejichž obvodové konstrukce jsou vytvořeny z lehkých materiálů, často nesplňují požadavky na tepelnou stabilitu v letním období. Zvýšení tepelně akumulačních schopností stavebních materiálů má velký vliv na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí.

Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Upozornění na zásadní změny novely zákona 406/2000 Sb, která se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Kdo bude oprávněn provádět povinné kontroly kotlů a v jakém rozsahu? Jakého cíle chce stát novelou dosáhnout? Článek je určen odborné veřejnosti, důležité informace zde naleznou i budoucí investoři, aby získali povědomí, kdo bude státem požadované kontroly a průkazy ENB provádět a v jakém rozsahu.

Tento článek je přehledem evropských, jihoamerických a severoamerických norem určených pro návrh klimatizace operačních sálů. V článku jsou porovnány dílčí mikroklimatické parametry požadované jednotlivými normami s ohledem na typ chirurgické operace a zvolený klimatizační systém. Dále jsou tyto parametry diskutovány ve vtahu k problematice kontroly šíření infekce.

II. díl shrnuje získané výsledky výzkumu. Tvoří silný argument a podnět pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami. Článek je určen odborné veřejnosti a byl přednesen na 17. Konferenci klimatizace a větrání 2006.

Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.

Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. V článku jsou uvedeny aktualizované hodnoty tepelné zátěže od svítidel.

Článek se zabývá ověřením potřebných výkonů zdroje chladu pro klimatizační zařízení velmi rozsáhlé, nově stavěné administrativní budovy v Praze. Cílem energetické studie je najít optimální režim provozu, který využije akumulační schopnosti budovy, dovolí snížit nominální výkon zdroje chladu a tím snížit spotřebu energie pro chlazení.

Současné regulátory a regulační ventily mohou, alespoň teoreticky, uspokojit naše neustále rostoucí nároky na komfortní vnitřní klima a na minimalizaci nákladů na chlazení. Každý z nás však zná situaci, kdy i ta nejmodernější technika selhává a neplní funkce, jež její výrobce slibuje v neustále obsažnějších manuálech a příručkách. Nejčastější příčinou tohoto stavu je nesplnění základních hydronických podmínek. Teprve po jejich dosažení je možné očekávat stabilní a přesnou regulaci.

Plnění požadavků EU ve vztahu k prosazování politiky úspor energie a implementace směrnice o energetické náročnost budov (ENB) do naší legislativy padá u nás především na hlavu ředitele odboru ekologické energetiky MPO, pana Ing. Ladislava Pazdery. Tohoto tématu se týká i první část našeho rozhovoru.

Návrh klimatizačního zařízení pro místnost/prostor, kde je požadavek na celoroční konstantní teplotu a vlhkost, v prostoru nedochází k vývinu vlhkosti, pouze k vývinu tepla. Článek je určen odborné veřejnosti.