Článek se zabývá problematikou starších chladicích a klimatizačních zařízení původně využívajících chladiva, která je z ekologických důvodů v dnešní době již zakázano používat jak při opravách, tak při doplňování systémů. Text uvádí obecné informace a poznatky získané z experimentu o jevech spojených se záměnou ekologického chladiva za původní.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov z roku 2010 ukládá členským státům Evropské unie mj. za povinnost, aby nové budovy od roku 2018 (veřejné budovy) resp. 2020 (všechny budovy) byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Uvedená skutečnost se týká prakticky všech technických systémů budov. Článek prezentuje možnosti řešení větrání a klimatizace ve zmíněných budovách a předkládá úvahy o možném vývoji odvětví s ohledem na požadavek snižování spotřeby energie.

Jak řešit přetlakové větrání chráněných únikových cest? Dimenzovat na přípustné koncentrace CO nestačí. Proto se norma ČSN EN 12101-6 pro větrání chráněných únikových cest nezabývá ředěním kouře, ale stanovuje kritéria pro udržení chráněných únikových cest bez kouře.

Ve svém příspěvku seznamuji čtenáře s parametry, které jsou potřebné pro posouzení mikroklimatických podmínek vnitřního prostředí a dále popisuji metodiku, techniky a způsoby měření parametrů vnitřního prostředí s důrazem na stanovení tepelné pohody organismu. Ve druhé části představuji měřicí přístroje, které jsou pro tato měření vhodná. V České republice platí několik zákonů a vyhlášek, které upravují a stanovují kvalitu vnitřního prostředí. Tyto platné předpisy jsou též v tomto příspěvku uvedeny a to včetně tabulek s požadovanými číselnými údaji sledovaných (měřených) parametrů.

Prvky a systémy pro běžné a požární větrání budov, jejich bezpečná a spolehlivá funkce v podmínkách konečného použití významným způsobem ovlivňuje požární bezpečnost daného objektu. Cílem příspěvku je informovat o aktuálním stavu právních a technických předpisů, které je nutné dodržovat při uvádění uvedených výrobků na trh a při jeho zabudování do staveb v ČR.

V tomto příspěvku je podána základní informace o kontrolách klimatizačních systémů dle stávající platné české legislativy. Dále je v článku nastíněn správný postup při kontrolách a diskutován přístup některých investorů. V závěru příspěvku se dotýká některých připravovaných změn legislativy v této oblasti.

Článek prezentuje aktuální situaci v normalizační činnosti oboru větrání a klimatizace. V úvodu článku je vysvětlena struktura činností při tvorbě norem a princip přejímání Evropských norem do užívání v ČR. Článek uvádí přehled platných norem z oblasti větrání a klimatizace. Některé důležité normy jsou doplněny krátkým komentářem. V závěru příspěvku jsou zmíněny aktuální normy připravené k převzetí v roce 2012 a seznam norem, jejichž zařazení do soustavy ČSN se předpokládá v blízké budoucnosti.

Příspěvek přináší základní pohled na problematiku větrání obytných budov z hlediska požární bezpečnosti staveb. Ne každý projektant či dodavatel vzduchotechniky bytových a rodinných domů je si vědom důležitosti tohoto aspektu a dodržuje ho v požadované úrovni. Článek seznamuje zájemce s podstatnými náležitostmi, které musí být řešeny a zohledněny.

Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Článek stručně informuje o obsahu národní přílohy.

Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.

Jak u mobilního, tak u stacionárního klimatizačního zařízení je nejdůležitější podmínkou bezpečného dodržení hygieny jeho pravidelná údržba a čištění. Během stanovené periody by se měl, v souladu s provozními pokyny výrobce, vyměnit také prachový filtr.

V článku je podána informace o činnosti mezinárodního centra AIVC (Air Infiltration and Ventilation Centre), které se v novém cyklu od roku 2011 do roku 2013 zaměří na strategii 20-20-20, která zavazuje členské země EU k úsporám energie v budovách. Je vysvětlena struktura AIVC a její úkoly jako mezinárodního informačního centra, které má napomoci nejenom členským zemím AIVC při řešení problematiky větrání v nově stavěných budovách, které budou muset splnit velmi přísné požadavky na těsnost.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.