Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.

Hlavnými požiadavkami na funkčné prvky tvoriace vzduchotechnickú jednotku sú hlavne: zabezpečenie intenzity výmeny, čistoty, optimálnej teploty a v niektorých prípadoch aj vlhkosti vzduchu. Hlavným cieľom výrobcov týchto zariadení v posledných rokoch je zníženie prevádzkových nákladov a pokles hlučnosti pri splnení požadovaných funkcií zariadenia.

Pro zajištění rychlostních a teplotních polí ve větraném prostoru lze použít experimentální měření na vytvořeném modelu. Výsledky mohou mít značnou vypovídací hodnotu. Ovšem ne vždy je možné takto postupovat...

Spotřeba energie na větrání budov je s ohledem na zajištění kvality vnitřního vzduchu a při postupném snižování potřeby energie na vytápění stále výraznější položkou v celkové energetické bilanci. Je nutné najít kompromis mezi dodržením hygienických požadavků na větrání při optimalizaci vynaložené energie.

Autorka předkládá seznam platných českých předpisů (zákonů, nařízení vlády a vyhlášek), které definují požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání vnitřního prostředí. Upozorňuje, že požadavky, zejména ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví - nejsou jednotné. To způsobuje velké problémy projektantům, kteří musí řešit tyto požadavky rozdílně, někdy i v jedné budově. Samostatným předpisem jsou požadavky definovány pro pracoviště, jiným pro školy či stravovací zařízení. Pro některá pracoviště (čisté prostory ve zdravotnictví) nejsou požadavky definovány vůbec. Autorka proto požadavky na mikroklima a větrání zpracovala do přehledných tabulek.

Počiatočná investícia do väčšej hrúbky izolácie je len o málo vyššia než investícia do minimálnej hrúbky potrebnej na ochranu proti kondenzácii. Náklady na montáž izolácie vzniknú tak či tak, netreba im teda venovať pozornosť. Otázkou je, či sa vyššie náklady vykompenzujú ešte vyššími energetickými úsporami, teda či sa investícia splatí.

Ve 2. dílu najdete výsledky energetických výpočtů pro trubky o průměru DN 40 (48,3 mm) a DN 80 (88,9 mm) převedené na bežný metr. Při zvýšení izolace se sníží tepelné zisky a tak lze dosáhnout enegetických úspor tepelné a elektrické enegie s následným vyčíslením snížení emisí CO2.

Článek se zabývá ověřením mikroklimatu v uzavřeném proskleném spojovacím tubusu u nově stavěné administrativní budovy. Cílem energetické studie je ověřit přirozené větrání komunikačního uzlu v letním období, parametry vnitřního prostředí a optimalizace velikosti otvorů a režimu provozu.

Příspěvek byl presentován na letošní konferenci Klimatizace a větrání 2008 ,zabývá se možnostmi matematického modelování vnitřního prostředí polní nemocnice. Matematický model musí zohlednit minimální tepelnou akumulaci, určitou průvzdušnost obálky, významný vliv podloží a také netypický tvar sledovaného objektu. Cílem modelu je prognóza tepelného chování stanové konstrukce za různých klimatických podmínek a různé zeměpisné polohy.

Druhý díl řeší výchozí údaje pro dimenzování větrání prostor garáží s různými frekvencemi výjezdů vozidel. Zpřesňuje a upozorňuje na celou řadu okrajových podmínek, které je pro správný návrh nutné respektovat. Článek je určen odborné veřejnosti.

I díl tématu návrh větrání garáží se zabývá obecnými principy. Co mají obsahovat podklady a jak dimenzovat? Článek určen odborné veřejnosti z řad projektantů VZT, případně studentům vysokých škol.

Cílem počítačové simulace bylo prověřit tepelný stav prostředí v zasklených lodžiích. Větrání lodžií je přirozené neupraveným venkovním vzduchem. Průtok větracího vzduchu závisí na účinku větru a rozdílu hustot vzduchu. V článku jsou presentovány výsledky a analýzy simulačních výpočtů v letním období.

Na příkladu bytu 2+KK jsou výpočtem stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24hodinového simulovaného provozu bytu.

Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.

Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.

II. díl článku řeší celou řadu praktických doporučení pro návrh a následné uvedení celého systému do provozu. Volba kvalitnějšího systému větrání a klimatizace provozovny představuje sice vyšší pořizovací náklady, ale provozní náklady mohou být výrazně nižší, naopak výrazně vyšší je kvalita vnitřního prostředí provozovny.

Větrání, či klimatizace provozovny musí splnit hygienické předpisy ohledně teploty, vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu aj. Návrh ovlivní přítomnost škodlivých látek, například plynů unikajících při svařování atp.

Článek pojednává o řízení vzduchotechnických a vytápěcích systémů budov a monitorování jejich funkce v kontextu integrovaných systémů v budovách, především se zaměřením na budovy pro bydlení a budovy v terciární sféře.