Recenzovaný Na příkladu bytu 2+KK jsou výpočtem stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24hodinového simulovaného provozu bytu.
Experimenty v laboratoři i v reálných podmínkách ukazují, že zlepšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí zlepšuje výkonnost kancelářské práce. Současné výsledky tvoří silný argument pro poskytování vzduchu ve vnitřním prostředí v lepší kvalitě než je minimální úroveň požadovaná současnými normami.
Cílem tohoto článku je shrnout výsledky získané z nových experimentů v laboratoři a v reálných podmínkách, které naznačují, že nízká kvalita vzduchu má negativní vliv na výkonnost administrativní práce; porovnat dlouhodobé náklady na zvýšení kvality vzduchu ve vnitřním prostředí v administrativní budově, diskutovat důsledky pozorovaných výsledků na budovu a návrh klimatizačního systému.
II. díl článku řeší celou řadu praktických doporučení pro návrh a následné uvedení celého systému do provozu. Volba kvalitnějšího systému větrání a klimatizace provozovny představuje sice vyšší pořizovací náklady, ale provozní náklady mohou být výrazně nižší, naopak výrazně vyšší je kvalita vnitřního prostředí provozovny.
Tepelná zátěž osvětlení hraje výraznou roli při dimenzování klimatizačního zařízení zejména pro kanceláře. Hodnoty uvedené v ČSN 730548 odpovídají době vzniku této normy a pro nově budované nebo rekonstruované kanceláře jsou již zastaralé. V článku jsou uvedeny aktualizované hodnoty tepelné zátěže od svítidel.
Předmětem tohoto článku je stanovení hodnot minimálního objemu místnosti nebo minimálního objemového průtoku větracího vzduchu v místnosti, a to pouze pro spotřebiče produkující pouze škodliviny ze spalin, např. ohřívače vody. Ne spotřebiče, které navíc produkují škodliviny z technologického procesu, např. z vaření potravin.