Článek se zabývá představením systému zemního výměníku jako zdroje pro předehřev a předchlazení větracího vzduchu pro budovy. Úvod je věnován popisu celého systému, jeho jednotlivých částí a také parametrů, které nejvíc ovlivňují chování a výkon celého systému. V druhé části je představen jednoduchý model, kde je možno pozorovat, jak změna jednotlivých parametrů skutečně ovlivňuje množství tepla a chladu, které je z daného systému možno získat.

Výhody chlazení mořskou vodou před chlazením vzduchem jsou nižší teplota mořské vody a lepší vlastnosti vody pro přenos tepla. Ve většině případů to znamená nižší náklady. Pokud se budova nachází v blízkosti moře, jezera či řeky, pak tato voda může být použita jako chladicí médium.

Většinu svého života většina z nás, až na výjimky, prožije v uzavřených prostorech, především v budovách. Riziko, které představuje nedostatečná výměna vzduchu, zahrnuje obtíže nezávažné (např. syndrom nemoci z budov, onemocnění horních cest dýchacích), celoživotní alergické postižení, ale i život ohrožující expozici toxickým látkám (např. CO) nebo karcinogenům (benzen). Ve většině případů jedině větrání dokáže snížit koncentrace látek, jejichž zdroj se nachází v interiéru.

Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.

Mikro-úroveň je optimalizace jednotlivých segmentů otopné soustavy, například zefektivnění provozu rekuperační jednotky. Následuje střední úroveň, například dimenzování topných okruhů a makro úroveň, kde již probíhá optimalizace řízení z pohledu spotřeby energií.

Článek se zabývá popisem variant řešení na konkrétním problému vzduchotechnického systému s ohledem na stávající instalované zařízení a klimatické podmínky, které byly v srpnu letošního roku. Článek ukazuje, jaký význam mají venkovní klimatické podmínky na provoz VZT zařízení a jeho návrh. Reálný provoz zpětně ukazuje na problémy při návrhu zařízení.

Recenzovaný Dodávka plynu nebo elektřiny je natolik důležitá, že řada odběratelů nechce riskovat její případné přerušení při změně dodavatele. Nová legislativní pravidla definovaná v novele Energetického zákona č. 458/2000 Sb. (ve znění zákona č. 211/2011 Sb.) ale vyplňují dosavadní mezery v legislativě a reagují na vývoj tržního prostředí.

Základní principy, výhody ale i omezení klimatizace budov adiabatickým chlazením. Principem adiabatického (odpařovacího) chlazení je přeměna citelného tepla na teplo vázané při odpařování vody. Je-li do vzduchu rozprašována voda, odpařuje se a teplota vzduchu klesá a jeho vlhkost roste.

Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.

Recenzovaný Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Článek stručně informuje o obsahu národní přílohy.