Spotřeba energie při provozu ventilace může být významně snížena díky návrhu účinných vzduchotechnických systémů s nízkým příkonem ventilátorů, a tím pádem i nízkou hlučností ventilátorů. Účinnost ventilačních systémů je zatím obecně poměrně nízká, nicméně existuje v této oblasti nemalý potenciál využitelný pro její zvyšování.
Spotřeba energie při provozu ventilace může být významně snížena díky návrhu účinných vzduchotechnických systémů s nízkým příkonem ventilátorů, a tím pádem i nízkou hlučností ventilátorů. Účinnost ventilačních systémů je zatím obecně poměrně nízká, nicméně existuje v této oblasti nemalý potenciál využitelný pro její zvyšování.
Monitorovanie kvality ovzdušia priestorov je dôležité z hľadiska dosiahnutia zdravotne nezávadného prostredia a požadovanej produktivity práce. Proces, pri ktorom sa privedením vonkajšieho vzduchu odstraňujú kontaminanty z vnútorného priestoru ovplyvňuje kvalitu ovzdušia v budove, ale zároveň je ekonomicky náročný, z dôvodu nutnej úpravy vonkajšieho vzduchu.
Předmětem textu není popis zcela známé teorie šíření akustické energie v izotropním prostředí, tak jak je naznačeno na obr. 1, ale upozornění čtenáře na praktické problémy vznikající při realizaci stavby a jejich řešení. Článek prokazuje, že pouze kvalitním komplexním návrhem systému VZT lze eliminovat technické a i finanční problémy s dodávkou a realizací systémů vzduchotechniky.
Osvědčený výpočtový program CAIRO společnosti Secespol pro návrh deskových a trubkových výměníků tepla má novou verzi 3.5.5. a je volně ke stažení. Ve článku chceme upozornit zejména na změny ve výpočetním programu oproti předchozím verzím. Základní návrh je popsán ve videu (ke zhlédnutí na konci článku), případně na stránkách www.secespol.cz v sekci software.
Kondenzace vodní páry není v běžných výměnících pro zpětné získávání tepla výjimečným stavem, ovšem její vliv se obvykle zanedbává. V článku je popsáno, jak může navýšení tepelného toku sdíleného mezi ochlazovaným a ohřívaným vzduchem o vázané teplo při kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu teoreticky ovlivnit účinnost výměníku.
Příspěvek je zaměřen na klíčové aspekty optimalizace návrhu VZT jednotek z hlediska jejich energetické náročnosti a nákladů životního cyklu. Na několika případech VZT jednotek demonstruje a porovnává výsledky výpočtu nákladů životního cyklu s vazbou na návrh jednotek, včetně doporučení k optimalizaci těchto nákladů. Závěr příspěvku se věnuje další klíčové a dosud zásadně opomíjené oblasti, kterou je průběžné a vhodně vizualizované sledování spotřeb energie VZT jednotky v reálném provozu a průběžné porovnání s projektovanými hodnotami. To pak umožňuje efektivní zásahy provozního personálu a sledování ze strany vlastníka či managementu.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
Seriál článků pojednává o způsobu stanovování výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti budovy a jejím vlivu na celkovou hodnotu průvzdušnosti a dále analyzuje vliv započítání prvků uvnitř vnitřního objemu budovy na celkovou hodnotu průvzdušnosti. Analýza byla provedena v rámci vysokoškolské kvalifikační práce na souboru 6 experimentálních rodinných domů a v určitých případech prokázala na celkovou hodnotu průvzdušnosti vliv jak výpočtové hranice obálky vzduchotěsnosti, tak především objemu prvků uvnitř měřeného prostoru jako je nábytek, vnitřní konstrukce nebo ostění otvorů.
V příspěvku je uveden rozbor celkového chladicího faktoru klimatizačního systému. Celkový chladicí faktor zahrnuje kromě energetických nároků zdroje chladu i energetické nároky ventilátorů a čerpadel, která jsou součástí klimatizačního systému a zajišťují odvádění tepelné zátěže z požadovaných prostorů budovy.
Konference environmentálních ekonomů EAERE 2012 pokračovala druhým dnem přednášek. V hlavní přednášce William D. Nordhaus, profesor na Yale University v USA, přednášel na téma Modely pro integrované posuzování v oboru ekonomie a změna klimatu. Navazovalo hodnocení konference o ochraně klimatu Rio+20.
Po dvou letech se opět v nádherných prostorách Národního domu KDŽ na Vinohradech sešli odborníci v oboru klimatizace a větrání. Pořadatel – odborná sekce OS01 Klimatizace a větrání při Společnosti pro techniku prostředí – připravil program, který odpovídá mottu letošní konference: „Kvalitní prostředí s minimálními energetickými nároky“.
Článek se zabývá popisem variant řešení na konkrétním problému vzduchotechnického systému s ohledem na stávající instalované zařízení a klimatické podmínky, které byly v srpnu letošního roku. Článek ukazuje, jaký význam mají venkovní klimatické podmínky na provoz VZT zařízení a jeho návrh. Reálný provoz zpětně ukazuje na problémy při návrhu zařízení.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
