Příspěvek představuje dvě realizace vzduchotechnických jednotek pro výrobní technologie s vysokými požadavky na přesnost regulace teploty a vlhkosti v prostoru a zároveň s energeticky úsporným řešením zdrojů.

V prvním dílu tohoto dvoudílného příspěvku o náhradách za R22 bylo probíráno legislativní prostředí s ohledem na provozování chladicích zařízení s náplní chladiva R22 po roce 2010, a dále byla pozornost soustředěna na teoretické základy a metodiku volby vhodných chladiv a olejů pro chladicí zařízení v procesu náhrady chladiva R22. Druhý díl se soustředí na praktické postupy: na co je především nutno dávat bedlivý pozor při přechodu z chladiva R22 na chladivo R507.

Článek popisuje legislativní rámec mezi chladivem a olejem a ostatními materiály v aplikacích pro chladicí zařízení.

Jedním ze sálavých klimatizačních systémů, který umožňuje zajištění tepelného komfortu bez vysokých nároků na spotřebu energie, je systém s kapilárními rohožemi. Kapilární systém je možné použít prakticky v jakékoliv budově a to jak pro vytápění tak pro chlazení.

Technici chladicích zařízení se musí podrobit certifikačním zkouškám prostřednictvím zvlášť zřízeného orgánu podle přísných, přesně definovaných předpisů. Jenom ten, kdo získá takový certifikát, bude v budoucnu (od roku 2009 - do té doby platí přechodná úprava) oprávněn zacházet s chladivy a provádět zásahy do chladicího okruhu.

V souvislosti s energetickou účinností VZT jednotek je významná iniciativa svazu výrobců VZT přístrojů - certifikace vzduchotechnických jednotek a centrálních klimatizací se zřetelem na tři zásadní hodnoty: rychlost pohybu vzduchu v přístroji v závislosti na použitých termodynamických funkcích (topení, chlazení, zvlhčování a odvlhčování), maximální elektrický příkon ventilátoru (kW / m³/s) a efektivitu rekuperace tepla.

Chladírenský a klimatizační trh v Itálii zaznamenává silný vzestup obratu. V roce 2007 se ve srovnání s předchozím rokem prodalo o 13,4 % víc přístrojů a obrat se zvýšil o 22,2 %.

Pod názvem chladicí zařízení se velmi často myslí pouze klasické chladicí nebo mrazicí zařízení. Pod tento široký pojem lze však zahrnout i klimatizační zařízení a nově i tepelná čerpadla.

Zatímco v minulosti byla klimatizace v budovách poměrně vzácným luxusem, dnes vykazuje evropský trh klimatizačních zařízení každoroční růst až o 10 %. Aby tyto systémy byly provozovány co energeticky nejúspornějším možným způsobem, hraje v celkové koncepci důležitou roli izolace.

Na optimalizáciu rozvodov chladenej vody existuje z ekonomického a ekologického pohľadu horný limit; pre typické európske podmienky je optimálna hrúbka izolácie 20 až 30 mm.

Toto implementační opatření Komise EU popisuje minimální požadavky na vzdělání a certifikaci osob, které instalují, udržují a opravují chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, a provozů, které takové práce nechávají provádět personálem, který je odpovídajícím způsobem vzdělán a certifikován.

Budova Nordica Ostrava je podle výpočtu provedeného týmem prof. Kabele na katedře TZB stavební fakulty ČVUT v Praze pomocí NKN (národní kalkulační nástroj) o 30 % pod požadovanou hodnotou standardů, které jsou v ČR požadovány. Parametry pro certifikát Evropské komise Green Building, které budova splnila s rezervou, požadují minimálně 25 %.

Počiatočná investícia do väčšej hrúbky izolácie je len o málo vyššia než investícia do minimálnej hrúbky potrebnej na ochranu proti kondenzácii. Náklady na montáž izolácie vzniknú tak či tak, netreba im teda venovať pozornosť. Otázkou je, či sa vyššie náklady vykompenzujú ešte vyššími energetickými úsporami, teda či sa investícia splatí.

Ve 2. dílu najdete výsledky energetických výpočtů pro trubky o průměru DN 40 (48,3 mm) a DN 80 (88,9 mm) převedené na bežný metr. Při zvýšení izolace se sníží tepelné zisky a tak lze dosáhnout enegetických úspor tepelné a elektrické enegie s následným vyčíslením snížení emisí CO2.

Dne 19.10.2007 vstoupila do platnosti vyhláška 277/2007 Sb. o kontrole klimatizačních systémů. Tato vyhláška spolu se zákonem 177/2006 Sb. o hospodaření energií, vyhláškou č. 148/2007 o energetické náročnosti budov a vyhláškou 276/2007 Sb. o kontrole účinnosti kotlů implementují do české legislativy směrnici EU 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

V současnosti je trendem použití lehkých stavebních materiálů jak pro vnitřní tak i vnější konstrukce. Místnosti, jejichž obvodové konstrukce jsou vytvořeny z lehkých materiálů, často nesplňují požadavky na tepelnou stabilitu v letním období. Zvýšení tepelně akumulačních schopností stavebních materiálů má velký vliv na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí.

Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.

Upozornění na zásadní změny novely zákona 406/2000 Sb, která se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Kdo bude oprávněn provádět povinné kontroly kotlů a v jakém rozsahu? Jakého cíle chce stát novelou dosáhnout? Článek je určen odborné veřejnosti, důležité informace zde naleznou i budoucí investoři, aby získali povědomí, kdo bude státem požadované kontroly a průkazy ENB provádět a v jakém rozsahu.