Pasivní domy jsou někdy mylně chápány, jako spíše experimentální stavby s nezvyklým vzhledem, které si nechávají stavět investoři s velmi individuálním přístupem k bydlení. Projekt domků v obci Koberovy ukazuje, že i několik pasivních domů pohromadě může působit harmonickým přirozeným dojmem i v prostředí tradiční české obce a splňovat požadavky běžných uživatelů.

II díl článku se věnuje ekonomickému vyhodnocení a porovnání ivestičních a provozních nákladů na vytápění a přípravu TV, pro RD s tepelnou ztrátou 7 kW. Investiční náklady vycházejí z jednotlivých výměrů prováděcích projektů zpracovaných pro všechny hodnocené varianty. Článek je určen budoucím investorům.

Článek vychází z diplomové práce, která měla za cíl porovnat výši investičních a provozních nákladů na základě skutečného zpracování různých variant prováděcího projektu vytápění rodinného domu. Pro porovnání efektivnosti jednotlivých investic byly použity čtyři kritéria hodnocení. Článek je určen budoucím investorům.

U pasivních domů je kromě dobré tepelné izolace nutno zajistit i vysokou vzduchotěsnost. To vyžaduje použití kvalitních těsnících prostředků, dokonalé provedení a ověření.

Teplo v rodinném, bytovém domě nebo jiném stavebním objektu je používáno zpravidla na vytápění, ohřev větracího vzduchu a ohřev teplé vody. Je zcela jedno jaké topné médium používáme (plyn, elektřin, uhlí, biomasa) nebo jejich vzájemnou kombinaci. Ve své podstatě je to stejné teplo, za které platíme ovšem různou cenu.

Co vše je potřebné brát v úvahu pro optimální návrh výústek je tématem II dílu článku o distribuci vzduchu. Přehled základní typů výústek včetně celé řady fofografií, hlavní zásady jejich návrhu a definice vstupních parametrů. Článek je určen studentům a odboprné veřejnosti.

Rozhodující vliv na proudění vzduchu, teplotní pole a tím i pole koncentrací škodlivin má přívodní výusť. Článek řeší problematiku hygienických požadavků, základní terminologie a způsob distribuce vzduchu. Je určen odborné veřejnosti.

Druhá část článku se věnuje problematice ventilátoru v potrubní síti. Tlaková ztráta potrubní sítě je dána součtem tlakových ztrát třením a místními odpory. Článek uvádí výpočtové vztahy, obecnou charakteristiku ventilátoru a potrubní sítě, užívané řazení ventilátorů a možnosti regulace.

Jedním ze základních prvků prakticky každého větracího a klimatizačního systému je ventilátor. Základní informace o typech, rozdělení a charakteristikách jsou uvedeny v I. díle seriálu Prvky větracích a klimatizačních zařízení.

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

Radon jakožto plyn má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické podloží, půda) do vnitřního prostředí budov. Někdy stačí i malá netěsnost v provedené izolaci, kterou proniká nahromaděný plyn. Jako nejúčinější protiradonové opatření se ukazuje dostatečné větrání.

V druhé části článku autoři mimo jiné porovnávají v energeticky pasivním domě skutečné spotřeby energií a skutečné energetické zisky s hodnotami vypočtenými a tabulkovými.

Jedná se o jednu z prvních realizací energeticky pasivního domu, která využívá ucelený systém teplovzdušného cirkulačního vytápění. Zkušenosti ukazují, že při podobných realizacích lze pracovat s intenzitou výměny vzduchu menší než 0,2 hod^-1.

V druhé části seriálu autor podrobněji popisuje rozdíl mezi rovnotlakou větrací jednotkou a mezi větrací jednotkou s cirkulační větví. Konkrétně pak ukazuje nejnovější výsledky měření vlhkosti reálného pasivního domu v Rychnově.

Teplovzdušné vytápěné spojené s větráním se stále více prosazuje u nízkoenergetické výstavby. Kromě výhod přináší ale i problém nízké vlhkosti vzduchu v zimním období. Ten se ale projevuje rozdílně u rovnotlaké a cirkulační větrací soustavy.

Podíl tepelné ztráty větráním se u nových, tepelně lépe izolovaných budov stále zvětšuje. Tím roste i význam zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu při řízeném větrání. V článku je to ukázáno na jednoduchém praktickém příkladu.