Recenzovaný Důležitým údajem pro energetické simulační výpočty budov je znalost vnitřních tepelných zisků od osob vykonávajících určitou činnost. Nejčastěji používaným podkladem u nás je česká norma pro výpočet tepelné zátěže klimatizovaných prostorů, která vychází z hodnot uvedených v ASHRAE a značně zjednodušuje např. výpočet produkce tepla od dětí. Výpočet na základě tepelné bilance prezentuje produkci citelného a vázaného tepla od osob v závislosti na věku, fyzických proporcích, druhu činnosti a tepelně-vlhkostních podmínkách v prostoru. Výsledky výpočtů jsou porovnány s údaji prezentovanými v dostupné literatuře včetně uvedení poměru mezi konvektivní a sálavou složkou tepelného toku. Konečným cílem analýz je stanovit tepelný tok od dětí jako vstupní údaj pro energetické simulační výpočty školských budov.

Recenzovaný Hmotnostní průtok kouře je jednou z významných vstupních veličin využívaných při projektování požární bezpečnosti staveb a návrzích požárně bezpečnostních zařízení. V současnosti je prezentováno značné množství metod pro stanovení hmotnostního průtoku kouře, které vytvořili různí autoři, často za značně odlišných podmínek. Článek popisuje některé z aktuálně užívaných metod a jejich výsledky srovnává zvolenými statistickými metodami, které hodnotí jejich vzájemné odchylky. Srovnání bylo provedeno samostatně pro zónu plamene a zónu kouře vertikálního sloupce kouře formujícího se nad ohniskem požáru.

Recenzovaný Článek se zabývá tepelnou bilancí administrativní budovy v zimním provozu. Poukazuje na skutečnost, že pro stávající administrativní budovy jsou vnitřní tepelné zisky často vyšší než tepelné ztráty prostupem. Do bilancí je zahrnut i vliv větrání a zpětného získávání tepla.

Recenzovaný Článek dokumentuje hodnocení interního mikroklimatu (IM) kinosálu větraného vzduchotechnikou (VZT). Výsledky monitorování vypovídají o reálném stavu IM ve sledovaném období a jeho výstupy umožní korektní tendence optimalizace, komparaci a verifikaci simulace. Simulační řešení představuje aplikaci programového řešení, jež umožní prognózu stavu IM pro libovolné okrajové a provozní podmínky.

Recenzovaný Článek se zabývá energetickými simulacemi zpracovanými pro podporu řešení projektu nové rozsáhlé administrativní budovy banky. Prezentované simulace mají zásadní vliv na návrh klimatizačního sytému a zdrojů chladu a tepla pro zajištění požadovaných parametrů prostředí v budově.

Specifika větrání garáží včetně parkování vozidel na plynná paliva. Varianty větracích systémů a zásady provozního větrání, vymezení havarijního větrání a základy požárního větrání.

Článek přináší základní přehled o vnitřní aerodynamice v perforovaných vzduchovodech se zaměřením na tlakové ztráty a rovnoměrnou distribuci vzduchu z těchto vzduchovodů. Jsou v něm uvedeny faktory, které ovlivňují tyto ztráty, a tím i rovnoměrnost výtoku vzduchu.

Jedna z častých projekčních chyb při zapojení vzduchotechnických jednotek do otopné soustavy bývá způsobena rozporem mezi snahou o "jednoduché" řešení od projektanta topného systému a obchodním zájmem dodavatele vzduchotechniky, který nezná hydraulické souvislosti topného systému.

Mezi hlavní požadavky při návrhu systému vzduchotechniky patří odvod vodní páry a odvodu trichloraminu (NCl₃) z oblasti výskytu plavců. Cílem článku je poukázat na problém s uvolňujícím se trichloraminem z vodní hladiny a na možnosti stanovení množství odpařené vodní páry z vodní hladiny.

Skutečná vnitřní teplota je dána výsledkem interakcí tepelných zisků a ztrát, které vystupují v rovnicích tepelné rovnováhy a jsou ovlivňovány množstvím proměnných, definujících okrajové podmínky, mezi ně patří např. teplota okolního prostředí a intenzita slunečního záření.

Spotřeba energie při provozu ventilace může být významně snížena díky návrhu účinných vzduchotechnických systémů s nízkým příkonem ventilátorů, a tím pádem i nízkou hlučností ventilátorů. Účinnost ventilačních systémů je zatím obecně poměrně nízká, nicméně existuje v této oblasti nemalý potenciál využitelný pro její zvyšování.

Spotřeba energie při provozu ventilace může být významně snížena díky návrhu účinných vzduchotechnických systémů s nízkým příkonem ventilátorů, a tím pádem i nízkou hlučností ventilátorů. Účinnost ventilačních systémů je zatím obecně poměrně nízká, nicméně existuje v této oblasti nemalý potenciál využitelný pro její zvyšování.

Spotřeba energie při provozu ventilace může být významně snížena díky návrhu účinných vzduchotechnických systémů s nízkým příkonem ventilátorů, a tím pádem i nízkou hlučností ventilátorů. Účinnost ventilačních systémů je zatím obecně poměrně nízká, nicméně existuje v této oblasti nemalý potenciál využitelný pro její zvyšování.