Prvky a systémy pro běžné a požární větrání budov, jejich bezpečná a spolehlivá funkce v podmínkách konečného použití významným způsobem ovlivňuje požární bezpečnost daného objektu. Cílem příspěvku je informovat o aktuálním stavu právních a technických předpisů, které je nutné dodržovat při uvádění uvedených výrobků na trh a při jeho zabudování do staveb v ČR.

V tomto příspěvku je podána základní informace o kontrolách klimatizačních systémů dle stávající platné české legislativy. Dále je v článku nastíněn správný postup při kontrolách a diskutován přístup některých investorů. V závěru příspěvku se dotýká některých připravovaných změn legislativy v této oblasti.

Článek prezentuje aktuální situaci v normalizační činnosti oboru větrání a klimatizace. V úvodu článku je vysvětlena struktura činností při tvorbě norem a princip přejímání Evropských norem do užívání v ČR. Článek uvádí přehled platných norem z oblasti větrání a klimatizace. Některé důležité normy jsou doplněny krátkým komentářem. V závěru příspěvku jsou zmíněny aktuální normy připravené k převzetí v roce 2012 a seznam norem, jejichž zařazení do soustavy ČSN se předpokládá v blízké budoucnosti.

Příspěvek přináší základní pohled na problematiku větrání obytných budov z hlediska požární bezpečnosti staveb. Ne každý projektant či dodavatel vzduchotechniky bytových a rodinných domů je si vědom důležitosti tohoto aspektu a dodržuje ho v požadované úrovni. Článek seznamuje zájemce s podstatnými náležitostmi, které musí být řešeny a zohledněny.

Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Článek stručně informuje o obsahu národní přílohy.

Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.

Jak u mobilního, tak u stacionárního klimatizačního zařízení je nejdůležitější podmínkou bezpečného dodržení hygieny jeho pravidelná údržba a čištění. Během stanovené periody by se měl, v souladu s provozními pokyny výrobce, vyměnit také prachový filtr.

V článku je podána informace o činnosti mezinárodního centra AIVC (Air Infiltration and Ventilation Centre), které se v novém cyklu od roku 2011 do roku 2013 zaměří na strategii 20-20-20, která zavazuje členské země EU k úsporám energie v budovách. Je vysvětlena struktura AIVC a její úkoly jako mezinárodního informačního centra, které má napomoci nejenom členským zemím AIVC při řešení problematiky větrání v nově stavěných budovách, které budou muset splnit velmi přísné požadavky na těsnost.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.

Článek se věnuje technickým a normativním podmínkám protipožárních izolací vzduchovodů, které jsou v praxi, bohužel, málo známé a zažité. Přehledně a srozumitelně seznamuje s principy a zásadami této problematiky a zabývá se i důležitými konstrukčními detaily. Správně jsou akcentována některá kritická místa systémů protipožárních izolací vzduchovodů a jejich montáží.

Tvorba vnitřního prostředí centrální úpravou vzduchu vyžaduje objemné rozvody a je energeticky náročná, proto se v drtivé většině navrhuje na hygienické minimum, tj. množství čerstvého vzduchu podle osob. Normy a vyhlášky pro návrh obsahují mnoho okrajových podmínek ke stejnému problému, které se ale mnohdy značně rozcházejí.

V roce 2010 bylo vydáno přepracované znění směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení energetické náročnosti budov - mimo jiné se zavádí pojem "budova s téměř nulovou spotřebou energie".